Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 1312/2020Usnesení NS ze dne 09.12.2020

HeslaDovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:5.TDO.1312.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.


přidejte vlastní popisek

5 Tdo 1312/2020-506

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 12. 2020 o dovolání, které podal obviněný V. L., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 6. 2020, sp. zn. 6 To 618/2019, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 20 T 81/2016, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání obviněného V. L. odmítá.

Odůvodnění:

I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 10. 2019, sp. zn. 20 T 81/2016, byl obviněný V. L. uznán vinným přečinem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), za nějž mu byl uložen podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 20 denních sazeb po 750 Kč, tedy celkem ve výši 15 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl stanoven pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 týdnů. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, a sice stolního počítače černé barvy specifikovaného ve výroku rozsudku. Podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obviněný a státní zástupkyně odvolání, o nichž rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 10. 6. 2020, sp. zn. 6 To 618/2019, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. řádu napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným týmž trestným činem (se změnami v popisu skutku), za nějž mu uložil shodný trest. Poškozenou podle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázal s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 256 tr. řádu zamítl odvolání státní zástupkyně.

II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu

3. Obviněný podal proti uvedenému rozsudku soudu druhého stupně prostřednictvím obhájce za tím účelem zvoleného dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný v něm nejprve zrekapituloval rozsudky soudů nižších stupňů, které považoval za nesprávné, protože popsaný skutek podle něj není trestným činem. Jeho dovolací námitky lze ovšem shrnout tak, že obviněný nesouhlasil především se skutkovými závěry soudů nižších stupňů a zopakoval svou verzi obhajoby, kterou uplatňoval v dosavadním průběhu trestního řízení. Především uváděl, že to nebyl on, kdo by v rámci programu DC++ sdílel ke stažení hudební soubory (výslovně uváděl písně zpěváků Adele a Rytmuse), ostatně tyto soubory ani nebyly v jeho počítači zjištěny. Dále obviněný polemizoval s odůvodněním těchto závěrů soudy nižších stupňů, zejména pak s hodnocením znaleckého posudku. Namítal nedostatečný rozsah dokazování, zpochybňoval také své zavinění. Obviněný ze všech v dovolání uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolací soudu a buď sám obviněného zprostil obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu, anebo se závazným právním názorem věc vrátil soudu druhého stupně k novému projednání a rozhodnutí.

4. K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Státní zástupce po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a dovolání obviněného především upozornil na ustálený výklad dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, na který obviněný pouze formálně odkázal, jemu odpovídající námitky neuvedl. Podle státního zástupce obviněný polemizoval vlastně výlučně se skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů, žádal právně posoudit vlastní verzi skutkového děje, k čemuž však dovolací řízení není určeno. Nesouhlasil ani s tím, že by soudy nižších stupňů porušily ústavněprávní zásadu spravedlivého procesu s principem in dubio pro reo, resp. že by opomenuly nějaké důkazy. Protože obviněným vznesené námitky uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají, státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu. Současně vyslovil souhlas, aby tak Nejvyšší soud i pro případ jiného rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.

5. Vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství bylo zasláno k případné replice obviněnému. S ohledem na níže zmíněné formální překážky pro přezkum důvodnosti dovolání (pro opožděnost podaného dovolání) Nejvyšší soud nevyčkával případné repliky obviněného a rozhodl o odmítnutí dovolání z důvodů vysvětlených níže.

III. Posouzení přípustnosti dovolání

6. Nejvyšší soud nejprve musel zjistit, zda jsou splněny všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení, tedy zároveň i otázku včasnosti podání dovolání.

7. Podle § 265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, podle § 265e odst. 2 tr. řádu běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle § 265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 60 odst. 2 tr. řádu lhůta stanovená podle měsíců končí uplynutím toho dne, který svým číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den (podle § 60 odst. 3 tr. řádu).

8. Nejvyšší soud z předloženého trestního spisu zjistil, že rozsudek odvolacího soudu byl doručen obviněnému, který v průběhu trestního stíhání nebyl zastoupen obhájcem, prostřednictvím pošty dne 2. 7. 2020 (tj. ve čtvrtek), což potvrdil vlastnoručním podpisem (viz potvrzení o doručení na č. 1. 462 trestního spisu). Poslední den lhůty k podání dovolání tak obviněnému se zřetelem k výše citovaným ustanovením trestního řádu připadl na den 2. 9. 2020 (jednalo se o středu, tedy o pracovní den). Dovolání obviněného ale bylo podáno do datové schránky soudu prvního stupně obhájcem obviněného za tím účelem zvoleného (viz plná moc na č. l. 473 trestního spisu) až dne 4. 9. 2020 (viz dovolání na č. 1. 470 až 481 trestního spisu a záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Okresního soudu v Chomutově na č. l. 482 trestního spisu).

9. Ze shora uvedeného je patrné, že dovolání obviněného bylo podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v § 265e odst. 1 tr. řádu a že tato lhůta nebyla zachována ani podle ustanovení § 265e odst. 3 tr. řádu. Navrácení lhůty k podání dovolání přitom není přípustné (§ 265e odst. 4 tr. řádu).

IV. Závěrečné shrnutí

10. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání obviněného bylo podáno opožděně, a proto je Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl. Protože Nejvyšší soud rozhodl o odmítnutí dovolání podle § 265i tr. řádu, mohl tak učinit v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. 12. 2020

JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph. D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru