Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 112/2002Usnesení NS ze dne 15.05.2002

EcliECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.112.2002.2

přidejte vlastní popisek

5 Tdo 112/2002-1

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. května 2002 dovolání podaná obviněným P. V. M., a obviněným I. J. J., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 2 To 98/01, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 T 17/2000 a rozhodl takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněných P. V. M. a I. J. J. odmítají.

Odůvodnění:

Obvinění P. V. M. a I. J. J. byli rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. 46 T 17/2000, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 14. 5. 2001, sp. zn. 46 T 17/2000, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 25. října 2001, sp. zn. 2 To 98/01, jako soudu odvolacího, uznáni vinnými pokračujícím trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. a obviněný P. V. M. byl dále uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. Obviněný P. V. M. byl odsouzen podle § 234 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Obviněný I. J. J. byl tímto rozsudkem odsouzen podle § 234 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle § 256 tr. ř. byla zamítnuta odvolání obou obviněných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. 46 T 17/2000. Rozsudek nabyl ohledně obou obviněných právní moci dne 25. října 2001.

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 2 To 98/01, byl doručen obviněnému P. V. M. dne 4. 1. 2002, jeho obhájkyni Mgr. J. V. dne 4. 1. 2002, obviněnému I. J. J. dne 4. 1. 2002 a jeho obhájkyni JUDr. B. S. dne 4. 1. 2002.

Dne 6. 3. 2002 podal obviněný P. V. M. prostřednictvím svého obhájce L. E. dovolání proti shora uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze. Jako dovolací důvody uplatnil nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotněprávní posouzení [§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] a dále, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí [§ 265b odst. 1 písm. k) tr. ř.].

Dne 4. 3. 2002 podal obviněný I. J. J. prostřednictvím své obhájkyně JUDr. B. S. dovolání proti shora uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze. Jako dovolací důvod uplatnil nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, přestože výslovně neodkázal na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., o které dovolání opírá.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. Podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé (jde-li o rozhodnutí uvedené v odst. 2 citovaného ustanovení), jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno novelou trestního řádu provedenou zák. č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu se řídí zásadou, že procesní úkony se provádějí podle trestního řádu účinného v době, kdy je takový úkon prováděn. Trestní stíhání obou obviněných skončilo dne 25. 10. 2001, tj. v době, kdy ještě nenabyla účinnosti novela trestního řádu zák. č. 265/2001 Sb. Ze závěrečných a přechodných ustanovení čl. II zák. č. 265/2001 Sb., je zřejmé, že novelizovaný trestní řád neobsahuje žádnou výjimku, podle níž by bylo možno aplikovat dovolání na rozhodnutí, která nabyla právní moci do 31. 12. 2001, a to ani za podmínky, že by od doručení takového rozhodnutí byla zachována dovolací lhůta dvou měsíců podle § 265e odst. 1, 2 tr. ř. Z toho vyplývá, že dovolání je přípustné pouze tehdy, jestliže nastanou všechny zákonné podmínky pro jeho podání za účinnosti zák. č. 265/2001 Sb., tedy po 1. 1. 2002.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v trestní věci obviněných P. V. M. a I. J. J. nejsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání ve smyslu § 265a odst. 1 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání rozhodl, že se dovolání obviněných P. V. M. a I. J. J. podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítají, neboť nejsou přípustná.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 15. května 2002

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru