Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 270/2003Usnesení NS ze dne 16.04.2003

HeslaKrádež
Účinná lítost
KategorieA
Publikováno13/2004 Sb. rozh. tr.
EcliECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.270.2003.1
Dotčené předpisy

§ 65 odst. 1 tr. zák.

§ 247 odst. 1 tr. zák.


přidejte vlastní popisek

5 Tdo 270/2003

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. dubna 2003 o dovolání obviněného J. H., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 6 To 181/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 1 T 47/2001, takto:

Z podnětu dovolání obviněného J. H. s e podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 6 To 181/2002.

Podle § 265k odst. 2 tr. řádu s e současně zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. řádu sepřikazuje Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 14. 2. 2002, sp. zn. 1 T 47/2001, byl obviněný J. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. a byl odsouzen podle § 247 odst. 2 tr. zák. za použití § 53 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák. a § 54 odst. 1 tr. zák. k peněžitému trestu ve výši 10.000,- Kč a podle § 54 odst. 3 tr. zák. mu byl pro případ, že nebude peněžitý trest ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byl obviněný zavázán zaplatit poškozené PhDr. H. D. náhradu škody ve výši 9.150,- Kč a podle § 229 odst. 2 tr. řádu byla tato poškozená odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Uvedený trestný čin spáchal obviněný J. H. tak, že v době od 20.00 hod. dne 2. 5. 2000 do 20.00 hod. dne 22. 5. 2000 vnikl do neobydleného rodinného domku čp. 65 v obci Ch., okres V., který byl dříve jeho majetkem a který si otevřel klíčem, který doposud vlastnil se souhlasem majitelky, poté vypáčil plechovou petlici zajištěnou visacím zámkem na dveřích vedoucích do dílny, kde odcizil 10 ks kartonových krabic obsahujících 160 ks okrasných svíček značky JERUSALEM GLOWING CANDLE v hodnotě nejméně 25.120,- Kč, 3 ks krabic s různými druhy osvěžujících ubrousků v hodnotě 5.890,- Kč, z kotelny domu odcizil plynový kotel ústředního topení typu D-15 v hodnotě 9.000,- Kč a plynový sporák v hodnotě nejméně 150,- Kč, čímž způsobil majitelce domu a zboží PhDr. H. D. odcizením věcí škodu ve výši nejméně 40.160,- Kč a poškozením petlice další škodu ve výši asi 100,- Kč.

Proti tomuto rozsudku Okresního soudu ve Vyškově podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně jako soud odvolací svým usnesením ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 6 To 181/2002, podle § 256 tr. řádu zamítl. Toto usnesení Krajského soudu v Brně bylo obviněnému doručeno dne 13. 12. 2002, jeho obhájci V. K. dne 9. 12. 2002 a příslušnému státnímu zastupitelství dne 5. 12. 2002.

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 6 To 181/2002, napadl dne 10. 2. 2003 obviněný dovoláním podaným prostřednictvím obhájce V. K., a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. l) ve spojení s § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel vytýká soudům obou stupňů nesprávné právní posouzení skutku, kvalifikovaného jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., které podle názoru dovolatele spočívá v tom, že oba soudy dovodily, že v době od 2. 5. 2000 do 22. 5. 2000 byl plynový kotel a sporák ve vlastnictví poškozené, ačkoliv dne 28. 2. 2002 byl mezi ním a poškozenou sepsán notářský zápis, kterým poškozená výslovně uznala platnost odstoupení od kupní smlouvy ze strany obviněného s tím, že tímto úkonem se kupní smlouva mezi ním a poškozenou ruší od počátku podle § 48 odst. 2 obč. zák. Odstoupením od kupní smlouvy na dům čp. 65 v obci Ch. se tedy podle názoru dovolatele obnovilo jeho vlastnictví k předmětu kupní smlouvy s účinky \"ex tunc\", což současně znamená, že nikdy nepřestal být vlastníkem plynového kotle a plynového sporáku, a proto se vůči těmto věcem nemohl dopustit trestného činu krádeže, neboť se nejednalo o cizí věci. Dále se domnívá, že ohledně údajného odcizení plynového kotle a plynového sporáku byl skutek nesprávně posouzen i ve vztahu k ustanovení § 3 odst. 2, 4 tr. zák., neboť je přesvědčen, že nemohl naplnit ani materiální stránku trestného činu krádeže. V době jeho jednání již bylo zřejmé, že byl poškozenou uveden v omyl ohledně její schopnosti zaplatit kupní cenu podle kupní smlouvy a neschopnost poškozené zaplatit kupní cenu se následně potvrdila i jejím odstoupením od smlouvy právě pro nezaplacení kupní ceny. Domnívá se tedy, že jeho jednání, spočívající v odvezení plynového kotle a sporáku, nebylo pro společnost nebezpečné, neboť pouze reagoval na vzniklou situaci.

Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 6 To 181/2002, jakož i rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 14. 2. 2002, sp. zn. 1 T 47/2001, a podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikázal Okresnímu soudu ve Vyškově, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k podanému dovolání uvedla, že důvody, o které je dovolání opřeno, nenaplňují dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, je však možno v nich spatřovat dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V této souvislosti uvedla, že soudy obou stupňů správně dovodily, že v době od 2. 5. 2000 do 22. 5. 2000, kdy se obviněný dopustil svého jednání, byly plynový kotel a plynový sporák, které tvořily příslušenství domu, ve vlastnictví poškozené PhDr. H. D., a to na základě kupní smlouvy ze dne 13. 12. 1999. Obviněný se tedy zmocnil plynového kotle a plynového sporáku v době předcházející jeho odstoupení od kupní smlouvy. Nejvyšší státní zástupkyně konstatovala, že obviněný ve svém dovolání uplatnil námitky, které jsou zjevně neopodstatněné a se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly. Jiná je však situace, pokud jde o námitky obviněného ve vztahu k pravomocnému výroku o náhradě škody. V tomto směru nedávaly výsledky dokazování podklad pro vyslovení povinnosti obviněného k náhradě škody, a proto měla být poškozená PhDr. H. D. podle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázána se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 6 To 181/2002, jakož i rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 14. 2. 2002, sp. zn. 1 T 47/2001, ve výrocích učiněných podle § 228 odst. 1 tr. řádu a § 229 odst. 2 tr. řádu a dále aby postupoval podle § 265m odst. 2 tr. řádu a poškozenou PhDr. H. D. odkázal podle § 265 tr. řádu na řízení ve věcech občanskoprávních. Současně souhlasila s tím, aby toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud České republiky podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. řádu v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen \"Nejvyšší soud\") jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě. Dovolatel odkazuje na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. řádu, tedy na to, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a že jím bylo zamítnuto odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, ačkoliv v řízení, které mu předcházelo, byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tj. že rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.

Nejvyšší soud se nejprve zaměřil na posouzení oprávněnosti uplatněných dovolacích důvodů. Vada rozhodnutí, která spočívá v nesprávném právním posouzení, jakož i vada spočívající v zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, ačkoliv v řízení, které mu předcházelo, byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, mohou být namítány prostřednictvím dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. řádu. Protože v tomto směru Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů k odmítnutí dovolání obviněného J. H. ve smyslu § 265i odst. 1 tr. řádu, přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení Krajského soudu v Brně, a to v rozsahu a z důvodů uvedených v podaném dovolání, jakož i řízení předcházející napadenému rozhodnutí. Po přezkoumání věci dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného je důvodné. Tento závěr učinil Nejvyšší soud na podkladě následujících skutečností:

Soudům obou stupňů lze přisvědčit v tom, že plynový kotel a plynový sporák, které tvořily příslušenství domu čp. 65 v obci Ch., byly v době od 2. 5. 2000 do 22. 5. 2000, kdy došlo k jednání obviněného, ve vlastnictví poškozené PhDr. H. D., která nabyla jejich vlastnictví spolu s nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 13. 12. 1999, přičemž právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly dne 29. 12. 1999. Podle článku III. kupní smlouvy měla být kupní cena zaplacena ve prospěch obviněného \"bez zbytečného odkladu poté, kdy poškozená obdrží kupní cenu za prodej pozemků v jejím spoluvlastnictví, o jejichž prodeji jedná. Nejpozději však k tomu mělo dojít do jednoho roku poté, kdy jí bude doručena nebo předána předmětná kupní smlouva opatřená razítkem Katastrálního úřadu ve V. s vyznačeným povolením vkladu vlastnického práva\". Smlouva opatřená těmito náležitostmi byla poškozené PhDr. H. D. doručena dne 31. 1. 2000 a tudíž lhůta k úhradě kupní ceny uplynula dne 1. 2. 2001. V důsledku nezaplacení kupní ceny poškozenou obviněný dne 27. 2. 2001 písemně odstoupil od této kupní smlouvy a poté dne 28. 2. 2002 odstoupení od smlouvy souhlasně stvrdili obviněný J. H. a poškozená PhDr. H. D. notářským zápisem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v době jednání obviněného byly pro něj plynový kotel a plynový sporák, tvořící příslušenství domu čp. 65 ve Ch., cizími věcmi, a proto ze strany obviněného byly též ve vztahu k nim naplněny všechny zákonné znaky trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., kterým byl obviněný soudem prvního stupně uznán vinným, a s jehož závěrem se ztotožnil i odvolací soud.

Krajský soud v Brně však v napadeném rozhodnutí pochybil, neboť nezohlednil odvolací námitky obviněného, které byly ve vztahu k plynovému kotli a plynovému sporáku totožné s námitkami uplatněnými v dovolání. Odstoupení od kupní smlouvy má podle § 48 odst. 2 obč. zák. za následek, že se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Z notářského zápisu ze dne 28. 2. 2002 vyplývá, že obviněný J. H. i poškozená PhDr. H. D. učinili souhlasné prohlášení, že v souladu s citovaným ustanovením občanského zákoníku se kupní smlouva od počátku ruší a důsledkem zrušení této smlouvy je obnovení původního stavu. To znamená, že zanikl právní titul, na jehož základě nabyla poškozená PhDr. H. D. vlastnické právo k uvedeným věcem jako k příslušenství domu čp. 65 ve Ch. Uvedené změně právního stavu v době odvolacího řízení měl dát odvolací soud výraz aplikací ustanovení § 65 odst. 1 tr. zák. o zániku nebezpečnosti trestného činu pro společnost. Podle § 65 odst. 1 tr. zák. totiž trestnost činu, který byl v době spáchání pro společnost nebezpečný, zaniká, jestliže vzhledem ke změně situace anebo vzhledem k osobě pachatele pominula nebezpečnost trestného činu pro společnost. Právě odstoupením od kupní smlouvy byl obnoven původní právní stav a vlastníkem domu čp. 65 ve Ch. včetně jeho příslušenství, a to plynového kotle a plynového sporáku, se stal obviněný J. H. Tato skutečnost je změnou situace ve smyslu § 65 odst. 1 tr. zák., vzhledem k níž pominula konkrétní nebezpečnost trestného činu pro společnost, a proto výše uvedené věci měly být ze skutku vypuštěny. Zjištěné pochybení mělo navíc za následek chybný výrok o náhradě škody, neboť obviněný byl podle § 228 odst. 1 tr. řádu zavázán zaplatit poškozené PhDr. H. D. škodu ve výši 9.150,? Kč, představující právě hodnotu plynového kotle a plynového sporáku.

Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, protože obviněný J. H. byl soudem prvního stupně uznán vinným též odcizením plynového kotle v hodnotě 9.000,- Kč a plynového sporáku v hodnotě nejméně 150,- Kč, přičemž důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) byl dán v řízení předcházejícím vydání napadeného usnesení krajského soudu. Jsou tedy dány důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. řádu.

Nejvyšší soud proto podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil z podnětu dovolání obviněného J. H. napadené usnesení Krajského soudu v Brně. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu byla současně zrušena také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia odvolacího řízení, v němž Krajský soud v Brně znovu projedná odvolání obviněného J. H. podané proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 14. 2. 2002, sp. zn. 1 T 47/2001. Věcí se bude zabývat ve všech směrech uvedených v rozhodnutí Nejvyššího soudu a je podle § 265s odst. 1 tr. řádu vázán právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud.

Protože vady napadeného rozhodnutí vytknuté dovoláním a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání v řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. řádu učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

Závěrem Nejvyšší soud uvádí, že nerozhodoval o odkladu výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. řádu, neboť vyjádření předsedkyně senátu soudu prvního stupně na předkládací zprávě, že tento soud \"s ohledem na obsah dovolání shledal důvody pro odklad či přerušení výkonu rozhodnutí\", nesplňuje náležitosti návrhu na odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ve smyslu citovaného ustanovení trestního řádu. Navíc vzhledem k tomuto rozhodnutí Nejvyššího soudu se rozhodování o odkladu peněžitého trestu stalo bezpředmětným.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. dubna 2003

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Vypracoval

JUDr. Pavel Dolinek

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru