Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 1505/2019Rozhodnutí NS ze dne 16.01.2020Přerušení výkonu rozhodnutí

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:5.TDO.1505.2019.3
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265o odst. 1 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

5 Tdo 1505/2019

USNESENÍ

Předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl dne 8. 4. 2020 v řízení o dovolání, které podal obviněný J. L., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 12 To 66/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 4/2011, o odložení a přerušení výkonu rozhodnutí, takto:

Podle § 265o odst. 1 tr. řádu se na dobu, než bude rozhodnuto o podaném dovolání, obviněnému J. L. odkládá a přerušuje výkon výroků o náhradě škody z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2018, sp. zn. 40 T 4/2011, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 12 To 66/2018.

Odůvodnění:

1. Obviněný J. L. byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2018, sp. zn. 40 T 4/2011, uznán vinným pod body I. a II. zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“). Za to mu byl podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu byl podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu samostatné výdělečné činnosti a funkce statutárního orgánu, prokuristy a správce portfolia v obchodních společnostech zabývajících se obchodem s cennými papíry, a to na dobu 5 let. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu spoluobviněných M. Z. a M. B. Dále bylo též rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.

2. Uvedený rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláním všichni obvinění, část poškozených a manželka obviněného M. B., L. B. Vrchní soud v Praze na podkladě uvedených odvolání ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 12 To 66/2018, následovně. Podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu rozsudek soudu prvního stupně z podnětu odvolání J. L. a M. Z. zrušil ve výroku o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu ohledně těchto obviněných, podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. řádu jej zrušil z podnětu odvolání všech obviněných a manželky obviněného M. B., L. B., stran všech obviněných ve výroku o náhradě škody týkajícího se poškozeného J. H., nar. XY. Sám pak podle § 259 odst. 3 tr. řádu bez změny ve výroku o vině pod body I. a II. napadeného rozsudku rozhodl o trestu odnětí svobody obviněných J. L. a M. Z. Obviněnému J. L. uložil podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. řádu nově rozhodl i o náhradě škody poškozenému J. H. Podle § 256 tr. řádu odvolací soud zamítl odvolání poškozených.

3. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podali obvinění J. L. a M. Z. dovolání. Obviněný J. L. současně učinil návrh na odklad výkonu trestu uloženého napadeným rozhodnutím, resp. následně navrhl přerušení výkonu napadeného rozhodnutí. Protože ale obviněný J. L. podal dovolání nikoli k soudu prvního stupně, ale přímo k Nejvyššímu soudu, kterému tak nebyl spolu s dovoláním předložen soudem prvního stupně kompletní trestní spis, a to po provedení úkonů podle § 265h tr. řádu, byla věc postoupena soudu prvního stupně (takto byla u Nejvyššího soudu vyřízena věc vedená pod sp. zn. 5 Tdo 938/2019). Následně byla soudem prvního stupně dne 4. 12. 2019 předložena k vyřízení Nejvyššímu soudu dovolání obviněných J. L. a M. Z. Nejvyšší soud však zjistil, že v dané věci dosud nebyl procesně účinným způsobem doručen rozsudek soudu druhého stupně druhému z dovolatelů, obviněnému M. Z. Přitom lhůta pro podání dovolání, doručuje-li se rozhodnutí jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§ 265e odst. 2 tr. řádu). Uvedená lhůta obviněnému M. Z. dosud neuplynula, nedoručení příslušného rozhodnutí zákonem stanoveným způsobem se podstatně dotýká práv obviněného a jeho možností se v plném rozsahu obhajovat a svou obhajobu tak reálně uplatnit, neboť po celou dobu dovolací lhůty lze měnit rozsah podaného dovolání a dovolací důvody. Z tohoto důvodu bude na místě trestní spis opětovně vrátit soudu prvního stupně k provedení úkonů, jež má provádět v souladu s trestním řádem tento soud (tj. mimo jiné zajistit řádné doručení rozhodnutí soudu druhého stupně též obviněnému, následně případně provést ve spojitosti s podaným dovoláním úkony podle § 265h tr. řádu). Bez toho není možno o podaném dovolání rozhodnout, přičemž o dovoláních podaných více obviněnými v též věci se zásadně rozhoduje ve společném řízení.

4. Z trestního spisu dále vyplývá, že obviněný J. L. nastoupil uložený trest odnětí svobody ve výměře 4 let dne 30. 9. 2019 (viz č. l. 20974), vykonával jej ve Vazební věznici Praha-Ruzyně. Předseda senátu Nejvyššího soudu pak svým usnesením ze dne 9. 1. 2020, sp. zn. 5 Tdo 1505/2019, z podnětu obviněného J. L. přerušil výkon jemu uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody, a to až do doby rozhodnutí o podaném dovolání, a obviněného propustil z výkonu uvedeného trestu.

5. Obviněný následně požádal o přerušení výkonu rozhodnutí i ve vztahu k povinnosti nahradit škodu svým podáním ze dne 25. 3. 2020, neboť v současné době jsou již exekvovány některé výroky o náhradě škody ze shora uvedených odsuzujících rozhodnutí soudů nižších stupňů (jako příklad uvedl řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10 vedené pod sp. zn. 54 EXE 6067/2019 z podnětu oprávněné P. N.).

6. Podle § 265o odst. 1 tr. řádu může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Jak přitom vyplývá z citovaného ustanovení a jeho ustáleného výkladu, postup předsedy senátu Nejvyššího soudu je fakultativní a záleží tak zcela na uvážení předsedy senátu Nejvyššího soudu, který není vázán žádným návrhem či podnětem (a to na rozdíl od postupu podle § 265h odst. 3 tr. řádu, kdy musí vždy o návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně rozhodnout). Jinými slovy, pokud zde je takový podnět k přerušení či odložení výkonu rozhodnutí, předseda senátu buď i s přihlédnutím k němu učiní rozhodnutí podle § 265o odst. 1 tr. řádu, anebo neshledá důvody k odkladu nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí, aniž by o tom vydal negativní rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 11 Tdo 494/2007, publikované pod č. T 993 v sešitě č. 35 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2007).

7. Vzhledem k výše uvedenému dospěl předseda senátu k závěru, že i druhý podnět obviněného pro využití § 265o odst. 1 tr. řádu je důvodný, že je namístě přerušit a i odložit výkon rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2018, sp. zn. 40 T 4/2011, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 12 To 66/2018, a to i pokud jde o výroky o náhradě škody poškozeným. Jak bylo dříve avizováno, trestní spis byl postoupen zpět Městskému soudu v Praze bez meritorního vyřízení za účelem odstranění procesních vad spočívajících v předčasném předložení dovolání obou obviněných, ač jednomu z nich dosud nebyl doručen rozsudek soudu druhého stupně, a tedy neuplynula mu ani lhůta pro podání dovolání. S ohledem na skutečnost, že obviněný M. Z. pobývá zřejmě na neznámém místě v zahraničí (pravděpodobně stále v Thajsku), nelze očekávat, že by uvedený procesní nedostatek byl soudem prvního stupně odstraněn v relativně krátkém čase (zvláště, je-li v jiné své trestní věci stíhán jako uprchlý, a takový procesní postup může být užit i v této trestní věci), proto nelze ani očekávat opětovné brzké předložení trestního spisu s podanými dovoláními obou obviněných Nejvyššímu soudu. Mohlo by se tak stát, že by po dobu provádění úkonů soudem prvního stupně vztahujících se k jinému obviněnému byly vykonány i výroky o náhradě škody vůči mnoha poškozeným, popř. že by byly neúčelně vynakládány prostředky na vedení exekučního řízení, aniž by Nejvyšší soud vůbec přistoupil k projednání a rozhodnutí dovolání obviněného J. L. proti rozhodnutí, jež je exekvováno.

8. Z uvedených důvodů dospěl předseda senátu Nejvyššího soudu k závěru, že u obviněného J. L. existují důvody ve smyslu § 265o odst. 1 tr. řádu jednak pro přerušení již probíhajících výkonů výroků učiněných adhezním řízení, jak žádal obviněný, jednak pro odložení jejich výkonu, pokud s ním dosud nebylo započato. Je totiž zřejmé, že obviněný podal své dovolání včas a za dodržení všech ostatních formálních podmínek ve smyslu § 265d až § 265f tr. řádu, takže lze důvodně předpokládat jeho věcné projednání.

9. Aniž by předseda senátu Nejvyššího soudu jakkoliv předjímal výsledek dovolacího řízení a způsob rozhodnutí o podaném dovolání, nelze předem i s ohledem na argumentaci užitou v dovolání vyloučit, že by mohlo dojít ke zrušení rozhodnutí napadeného dovoláním ve prospěch obviněného J. L. Pokud by byl v tomto dovolacím řízení zrušen napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze, nebyl by za současného stavu věci dán důvod dále vykonávat ani výroky učiněné v adhezním řízení. Za těchto okolností předseda senátu shledal, že není vhodné, aby bylo pokračováno v jejich výkonu, popř. aby s jejich výkonem bylo započato, a to do doby, než bude Nejvyšším soudem rozhodnuto o podaném dovolání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 8. 4. 2020

JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph. D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru