Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 1059/2017Usnesení NS ze dne 27.09.2017

HeslaPoškození věřitele
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.1059.2017.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku

§ 222 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

5 Tdo 1059/2017-36

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 9. 2017 o dovolání, které podal obviněný O. L., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 68 To 142/2016, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 4 T 77/2013, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného O. L. odmítá.

Odůvodnění:

I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

1. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 4 T 77/2013, byl obviněný O. L. uznán vinným přečinem poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“). Za to mu byl podle § 222 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců podmíněně odložený podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, a to na zkušební dobu čtyř roků a šesti měsíců podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku. Dále soud uložil obviněnému podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních korporací na dobu pěti let. Současně podle § 229 odst. 1 tr. řádu byly poškozené obchodní společnosti Démos trade, a. s., RWE Energie, s. r. o., a MB DOMUS SE, odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. Uvedený přečin spáchal obviněný O. L. podle skutkových zjištění zjednodušeně uvedeno tím, že z pozice jediného akcionáře a současně předsedy představenstva obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., v období od 31. 3. 2010 do 19. 8. 2010 přesně nezjištěným způsobem (nikoli však za účelem úhrady závazků obchodní společnosti) naložil jednak s hotovostními finančními prostředky ve výši nejméně 1 635 000 Kč, z nichž 1 015 000 Kč v tomto období do pokladny uvedené obchodní společnosti vložili svědci J. J., M. B. a M. B., poté co je jmenovaní v tomto objemu vybrali na přelomu měsíců březen a duben 2010 z účtu NABEMA MODEL, a. s., zbývajících 620 000 Kč obviněný ve dnech 17. 8. a 19. 8. 2010 převzal jako úhradu za převod ochranných známek od obchodní firmy HRKLOMI družstvo, jednak s finančním ekvivalentem skladových zásob v účetní hodnotě 2 748 490,62 Kč, které opět jménem NABEMA MODEL, a. s., převzal v průběhu výkonu své funkce předsedy představenstva. V důsledku jeho jednání nebylo možné tato aktiva obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., užít k úhradě splatných závazků, které v posuzovaném období dosáhly výše nejméně 10 264 112 Kč. Obviněný přitom od počátku jednal s vědomím toho, že v akciové společnosti nezůstane žádný jiný majetek použitelný k úhradě nároků jejích věřitelů konkrétně specifikovaných v tzv. skutkové větě výroku o vině odsuzujícího rozsudku, jimž obviněný způsobil škodu v úhrnné výši 4 383 490,62 Kč.

3. Proti shora označenému rozsudku podali odvolání obviněný O. L. a poškozená obchodní společnost Démos trade, a. s. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci o nich rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 24. 11. 2016 rozsudkem sp. zn. 68 To 142/2016, tak, že z podnětu odvolání poškozené zrušil napadený rozsudek v části výroku o náhradě škody, jímž okresní soud odkázal tuto poškozenou s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a znovu rozhodl podle § 259 odst. 3 tr. řádu tak, že obviněnému O. L. uložil podle § 228 odst. 1 tr. řádu povinnost k náhradě škody poškozené Démos trade, a. s., ve výši 3 530 725,16 Kč. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn. Odvolání obviněného krajský soud zamítl jako nedůvodné podle § 256 tr. řádu.

4. Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že oběma shora citovaným rozhodnutím předcházel odsuzující rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 4 T 77/2013, který však byl z podnětu obviněného a poškozené obchodní společnosti Démos trade, a. s., zrušen podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 68 To 350/2014, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

II. Dovolání a vyjádření k němu

a) Dovolání obviněného

5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný dovolání prostřednictvím svého obhájce JUDr. Milana Veverky. Tento mimořádný opravný prostředek založil na dovolacím důvodu uvedeném v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

6. Poté, co nejprve ve stručnosti zrekapituloval skutkový stav a dosavadní průběh řízení, obviněný zdůraznil, že svým mimořádným opravným prostředkem brojí nejen proti rozhodnutí odvolacího soudu, ale i proti předcházejícímu rozsudku soudu prvního stupně. Podle jeho přesvědčení došlo rozsudky soudů obou stupňů k porušení ustanovení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 14 odst. 1, 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Obviněný orgánům činným v trestním řízení vytkl nedostatečné množství provedených důkazů. Je přesvědčen, že soudy jeho vinu založily výlučně na závěrech vyplývajících ze znaleckého zkoumání Ing. Dagmar Martinákové a na výpovědi svědka Ing. Radomíra Šrámka, které současně zpochybnil poukazem na výpověď znalkyně v hlavním líčení dne 9. 10. 2015 u Okresního soudu v Přerově, z níž citoval: „….k posouzení účetnictví, zda je kompletní by potřebovala ‘tak dva měsíce času’“. Podle dovolatele je evidentní, že v průběhu trestního řízení se nepodařilo určit účetní hodnotu skladových zásob, nebyly tak odstraněny nedostatky ve skutkových zjištěných, jak soudům ukládá ustanovení § 2 odst. 5 tr. řádu. Současně poukázal na znalecký posudek Ing. Marie Ochodnické, podle něhož se závazky NABEMA MODEL, a. s., ke dni 6. 8. 2010 značně snížily, k čemuž sloužily mimo jiné i finanční prostředky, které jsou předmětem trestního řízení (v tomto argumentu jde o názor minimálně nesrozumitelný bez logické souvislosti, pozn. Nejvyššího soudu). Soud prvního stupně se podle obviněného dopustil pochybení, když neporovnal závěry znalkyň Ing. Dagmar Martinákové a Ing. Marie Ochodnické. K tíži obviněnému nelze klást ani neúplnost účetnictví NABEMA MODEL, a. s.; která byla zapříčiněna činností příslušníků policie a exekutorského úřadu. Podle názoru obviněného nebylo rovněž prokázáno, že hotovostní finanční prostředky ve výši 1 015 000 Kč nebyly použity pro provoz obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., a že částku 620 000 Kč skutečně L. B. nepředal. Dále se dovolatel domnívá, že nebyla dodržena zásada totožnosti skutku vyjádřená v § 220 tr. řádu, kterou spatřoval v rozdílném vymezení doby páchání přečinu v obžalobě - od 31. 3. 2010 do 6. 8. 2010 a ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně - od 31. 3. 2010 do 19. 8. 2010. Obviněný současně vyjádřil svůj nesouhlas s názorem soudů, podle něhož by „samotné vlastnictví akcií (v době od 31. 3. 2010 do 12. 4. 2010) mělo znamenat pověření k vedení obchodní společnosti.“. Postup soudů obou stupňů proto považuje za vážné porušení jeho práva na spravedlivý proces.

7. Závěrem svého dovolání obviněný O. L. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, a aby tomuto soudu přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.

b) Vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného

8. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Jiřího Siegla (dále jen „státní zástupce“). Podle jeho názoru naprostá většina námitek uplatněných obviněným obsahově neodpovídá důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, jelikož jde zejména o námitky, kterými obviněný na podkladě polemiky s úplností provedeného dokazování a vlastního hodnocení důkazů (zejména znaleckých posudků) odmítá prakticky všechna pro závěr o vině relevantní skutková zjištění o nakládání s majetkem obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., která jsou podkladem odsuzujícího výroku o vině. Jinými slovy dovolatel pouze prosazuje vlastní skutkovou verzi, podle které v tzv. skutkových větách bylo majetku NABEMA MODEL, a. s., použito k úhradě jejích závazků, popř. byl předán „novému“ předsedovi představenstva této obchodní společnosti (v říjnu 2010 zemřelému) L. B. Stejně tak i výtka týkající se porušení zásady totožnosti skutku zakotvené v § 220 odst. 1 tr. řádu je námitkou nikoli hmotněprávního, ale procesního charakteru, přičemž ani po věcné stránce není důvodná. Protiprávní období bylo pouze upřesněno a vytýkaná změna neměla žádný vliv na skutek samotný, nýbrž se jedná jen o úpravu popisu skutku. Státní zástupce poukázal rovněž na to, že použitá argumentace obviněného se shoduje s odvoláním proti rozsudku soudu prvního stupně, a v některých částech dokonce doslovně. Formálně deklarovanému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (ani jinému důvodu podle § 265b tr. řádu) však námitky obviněného neodpovídají. S jistou mírou tolerance by tomu tak mohlo být u výhrady proti dovození jeho odpovědnosti za přečin s ohledem na to, že byl v období od 31. 3. 2010 do 12. 4. 2010 jediným akcionářem obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s. K tomu státní zástupce doplnil, že obviněný vykonával z pozice jediného akcionáře v souladu s § 190 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“) působnost valné hromady, jakožto nejvyššího orgánu akciové společnosti. Podle skutkových zjištění popsaných na straně 9 rozsudku krajského soudu navíc obviněný O. L. vždy vystupoval jako osoba jednající za NABEMA MODEL, a. s., čímž splnil podmínky kladené na osobu pachatele podle § 114 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž odkázal na názor Nejvyššího soudu vyslovený v jeho usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. 5 Tdo 913/2016. Navíc státní zástupce poukázal na vlastní vyjádření odvolatele v závěru jeho mimořádného opravného prostředku, kde se označil za „statutární orgán obchodní společnosti.

9. Z uvedených důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu za podmínek podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu, tj. v neveřejném zasedání.

III. Posouzení důvodnosti dovolání

a) Obecná východiska

10. Nejvyšší soud nejprve zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení a zabýval se otázkou povahy a opodstatněnosti uplatněných námitek ve vztahu k označenému dovolacímu důvodu.

11. V posuzované věci se obviněný domáhal přezkumu dovolacím soudem z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který je možné úspěšně uplatnit tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Jde tedy o aplikaci norem trestního práva hmotného, případně na něj navazujících hmotněprávních ustanovení jiných právních odvětví, a to na soudy zjištěný skutkový stav, do něhož nemůže Nejvyšší soud zasahovat. V dovolacím řízení se zásadně nepřipouští změna skutkových zjištění soudů nižších stupňů, pokud mají svůj podklad v provedených důkazech a prostřednictvím dovolání nelze prosazovat vlastní způsob hodnocení důkazů, jež ústí v jinou verzi skutku, než jaký se stal podkladem odsuzujícího výroku. Dovolání tedy nemůže být založeno na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodily, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Jedná se o mimořádný opravný prostředek a je určeno k nápravě závažných právních vad v zákoně označených pravomocných rozhodnutí (§ 265a tr. řádu), a to z taxativně vymezených důvodů v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. řádu, resp. v § 265b odst. 2 tr. řádu. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován, ale je třeba, aby námitky dovolatele takovému důvodu svým obsahem odpovídaly.

b) K námitkám obviněného

12. V prvé řadě je namístě uvést, že výhrady obviněného, jež uplatnil v rámci svého mimořádného opravného prostředku, jsou výhradně skutkového a procesního charakteru a jako takové s ohledem na hmotněprávní povahu dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu mu věcně neodpovídají. Dovolatel totiž brojí především proti způsobu, jakým soudy nižších stupňů hodnotily ve věci provedené důkazy, případně proti způsobu a úplnosti jejich provedení. To platí rovněž o tvrzení obviněného, v němž poukazuje na nerespektování zásady totožnosti skutku (podle § 2 odst. 8 tr. řádu, resp. § 220 odst. 1 tr. řádu) soudem prvního stupně. V této souvislosti Nejvyšší soud podotýká, že jiné dovolací důvody [než § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu] umožňují vytýkat procesní vady, zejména podle § 265b odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) a l) tr. řádu, avšak pouze takové, jaké jsou v citovaném ustanovení označeny. Ani jedna z námitek, jež vznesl dovolatel, jim však neodpovídá.

13. Nadto je třeba ve shodě se státním zástupcem konstatovat, že prakticky všechny námitky, které uplatnil obviněný O. L. ve svém dovolání, byly nejenom obsahem jeho řádného opravného prostředku a odvolací soud se s nimi dostatečným způsobem vypořádal, ale navíc byly součástí jeho obhajoby již od počátku trestního řízení. Přitom dovolání, v němž obviněný opakuje námitky, jimiž se snažil zvrátit již rozhodnutí soudu prvního stupně, odvolací soud se jimi zabýval a vypořádal se s nimi náležitým a dostatečným způsobem, Nejvyšší soud zpravidla odmítne jako zjevně neopodstatněné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, uveřejněné pod č. T 408, svazku 17, Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 2002).

14. Stejný charakter je nutné přiznat i výhradě obviněného týkající se citace části odůvodnění napadeného rozsudku, podle níž „se necítil povinen k vedení obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s.“. Nejvyšší soud tedy zcela nad rámec své přezkumné povinnost podotýká, že obviněný zcela pominul uvozující část tzv. skutkové věty, která charakterizuje jeho postavení a majetkový vztah ke jmenované obchodní společnosti s tím, že jednal z pozice jediného akcionáře (jako výlučný vlastník 109 ks cenných papírů emitovaných obchodní společností NABEMA MODEL, a. s.) a jediného člena představenstva, resp. jeho předsedy, jímž se stal na základě notářského zápisu ze dne 12. 4. 2010 (sp. zn. NZ 561/2010, N 609/2010, viz č. l. 108 až 110 trestního spisu). Podle tehdy účinného obchodního zákoníku, konkrétně znění ustanovení § 194 odst. 5, 6 obch. zák., byl povinen vykonávat svoji činnost s péčí řádného hospodáře. Svým podpisem připojeným k citovanému notářskému zápisu stvrdil i to, že převzal veškerý majetek této obchodní společnosti. K finančním prostředkům uloženým jednak v hotovosti v pokladně, jednak na bankovních účtech této společnosti měl navíc v rozhodném období přístup a dispoziční oprávnění výhradně obviněný. Dne 9. 8. 2010 přitom podal návrh na zahájení insolvenčního řízení jménem dlužníka NABEMA MODEL, a. s., v němž veškerá aktiva této obchodní společnosti zamlčel (viz č. l. 1171 a násl. trestního spisu). Specifikoval pouze pohledávky za finančním úřadem (vyplývající z titulu nadměrného odpočtu daně z příjmu právnických osob za měsíce květen a červen 2010 v souhrnné výši 189 358 Kč). Na tomto místě je třeba poukázat na výpověď insolvenčního správce NABEMA MODEL, a. s., podle něhož byla činnost akciové společnosti ukončena „účelově, formálně a jednorázově“, tzv. „ze dne na den“, a to i přesto, že se do té doby jednalo o zcela zdravou obchodní společnost, která ke dni 31. 12. 2009 vykazovala aktiva v účetní hodnotě 21 430 000 Kč (srov. strany 4 až 5 rozsudku okresního soudu, strana 7 rozsudku soudu druhého stupně).

15. Mechanismus zatajení majetku obviněným přitom spočíval v tom, že hotovostní finanční prostředky ve výši 1 015 000 Kč z účtu NABEMA MODEL, a. s., vybrali M. B. (bývalý předseda představenstva NABEMA MODEL, a. s.), M. B. a J. J. (bývalé členky dozorčí rady NABEMA MODEL, a. s.), a posléze tuto částku vložili do pokladny jmenované akciové společnosti, kdy k ní měl díky své pozici obviněný O. L. přístup a mohl jí tudíž disponovat, samozřejmě výlučně ve prospěch obchodní společnosti, což neučinil a naložil s ní blíže neobjasněným způsobem. Rovněž obviněný zatajil 620 000 Kč, které v hotovosti obdržel a převzal od HRKLOMI družstva ve dnech 17. 8. 2010 a 19. 8. 2010 za převod ochranných známek. Stejně tak v uvedeném návrhu obviněný zcela pominul existenci skladových zásob, jejichž hodnota odpovídala částce 2 748 490,62 Kč.

16. Pokud jde o dovolatelem vytýkanou neúplnost dokazování, na tomto místě Nejvyšší soud připomíná, že důkazní řízení bylo opakovaně doplňováno za účelem provádění všech dostupných důkazů, které podle názoru Nejvyššího soudu zcela postačují pro objasnění těch rozhodných skutečností tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí o podané obžalobě (viz § 2 odst. 5 tr. řádu). Přestože obviněný zpochybňuje kvalitu důkazů, resp. jejich obsah a rozsah, na jejichž základě založily soudy závěr o jeho vině, nelze přesto přehlédnout, že tyto důkazy [znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, a to včetně jeho dodatků, vypracovaných Mgr. Dagmar Martinákovou, a výpověď svědka ˗ insolvenčního správce obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s. (dříve pod obchodní firmou MB DOMUS, a. s.) Mgr. Romana Peška], tvoří ve spojení s ostatními byť nepřímými důkazy, zcela dostatečný podklad pro uznání obviněného vinným přečinem podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Souhrn všech ve věci opatřených a provedených důkazů je dostatečný pro vyvrácení jeho dosavadní obhajoby prosazované i v jeho mimořádném opravném prostředku.

17. V reakci na dovolací argumentaci obviněného je možné poukázat na to, že téměř všichni svědci, kteří byli postupně předvoláni Okresním soudem v Přerově, odmítli vypovídat z důvodu nebezpečí vlastního trestního stíhání. Tito jednotliví svědci zastávali různé pozice v obchodních společnostech SBP TRADE, a. s., (v současnosti se tato obchodní společnost nachází v likvidaci), NABEMA MODEL, a. s., (nyní v insolvenci), a MB DOMUS SE. Nelze mít tudíž pochyb o jejich provázanosti, resp. určité formě participace na protiprávním jednání obviněného O. L., jak ostatně konstatoval i odvolací soud na straně 5 svého rozsudku. Zákonné možnosti nevypovídat ve své trestní věci využil stejně tak i obviněný. Za účelem zajištění dalších důkazních prostředků proto soud prvního stupně pověřil Mgr. Dagmar Martinákovou vypracováním znaleckého posudku (i jeho následnými doplněními), jenž soudům poskytl alespoň minimální obraz o hospodaření obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., resp. nakládání s jejím majetkem obviněným, jenž byl oprávněn činit právní úkony za obchodní společnost z pozice výkonu funkce jejího statutárního orgánu. Obhajoba předložila soudu znalecký posudek zpracovaný Ing. Marií Ochodnickou, znalkyní z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, v rámci něhož tato dospěla ohledně otázky pohybu zboží v zásadě k totožným závěrům, jako Mgr. Dagmar Martináková (viz strany 8 až 9 rozsudku Okresního soudu v Přerově).

18. Chování obviněného vůči insolvenčnímu správci obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., je možné charakterizovat jako velmi pasivní, obviněný jako statutární orgán jmenované obchodní společnosti s ním nikdy fakticky nejednal, ani mu neposkytl žádné účetní či jiné listiny NABEMA MODEL, a. s., ačkoli mu tyto povinnosti vyplývaly z § 210 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů; tak se obviněný bezesporu sám aktivně zasadil o zmaření zjištění úplného stavu hospodaření NABEMA MODEL, a. s., o čemž svědčí výpověď znalkyně Mgr. Dagmar Martinákové, která shrnula, že „úplnost účetnictví NABEMA MODEL, a. s., nelze zjistit, současně také není možné potvrdit ani vyvrátit, že do účetní agenty bylo zasahováno během chodu obchodní společnosti, a to v podstatě až do okamžiku zajištění hard-disků policií“ (viz strana 8 rozsudku soudu prvního stupně). Vzhledem k absolutní nesoučinnosti obviněného, nezbývalo insolvenčnímu správci Ing. Radomíru Šrámkovi nic jiného, než aby při své činnosti čerpal z dokumentů zajištěných zaměstnanci Exekutorského úřadu pro Prahu 6, a mohl tak plnit úkoly jemu svěřené pověřením výkonu insolventního správce. Účetní dokumenty, které police zajistila během domovní prohlídky, přitom tvořily podklad pro znalecké zkoumání Mgr. Dagmar Martinákové. Navíc data obsažená na externích paměťových zařízeních nejenom že neobsahovala účetní agendu obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., (ani SAOPELTO, s. r. o., dne 17. 12. 2008 přepsané na L. B.), a ta, která byla na externím paměťovém zařízení uložena, se vztahovala k jiným obchodním subjektům. Uvedenou situaci proto odpovídajícím způsobem posoudil odvolací soud na straně 7 svého rozsudku tak, že obviněný „zapříčinil znemožnění dohledání a dopátrání se majetku a veškerých dokladů této obchodní společnosti, kdy tímto způsobem znemožnil a zmařil řádné zaplacení pohledávek všech uvedených věřitelů NABEMA MODEL, a. s.“

19. Těmto zjištěním v průběhu trestního řízení jsou tudíž relevantní úvahy soudů obou stupňů, že jednání obviněného bylo motivováno snahou ztížit, resp. znemožnit odhalení, kam ve skutečnosti směřoval odčerpaný majetek obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., ať už v podobě finanční hotovosti, anebo ve formě skladových zásob, a to prostřednictvím účelových převodů nejprve tohoto majetku, pak též obchodního podílu v obchodní společnosti samotné na onkologicky nemocného L. B., který krátce na to zemřel. Orgánům činným v trestním řízení se skutečně nepodařilo nalézt kompletní účetní doklady obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., což obviněný zcela záměrně a účelově klade za vinu jak policii, tak i zaměstnancům exekutorského úřadu. Povinnost za řádné, úplné a průkazné vedení účetní agendy přitom spočívala na obviněném coby předsedovi představenstva této akciové společnosti. Rovněž je z nashromážděných důkazů evidentní, že obviněný O. L. (stejně tak i L. B.) byl osobou sociálně slabou bez zkušeností v podnikání, slovy soudu prvního stupně „bez jakýchkoli předpokladů pro regulérní řízení obchodní společnosti“ (viz strana 9 rozsudku okresního soudu, strana 6 rozsudku odvolacího soudu). Na základě těchto indicií lze předpokládat, že obviněný nebyl osobou, která zosnovala či fakticky řídila posuzovanou trestnou činnost, nicméně nepochybně vykonával vědom si možných důsledků takové úkony, jež vedly k poškozujícímu výsledku pro věřitele akciové společnosti, jimž tak zabránil v možnosti uspokojit jejich oprávněné nároky vůči dlužníku, který by bez předmětných majetkových dispozic byl schopen hradit své splatné závazky. O trestní odpovědnosti obviněného proto není možné pochybovat.

20. Mimo rámec obviněným uplatněného dovolacího důvodu se ocitá rovněž námitka, kterou zpochybňuje zachování zásady totožnosti skutku, a to na podkladě změny vymezení časového období spáchání skutku soudem, tj. od 31. 3. 2010 do 19. 8. 2010 (namísto do 6. 8. 2010, jak je uvedeno v obžalobě státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Přerově ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. 3 ZT 167/2012). Nejvyšší soud k tomuto dodává, že právní teorie i soudní praxe nechápe totožnost skutku jako naprostou shodu mezi skutkovými okolnostmi popsanými v žalobním návrhu a výrokem soudu. Postačí shoda mezi podstatnými skutkovými okolnostmi, přičemž soud může a musí přihlížet i k těm změnám skutkového stavu, k nimž došlo při soudním projednávání věci (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. II. ÚS 143/02, publikované pod č. 21, v sešitu 27, Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, 2002). Obecně se proto upřesnění průběhu skutkového děje v rámci trestního řízení tedy více než předpokládá, neboť na jeho počátku, tj. v okamžiku zahájení trestního řízení vůči konkrétnímu pachateli nemohou být ani známy přesné okolnosti charakterizující všechny znaky stíhaného trestného činu (jako např. přesné časové rozmezí určující páchání trestné činnosti). Státní zástupce též přiléhavě poznamenal, že na rozdíl od změny ukončení protiprávního období obviněný nepovažoval za porušení totožnosti skutku, že okresní soud oproti obžalobě snížil výši škody, kterou utrpěla poškozená Démos trade, a. s., přestože jde jako v případě upřesnění doby páchání trestné činnosti, pouze o konkretizaci skutku obsaženého ve skutkové větě, jak vyplývá z výsledků doplněného dokazování.

21. Na podkladě obsahu trestního spisu bez věcného přezkumu je možné uzavřít, že výsledky provedeného dokazování v dané trestní věci vytvořily logický, ničím nepřerušený řetězec vzájemně se doplňujících důkazů, které ve svém celku spolehlivě prokazují všechny skutkové okolnosti nezbytné pro naplnění zákonných znaků skutkové podstaty stíhaného přečinu. Soudy ve věci rozhodující tak měly dostatečný podklad pro závěr o vině obviněného bez důvodných pochybností, přičemž procesní postup okresního soudu, a to jak ve vztahu k množství a kvalitě důkazních prostředků, tak i při hodnocení výsledků dokazování, odpovídal zásadám uvedeným v § 2 odst. 5, 6 tr. řádu. Obviněný byl tudíž správně uznán vinným tím, že prováděl neoprávněné majetkové dispozice, aby zatajil část majetku obchodní společnosti NABEMA MODEL, a. s., a zmařil tím uspokojení jejích věřitelů a způsobil tak značnou škodu. Současně dovolací soud může konstatovat, že nebylo zasaženo do práva obviněného na spravedlivý proces garantovaného v čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, resp. v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Totéž platí i o ostatních vytýkaných porušení základních práv (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 14 odst. 1, 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech).

IV. Závěrečné shrnutí

22. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného O. L. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu, aniž by přezkoumával zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí nebo jemu předcházejícího řízení. Protože Nejvyšší soud rozhodl o odmítnutí dovolání podle § 265i tr. řádu, učinil takové rozhodnutí v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 27. 9. 2017

JUDr. Blanka Roušalová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru