Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 1381/2020Usnesení NS ze dne 13.01.2021

HeslaOdklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2021:5.TDO.1381.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265h odst. 3 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

5 Tdo 1381/2020

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 1. 2021 o návrhu samosoudce Okresního soudu v Třebíči na odklad výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. řádu, a to výkonu trestu propadnutí věci, který byl uložen obviněnému P. S., nar. XY, trvale bytem XY, adresa pro doručování XY, rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 16. 12. 2019, sp. zn. 3 T 14/2018, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 8 To 188/2020, takto:

Podle § 265h odst. 3 tr. řádu se návrh na odklad výkonu rozhodnutí zamítá.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 16. 12. 2019, sp. zn. 3 T 14/2018 byl obviněný P. S. uznán vinným přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a přečinem porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), a to pro skutek, jak je popsán ve výroku o vině tohoto rozsudku. Podle § 268 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 70 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen úhrnný trest propadnutí věci. Okresní soud nesprávně označil druh tohoto trestu jako propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, tedy ve znění trestního zákoníku účinného do 31. 5. 2015, ačkoli ke spáchání skutku obviněným mělo dojít v období od března 2016 do 6. 10. 2016, tedy již za účinnosti zákona č. 86/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jímž byl mimo jiné novelizován i trestní zákoník včetně ustanovení o trestu propadnutí věci.

2. Citovaný rozsudek napadl obviněný P. S. odvoláním, o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 8 To 188/2020, tak, že je podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.

3. Obviněný P. S. podal prostřednictvím svého obhájce dne 26. 10. 2020 dovolání proti usnesení soudu druhého stupně, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu.

4. Samosoudce Okresního soudu v Třebíči pak dne 18. 12. 2020 předložil spis Nejvyššímu soudu ke konání dovolacího řízení a současně podal návrh na odklad výkonu rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 3 tr. řádu, v daném případě výroku o trestu propadnutí věci, neboť se lze domnívat, že v případě nařízení výkonu tohoto trestu by došlo ke zničení věcí, ohledně nichž byl trest uložen a tento následek by již nebylo možno napravit.

5. Nejvyšší soud přezkoumal důvodnost návrhu samosoudce na vydání rozhodnutí předpokládaného ustanovením § 265h odst. 3 tr. řádu a dospěl k následujícím závěrům.

6. Z ustanovení § 265h odst. 3 tr. řádu vyplývá, že pokud předseda senátu (samosoudce ve smyslu § 314a odst. 3 tr. řádu) dospěje na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů. Jde o pořádkovou lhůtu, která v této věci nemohla být dodržena z důvodů, o nichž byli účastníci řízení informováni.

7. Z obsahu spisu je zřejmé, že tento návrh ve smyslu § 265h odst. 3 tr. řádu učinil samosoudce soudu prvního stupně dne 11. 12. 2020, tedy poté, co rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci dnem rozhodnutí odvolacího soudu, a rovněž poté, co po vrácení spisu odvolacím soudem dne 30. 7. 2020 vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Třebíči učinila dne 11. 8. 2020 veškeré úkony vykonávacího řízení, které předpokládá ustanovení § 349b tr. řádu.

8. Je nutno připomenout, že podle § 70 odst. 6 tr. zákoníku propadlá věc připadá státu, přičemž tyto účinky nastávají ke dni právní moci výroku rozsudku, kterým byl tento trest uložen. V tomto směru lze odkázat i na ustanovení § 1114 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnické právo nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se vlastnického práva dnem právní moci rozhodnutí. Výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Třebíči nabyl právní moci 21. 7. 2020 a tímto dnem se stal rozsudek i vykonatelným včetně uloženého trestu propadnutí věci [viz ustanovení § 139 odst. 1 písm. b) písm. cc) tr. řádu].

9. U soudu prvního stupně poté probíhalo vykonávací řízení, přičemž dne 11. 8. 2020 vyšší soudní úřednice oprávněná k těmto úkonům ve smyslu § 27a tr. řádu a § 1 odst. 1, § 3 až 5 a § 12 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednicích a úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších změn, vyzvala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Brno, odbor Odloučené pracoviště Jihlava, Tolstého 15, Jihlava, k realizaci předmětného pravomocného trestu propadnutí věci s tím, že předmětné věci jsou uloženy ve skladu Generálního ředitelství cel u Správy státních hmotných rezerv, závod Osočkan na adrese Vlkov 108, Osová Bitýška a středové krytky a razítko u PČR KŘP kraje Vysočina ÚO OHK Třebíč, Bráfova 11.

10. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ještě předtím, než byla věc předložena s dovoláním obviněného a návrhem na odklad výkonu rozhodnutí Nejvyššímu soudu, byly provedeny všechny úkony předpokládané ustanovením § 349b tr. řádu pro výkon trestu propadnutí věci. Samosoudce soudu prvního stupně dokonce návrh na odklad výkonu rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 3 nedal na vědomí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby eventuálně zabránil realizaci výkonu trestu na základě předcházejícího pokynu vyšší soudní úřednice.

11. Za této situace je Nejvyšší soud nucen konstatovat, že vydání rozhodnutí navrženého samosoudcem Okresního soudu v Třebíči ve smyslu § 265h odst. 3 tr. řádu již nepřichází v úvahu, neboť věci, ohledně nichž byl vysloven trest propadnutí věci, přešly do vlastnictví státu. Trestní řízení na rozdíl od civilního řízení přitom nepočítá s možností odložení právní moci nebo vykonatelnosti rozhodnutí, a pokud již byly provedeny úkony vykonávacího řízení k naplnění výkonu konkrétního pravomocného rozhodnutí, není je možno odložit a nelze ani přerušit výkon takového pravomocného rozhodnutí. Nakládání s majetkem státu, který tento získal z trestních sankcí, se řídí právními předpisy, do nichž v rámci rozhodování podle § 265h odst. 3 tr. řádu nepřísluší Nejvyššímu soudu zasahovat.

12. Závěrem je možno uvést, že s vědomím uplatněné argumentace v dovolání obviněného P. S., by bylo vhodné, aby organizační složka státu, která je podle zvláštního zákona oprávněná hospodařit s věcmi, jichž se trest propadnutí věci týká, nečinila do rozhodnutí o dovolání obviněného takové dispozice s předmětným majetkem, které by byly nevratné. Výsledek dovolacího řízení v současné době totiž nelze předjímat a takovým postupem by se předešlo vzniku možné povinnosti nahradit v budoucnu obviněnému případnou škodu z nezákonného rozhodnutí, pokud by takový stav byl zjištěn. Nicméně v tomto směru nemůže Nejvyšší soud v rámci rozhodování podle § 265h odst. 3 tr. řádu žádnou povinnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových uložit.

13. Z výše uvedených důvodů tedy nezbylo, než návrh samosoudce Okresního soudu v Třebíči na odklad výkonu rozhodnutí zamítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 13. 1. 2021

JUDr. Blanka Roušalová

předsedkyně senátu

Vypracoval

JUDr. Bohuslav Horký

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru