Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 1157/2017Usnesení NS ze dne 27.09.2017

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.1157.2017.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 270 odst. 1 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

5 Tdo 1157/2017-34

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 9. 2017 o dovolání, které podal obviněný J. M., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. 13 To 123/2017, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 1 T 41/2016, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .

Odůvodnění:

I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

1. Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 1 T 41/2016, byl obviněný J. M. uznán vinným přečinem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit skutky podrobně popsanými pod body I. a II. ve výroku o vině v citovaném rozsudku.

2. Obviněný byl za tento přečin odsouzen podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Dále byl obviněnému uložen podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to věcí konkretizovaných ve výroku o tomto druhu trestu. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byli poškození s uplatněnými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, z jehož podnětu rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. 13 To 123/2017, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu zrušil rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu ve věci nově rozhodl, přičemž uznal obviněného vinným přečinem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem popsaným ve výroku o vině, jehož rozsah byl podstatně redukován oproti rozsudku soudu prvního stupně.

4. Obviněnému byl za spáchaný přečin uložen podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen i trest propadnutí věci, a to notebooku značky Hewlett-Packard Elite Pro Book, 4710/s, včetně zdrojového kabelu, a dále externího harddisku značky Western Digital 1013B. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byli poškození s uplatněnými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.

II. Dovolání obviněného

5. Obviněný J. M. podal prostřednictvím své obhájkyně proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a napadl jím toto rozhodnutí v celém rozsahu.

6. Podle názoru obviněného soudy nižších stupňů zhodnotily provedené důkazy nesprávně a v důsledku toho se dopustily vadných skutkových i právních závěrů. Zejména ve způsobu hodnocení důkazů odvolacím soudem obviněný spatřuje znaky jednostrannosti a nerespektování zásady presumpce neviny a zásady „in dubio pro reo“, tj. postupu v pochybnostech ve prospěch obviněného. Jak dále obviněný zdůraznil, soud nemohl logicky shledat ucelený řetězec nepřímých důkazů ve vztahu k instalaci a používání programu AutoCAD, pokud tak neučinil i k ostatnímu softwaru nalezenému v zajištěném notebooku. Jediným důkazem nad rámec ostatních byl přípis o vlastnostech programu AutoCAD, podle kterého se tento software používá mimo jiné i v oblasti geodézie. Uvedený přípis tedy vedl soud k závěru, že jiná osoba než technicky zaměřená nemohla používat program AutoCAD. Podle obviněného bylo ovšem v řízení prokázáno, že v jeho profesním oboru (geodézie) se tento program nevyužívá, přičemž v této souvislosti soudy při hodnocení provedených důkazů opomněly skutečnost, že notebook využívala ke studijním účelům manželka obviněného, která v době spáchání skutku studovala obor polygrafie, pro který je potřebná znalost právě programu AutoCAD.

7. Obviněný rovněž vytkl soudu prvního stupně, že neprovedl důkaz nosičem dat CD přiloženým ke znaleckému posudku Ing. Viliama Chrenka, z jehož obsahu nevyplývá, že by datové soubory ve formátu programu AutoCAD (s příponou .dwf a .dwg) vytvářel právě obviněný. Jak je totiž podle obviněného zřejmé z jejich obsahu, tyto soubory byly staženy z internetu a následně je použila jeho manželka pro studijní účely. Přitom podle stejného znaleckého posudku byly dané datové soubory vytvořeny programem AutoCAD, ovšem nelze spolehlivě určit, jestli byly vytvořeny za použití konkrétně nainstalovaného programu AutoCAD v notebooku obviněného.

8. Obviněný dále polemizoval se závěrem odvolacího soudu ohledně časové a intelektuální náročnosti instalace a nastavení programu AutoCAD. K tomu je podle názoru soudu zapotřebí zkušenějšího uživatele, za něhož byl označen právě obviněný, a nikoli jeho manželka. Podle obviněného nebylo prokázáno, která konkrétní verze programu AutoCAD byla při vytváření daných souborů použita, tj. zda šlo o verzi Autodesk AutoCAD 2002, Autodesk AutoCAD 2006 nebo Autodesk AutoCAD 2009.

9. Nakonec obviněný zdůraznil, že v řízení neoznačil svou manželku jako osobu, která instalovala a užívala program AutoCAD, protože mu státní zástupce mimo protokol ústně sdělil, že v tomto případě by bylo zahájeno její trestní stíhání. Obviněný tedy vzhledem k nejistotě, zda bylo trestní stíhání manželky již promlčeno, odmítl v tomto směru vypovídat.

10. Obviněný závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích a aby podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikázal věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

III. Vyjádření k dovolání

11. Nejvyšší státní zástupce se vyjádřil k dovolání obviněného J. M. prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru ani jednou z dovolacích námitek obviněný nevytýká nesoulad skutkových zjištění soudů se zákonnými znaky přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný v dovolání pouze polemizuje s hodnocením důkazů odvolacím soudem a prosazuje vlastní skutkovou verzi, podle které nenainstaloval předmětný program do svého notebooku a nepoužíval ho on, ale jeho manželka. V této souvislosti pak obviněný odkazuje na porušení procesních, a nikoli hmotně právních ustanovení, a to zásad presumpce neviny a „in dubio pro reo“.

12. Námitky obviněného podle státního zástupce směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění, a tedy neodpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu uvedenému v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a ani jinému důvodu dovolání. Státní zástupce tedy navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl dovolání obviněného, protože bylo podáno z jiného důvodu, než jaké jsou uvedeny v § 265b tr. řádu.

IV. Posouzení důvodnosti dovolání

13. Nejvyšší soud po zjištění, že byly splněny všechny formální a obsahové podmínky k podání dovolání, dospěl k následujícím závěrům.

14. Obviněný J. M. uplatnil ve svém dovolání dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Ten je naplněn, jestliže napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

15. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu Nejvyšší soud připomíná, že je dán zejména tehdy, jestliže skutek, pro který byl obviněný stíhán a odsouzen, vykazuje znaky jiného trestného činu, než jaký v něm spatřovaly soudy nižších stupňů,

anebo nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Nesprávné právní posouzení skutku může spočívat i v tom, že rozhodná skutková zjištění, z nichž vycházely soudy nižších stupňů, neposkytují dostatečný podklad k závěru, zda je stíhaný skutek vůbec trestným činem, popřípadě o jaký trestný čin jde. Podobně to platí o jiném nesprávném hmotně právním posouzení, které lze dovodit pouze za situace, pokud byla určitá skutková okolnost posouzena podle jiného ustanovení hmotného práva, než jaké na ni dopadalo.

16. Obviněný však ve svém dovolání nevytýká soudům nižších stupňů žádné pochybení při výkladu a použití hmotného práva ve výše vyloženém smyslu, protože neuvádí, podle jakého jiného ustanovení trestního zákoníku měl být posouzen jím spáchaný skutek,

ani nekonkretizuje, které zákonné znaky přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným, nebyly naplněny. Jak ostatně i sám obviněný zdůraznil, podle jeho názoru mělo dojít k nesprávnému zjištění skutkového stavu a hodnocení důkazů. Takové námitky se ovšem nijak netýkají právního posouzení toho skutku, který je obsažen ve výroku o vině v rozsudku odvolacího soudu, ani jiného hmotně právního posouzení, jak o tom svědčí

i skutečnost, že obviněný v této souvislosti neodkázal na žádné ustanovení hmotného práva, které mělo být porušeno.

17. Formulace dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který uplatnil obviněný, totiž znamená, že předpokladem jeho naplnění je nesprávný výklad a použití hmotného práva, ať již jde o hmotně právní posouzení skutku nebo o hmotně právní posouzení jiné skutkové okolnosti. Provádění důkazů, včetně jejich hodnocení a vyvozování skutkových závěrů z důkazů, však neupravuje hmotné právo, ale předpisy trestního práva procesního, zejména pak ustanovení § 2 odst. 5, 6, § 89 a násl., § 207 a násl. a § 263 odst. 6, 7 tr. řádu. Vzhledem k tomu nemůže obstát ani tvrzení obviněného, podle něhož mu údajně nebyla jednoznačně, dostatečně a beze všech pochybností prokázána trestná činnost, a to konkrétně proto, že nebyla vyvrácena možnost spáchání daného činu jeho manželkou. Taková argumentace se totiž vůbec netýká otázek hmotného práva, jejichž řešení je podstatou uplatněného dovolacího důvodu, ale jen zpochybňuje skutkové závěry soudů nižších stupňů a vyjadřuje nesouhlas s hodnocením jimi provedených důkazů.

18. Obdobný závěr platí rovněž pro tu námitku obviněného, jejímž prostřednictvím vytýká porušení zásady presumpce neviny a z ní vyplývajícího pravidla „in dubio pro reo“ (v pochybnostech ve prospěch obviněného). I v tomto případě jde o instituty trestního práva procesního, takže ani případné porušení uvedených pravidel není způsobilé založit existenci hmotně právního dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, o nějž obviněný opírá své dovolání. Navíc odvolací soud neměl pochybnosti o vině obviněného a přesvědčivě vyložil, proč je ani nemohl mít (viz s. 9 jeho rozsudku), takže nebyl důvod, aby postupoval ve prospěch obviněného.

19. Nad rámec uplatněného dovolacího důvodu a k námitce obviněného, podle níž soud prvního stupně neprovedl důkaz nosičem dat CD přiloženým ke znaleckému posudku Ing. Viliama Chrenka, Nejvyšší soud uvádí následující. V případě zmíněného nosiče dat CD jde pouze o přílohu k důkaznímu prostředku v podobě posudku znalce. Důkaz tímto znaleckým posudkem byl proveden a doplněn výslechem znalce Ing. Viliama Chrenka jak u soudu prvního stupně, tak u odvolacího soudu. Výhrady obviněného zde tedy – stejně jako jeho ostatní námitky – směřují výlučně do oblasti hodnocení provedených důkazů a vyvozování skutkových závěrů ze strany soudů nižších stupňů.

20. Pokud jde o vylíčení důvodu, proč obviněný v řízení neoznačil svou manželku jako osobu, která měla nainstalovat a užívat daný program AutoCAD v notebooku obviněného, rovněž nijak nesouvisí s hmotně právním posouzením spáchaného skutku a svým charakterem také není způsobilé založit dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

V. Závěrečné shrnutí

21. Nejvyšší soud na podkladě všech popsaných skutečností dospěl k závěru, že obviněný J. M. i přes svůj formální poukaz na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu podal dovolání z jiných než zákonem stanovených důvodů. Proto Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl dovolání obviněného, aniž byl oprávněn věcně přezkoumat zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí a správnost řízení, které mu předcházelo.

22. Podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu mohl Nejvyšší soud rozhodnout o dovolání obviněného v neveřejném zasedání, proto tak učinil.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 27. 9. 2017

JUDr. František Púry, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru