Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tz 94/2004Rozsudek NS ze dne 10.06.2004

EcliECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.94.2004.1

přidejte vlastní popisek

4 Tz 94/2004

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 10. června 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. P. Š. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. H., proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 25 T 76/2003, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 25 T 76/2003, bylporušenzákonv ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného T. H.

Napadený trestní příkaz sezrušujev části týkající se obviněného T. H.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 7 sepřikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 2 T 23/2001, byl obviněný T. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 10. 1. 2001, za což byl podle § 247 odst. 1, § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému T. H. doručen dne 15. 2. 2001 a právní moci nabyl dne 24. 2. 2001.

Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 25 T 76/2003, byl obviněný T. H. spolu s obviněnou J. K. uznán vinným trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 26. 7. 2002, za což byl podle § 251 odst. 1, § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému T. H. doručen dne 24. 6. 2003 a právní moci ve vztahu k němu nabyl dne 3. 7. 2003.

Proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 25 T 76/2003, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného T. H. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Obvodní soud pro Prahu 7 v dané trestní věci napadeným trestním příkazem porušil zákon v neprospěch obviněného, neboť souhrn dosud pravomocně nařízených a nevykonaných trestů obecně prospěšných prací představuje 500 hodin, a tedy přesahuje nejvyšší přípustnou výměru trestu stanovenou zákonem pro tento druh trestu. Obvodnímu soudu pro Prahu 7 muselo být známo předchozí odsouzení obviněného T. H. trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9, neboť tento trestní příkaz měl založen v trestním spise na č. l. 54, přesto si soud si před rozhodnutím neověřil, že obviněný dříve uložený trest obecně prospěšných prací nevykonal. V důsledku tohoto pochybení soud uložil obviněnému T. H. v rozporu s ustanovením § 36 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 25 T 76/2003, byl porušen zákon v neprospěch obviněného T. H. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle § 45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

V případě projednávané trestní věci byl obviněný T. H. odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 2 T 23/2001, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 25 T 76/2003, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 200 hodin.

Jak vyplývá z podnětu Probační a mediační služby, střediska Praha 8, ze dne 15. 10. 2003, v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. dne 4. 6. 2003, obviněný T. H. ještě ani nezačal vykonávat trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, který mu byl uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 2 T 23/2001.

Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému T. H. trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 25 T 76/2003, ve výměře 200 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 2 T 23/2001, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 100 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.

Z uvedeného vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 7 trestním příkazem ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 25 T 76/2003, porušil zákon v ustanovení § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch k obviněného T. H.

Z obsahu trestního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 25 T 76/2003 dále vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 7 věděl o předchozím odsouzení obviněného T. H. trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 2 T 23/2001, tento trestní příkaz je založen na č. l. 54 předmětného trestního spisu. Obvodní soud pro Prahu 7 si přesto nezjistil další okolnosti rozhodné pro uložení trestu obecně prospěšných prací, zejm. zda byl dříve uložený trest obecně prospěšných prací obviněným vykonán, nezjistil tedy skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného T. H.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.

V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 100 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 25 T 76/2003, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného T. H., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v části týkající se obviněného T. H. Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Obvodnímu soudu pro Prahu 7, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž při rozhodování o trestu obviněného T. H. aby respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného T. H., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. června 2004

Předseda senátu

JUDr. J. P.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru