Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tz 8/2012Rozsudek NS ze dne 24.01.2012

HeslaČasová působnost
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2012:4.TZ.8.2012.1
Dotčené předpisy

§ 2 odst. 1 tr. zákoníku

§ 2 odst. 5 tr. ř.

§ 2 odst. 6 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

4 Tz 8/2012-18

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. ledna 2012 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 6 To 523/2010 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 6 To 523/2010 a v řízení předcházejícím bylporušenzákon v ustanoveních § 254 odst. 1 tr. ř., § 256 tr. ř., § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 2 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného V. J.

Napadené usnesení a rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 7. 2010, sp. zn. 1 T 190/2004, s e zrušují.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Bruntále sepřikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Obviněný V. J. byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 1 T 190/2004, uznán vinným v bodě 1) výroku o vině trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), v bodě 2) výroku o vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, 2 tr. zák. Za uvedené jednání byl obviněnému podle § 187a odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků a podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Současně byl obviněnému podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady na dobu tří let a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věcí konkrétně specifikovaných ve výroku rozsudku.

Proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 1 T 190/2004, podal obviněný V. J. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 6 To 246/2009, tak, že napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. v celém rozsahu zrušil a za podmínek § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. a) tr. zák. Za tento trestný čin byl obviněnému uložen podle § 185 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců a podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému současně uložen trest propadnutí věci (viz výrok rozsudku). Naproti tomu byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 30. 12. 2004, sp. zn. Zt 709/2004, pro jednání, které bylo kvalifikováno jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, 2 tr. zák., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 6 To 246/2009, podal obviněný dovolání, na základě kterého Nejvyšší soud České republiky rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 6 To 246/2009 a rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 1 T 190/2004, zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále přikázal Okresnímu soudu v Bruntále, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V odůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší soud České republiky mimo jiné uvedl, že v novém rozhodnutí soud prvního stupně znalce vyzve k porovnání právní úpravy v době spáchání trestného činu a současné právní úpravy a na základě toho učiní závěr, zda by současná právní úprava byla pro pachatele příznivější (jak se obviněný domnívá) či nikoliv a jak by byla provedena kategorizace látek uvedených ve skutkové větě výroku o vině podle nynější právní úpravy. Toto zjištění je nezbytné zejména s ohledem na uplatňovanou obhajobu obviněného, že právní úprava v době spáchání trestného činu byla nejednotná a že nynější právní úprava je přesnější. Přitom však nelze odhlédnout od skutečnosti, že přesnější právní úprava nemusí nutně ještě znamenat, že by byla pro pachatele příznivější. Jak totiž vyplývá z rozhodnutí č. 11/2004 Sb. rozh. tr. trestnost činu ve smyslu § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba posoudit zásadně podle celého souhrnu zákonných norem trestních i mimotrestních (na něž trestní zákon odkazuje ve skutkových podstatách s blanketní dispozicí), které jsou všechny účinné ke stejnému momentu rozhodnému z hlediska časové působnosti zákona podle citovaného ustanovení. Proto nelze trestnost skutku posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání (např. z hlediska trestního zákona) a částečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu (např. z hlediska mimotrestních právních norem, na něž odkazuje trestní zákon). Uvedené skutečnosti jsou nezbytné pro zjištění, zda v napadeném směru v dané věci mohly být jednáním obviněného naplněny znaky trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. a) tr. zák.

Okresní soud v Bruntále poté rozsudkem ze dne 16. 7. 2010, sp. zn. 1 T 190/2004, uznal obviněného vinným ze spáchání trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. a) tr. zák., kterého se podle skutkové věty výroku o vině uvedeného rozsudku dopustil tím, že nejméně od jara do 12. 8. 2004 v H., okres B., v objektu firmy A. – r. bez příslušných oprávnění skladoval poté, co je získal od různých osob: 130 gramů pentritu, 1506,8 gramů HEXOGENU, 12 gramů azidu olovnatého, 604 gramů kyseliny pikrové, 10 gramů DINITROETHYLENGLYKOLU, 8 gramů fulminátu stříbrného. Za uvedené jednání byl odsouzen podle § 185 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců a podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku a šesti měsíců. Současně byl obviněnému podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. uložen trest propadnutí věcí podrobně specifikovaných ve výroku předmětného rozsudku. Dále byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 30. 12. 2004, sp. zn. Zt 709/2004, pro jednání spočívající v tom, že nejméně od jara do 12. 8. 2004 v H., okres B., v objektu firmy A. – r. bez příslušných oprávnění vyrobil či skladoval poté, co je získal od různých osob, 89,2 g barbitalu sodného uvedeného v příloze č. 7 zákona č. 167/1998 Sb. jako psychotropní látka, čímž měl spáchat trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, 2 tr. zák., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

Proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 7. 2010, sp. zn. 1 T 190/2004, opět podal obviněný V. J. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 6 To 523/2010, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 6 To 523/2010, podal následně ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. J. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 254 odst. 1 tr. ř. a § 256 tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanoveních § 265s odst. 1 tr. ř., § 125 odst. 1 tr. ř. a § 2 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného V. J.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že nalézací soud nepostupoval zcela podle pokynu Nejvyššího soudu České republiky (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 6 Tdo 166/2010) a nevěnoval v odůvodnění svého rozhodnutí žádnou pozornost novému trestnímu zákoníku účinnému od 1. 1. 2010, resp. nijak nehodnotil možnost aplikace pozdějšího trestního zákona, je-li pro obviněného příznivější. Ustanovení § 279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku nově kvantifikuje množství výbušniny, která je bez povolení vyrobena, opatřena nebo přechovávána, znakem množství větší než malé. Nalézací soud v rámci nového projednání věci neporovnal soubor právních norem účinných v době dokonání činu a soubor právních norem účinných v době, kdy znovu prováděl dokazování a neučinil si tak představu o příznivější právní úpravě pro obviněného. Dle názoru ministra spravedlnosti pokud nalézací soud ve svých úvahách o právním posouzení skutku opomenul kvantitativní znak základní skutkové podstaty trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, nerespektoval v celém rozsahu závazný pokyn Nejvyššího soudu České republiky a neujasnil si, pod která zákonná ustanovení podřadit učiněná skutková zjištění. V tomto smyslu je proto daný rozsudek nepřezkoumatelný a odvolací soud nedostál své přezkumné povinnosti, když rozhodnutí nalézacího soudu akceptoval.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 6 To 523/2010 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v neprospěch obviněného V. J. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení i jemu přecházející rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 7. 2010, sp. zn. 1 T 190/2004, zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Okresnímu soudu v Bruntále, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle ustanovení § 2 odst. 1 tr. zákoníku (účinného od 1. 1. 2010) se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

Podle ustanovení § 185 odst. 2 písm. a) tr. zák. kdo bez povolení sobě nebo jinému opatří nebo přechovává výbušninu, zbraň hromadně účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně nezbytně třeba, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Podle ustanovení § 279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává výbušninu v množství větším než malém, zbraň hromadně účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně nezbytně třeba, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let. Znakem množství větší než malé trestní zákoník nově kvantifikuje množství výbušniny, která je bez povolení vyrobena, opatřena sobě nebo přechovávána tak, aby se za trestné nepovažovalo každé, třeba i jen mizivé množství výbušniny. Tím je určena minimální hranice, která tento trestný čin odlišuje od jednání, jež bude posouzeno jako přestupek. Za množství větší než malé je u výbušniny nutné považovat takové množství, které má účinky srovnatelné s účinkem jedné zbraně hromadně účinné, tj. že je způsobilé usmrtit více lidí nebo jim způsobit újmu na zdraví (např. kulomet, minomet, samopal, nikoli však samonabíjecí či opakovací střelné zbraně). Kromě tohoto kritéria jako jednotícího měřítka pro určení množství většího než malého uvedený znak nelze blíže kvantifikovat, neboť předpokládaný účinek může u různých druhů výbušnin způsobovat odlišné množství její účinné látky. Rovněž pak je nutné vycházet i z toho, že výbušniny se podle svého charakteru liší i skupenstvím, a proto i z tohoto důvodu není možné jednotnou matematickou veličinou takové množství stanovit. Bude proto záležet na posouzení v každé věci, za jakých množstevních předpokladů může u konkrétního druhu výbušniny dojít k usmrcení nebo újmě na zdraví více lidí (srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2587 s.).

Z výše uvedeného je zřejmé, že z hlediska trestního zákoníku není tedy právně relevantní každé množství výbušniny, nýbrž pouze množství větší než malé. Tato minimální hranice odlišuje trestný čin od jednání, které může být posouzeno jako přestupek. Zákonodárce oproti dřívější právní úpravě (tr. zák.) sice zpřísnil trest, který lze za trestný čin nedovoleného ozbrojování pachateli uložit, současně však omezil podmínky trestnosti činu nově stanoveným znakem skutkové podstaty, kterým je minimální množství vyrobené, opatřené či přechovávané výbušniny.

Nejvyšší soud České republiky se po prostudování předloženého spisového materiálu ztotožnil s názorem ministra spravedlnosti uvedeným ve stížnosti pro porušení zákona v tom, že nalézací soud v rámci nového projednání věci (v návaznosti na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 6 Tdo 166/2010) neporovnal soubor právních norem účinných v době dokonání činu a soubor právních norem účinných v době, kdy znovu danou věc projednával a rozhodoval, proto nemohl ani dospět k závěru, která právní úprava je pro obviněného příznivější dle § 2 odst. 1 tr. zákoníku. Z tohoto hlediska bude nezbytné, jak navrhoval již obviněný prostřednictvím svého obhájce, zjištění množství účinné látky nacházející se ve sloučenině k posouzení, zda se jedná o větší než malé množství výbušniny, neboť ze spisu nevyplývá, jaké množství výbušniny obsahovaly nalezené krystalické látky a jak by účinkovaly v případě exploze, resp. zda by byl účinek srovnatelný se zbraní hromadně účinnou.

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je možno učinit závěr, že nalézací soud při svém rozhodování opomenul kvantitativní znak základní skutkové podstaty trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a tímto svým postupem ne zcela respektoval závazný pokyn Nejvyššího soudu České republiky učiněný v usnesení ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 6 Tdo 166/2010. Je zřejmé, že Nejvyšší soud České republiky ve svém shora uvedeném pokynu neměl na mysli znalecké zkoumání staré a nové právní úpravy, ale otázku ohledně zjištění množství účinné látky nacházející se ve sloučenině k posouzení, zda se jedná o větší než malé množství výbušniny. Pochybení soudu prvního stupně nenapravil ani odvolací soud, čímž nesplnil svoji přezkumnou povinnost a důvodně podané odvolání zamítl.

Nejvyšší soud České republiky proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 6 To 523/2010 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních § 254 odst. 1 tr. ř., § 256 tr. ř., § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 2 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného V. J. a podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení a rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 7. 2010, sp. zn. 1 T 190/2004, zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu v Bruntále přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a aby při svém rozhodování respektoval všechna zákonná ustanovení včetně ustanovení § 2 odst. 1 tr. zákoníku a zjistil množství výbušniny k posouzení znaku větší než malé. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného V. J., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. ledna 2012

Předseda senátu

JUDr. Jiří Pácal

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru