Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tz 17/2020Rozsudek NS ze dne 15.07.2020

HeslaLhůty
stížnost
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2020:4.TZ.17.2020.1
Dotčené předpisy

§ 268 odst. 2 tr. ř.

§ 269 odst. 2 tr. ř.

§ 270 odst. 1 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

4 Tz 17/2020-95

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. 7. 2020 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Marty Ondrušové a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného E. H., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2020, č. j. 1 ZT 409/2019-10, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2020, č. j. 1 ZT 409/2019-10, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného E. H.

Napadené usnesení se zrušuje.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Ministryně spravedlnosti podala u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného E. H. podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2020, č. j. 1 ZT 409/2019-10, jímž byla podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř., jako opožděně podaná, zamítnuta stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, Územního odboru Hradec Králové, oddělení obecné kriminality služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 2. 12. 2019, č. j. KRPH-46766-71/TČ-2019-050271, jímž bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno jeho trestní stíhání pro spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit způsobem popsaným v tomto usnesení.

V odůvodnění svého podání stěžovatelka kromě citace příslušných ustanovení trestního řádu uvádí, že usnesení o zahájení trestního stíhání E. H. bylo jeho obhájci doručeno prostřednictvím datové schránky dne 5. 12. 2019, a obviněnému v rámci jeho prvotního výslechu dne 12. 12. 2019. S ohledem na ustanovení § 160 odst. 2 věta první tr. ř. a § 143 odst. 1 tr. ř. lhůta pro podání stížnosti počala běžet dne 13. 12. 2019. Konec třídenní stížnostní lhůty tak připadl na neděli 15. 12. 2019 a proto posledním dnem lhůty byl podle § 60 odst. 3 tr. ř. nejbližší pracovní den, tedy pondělí 16. 12. 2019. Téhož dne, tedy v zákonem stanovené lhůtě, byla stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, podaná prostřednictvím obhájce, doručena do datové schránky příslušného policejního orgánu. Pokud pak dozorující státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové tuto stížnost obviněného zamítl jako opožděně podanou s odůvodněním, že lhůta pro podání stížnosti začala běžet od doručení daného usnesení obhájci do datové schránky dne 5. 12. 2019 a skončila tak dne 9. 12. 2019, nesplnil důsledně svoji povinnost vyplývající z § 147 odst. 1 tr. ř. a pochybil rovněž při aplikaci § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Státní zástupce totiž v této otázce nesprávně vycházel z obecného ustanovení § 137 odst. 1 tr. ř., ačkoli se na ni vztahuje speciální ustanovení § 160 odst. 2 tr. ř., týkajíc se oznamování usnesení o zahájení trestního stíhání, které je nutno obviněnému vždy doručit do vlastních rukou. Tímto postupem tak státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové porušil zákon v neprospěch obviněného E. H., když na základě jím řádně a včas podané stížnosti nepřezkoumal zákonnost a odůvodněnost usnesení o zahájení trestního stíhání jeho osoby, čímž jej zkrátil na jeho procesních právech.

Vzhledem k tomu ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2020, č. j. 1 ZT 409/2019-10, byl porušen zákon v neprospěch obviněného E. H. v ustanovení § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto napadené usnesení zrušil a zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté pak aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.

Podle § 137 odst. 1 tr. ř. je třeba usnesení oznámit osobě, které se přímo dotýká, jakož i osobě, která k němu dala svým návrhem podnět. Oznámení se děje buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení. Podle odstavce 2, věty první, citovaného ustanovení má-li osoba, jíž je třeba usnesení oznámit, obhájce, popřípadě zmocněnce, stačí, že usnesení bylo vyhlášeno buď oné osobě, anebo jejímu obhájci, popřípadě zmocněnci; oznamuje-li se usnesení doručením opisu, doručí se jen obhájci, popřípadě zmocněnci.

Podle § 160 odst. 2, věty první, tr. ř. opis usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba doručit obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci; u obhájce počíná lhůta k doručení běžet od jeho zvolení nebo ustanovení.

Podle § 64 odst. 1 písm. b) tr. ř. se do vlastních rukou doručuje opis rozhodnutí, které je adresované osobám oprávněným podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek.

Podle § 143 odst. 1 tr. ř. se stížnost podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení; jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho opatrovníku nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.

Podle § 60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.

Podle § 147 odst. 1 tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a řízení předcházející napadenému usnesení.

Podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že shora citované ustanovení § 160 odst. 2 tr. ř. je speciální ve vztahu k obecným ustanovením o oznamování usnesení podle § 137 tr. ř. a tudíž ze zmíněných zákonných ustanovení současně vyplývá, že usnesení o zahájení trestního stíhání musí být obviněnému doručeno do vlastních rukou. Není tak možno akceptovat názor státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové, že pokud měl obviněný obhájce, započal běh třídenní zákonné lhůty pro podání stížnosti od doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného tomuto obhájci.

Z předloženého spisového materiálu vyplývá, že předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného bylo oznámeno obhájci obviněného i samotnému obviněnému a to ve dnech jak vyplývá z podané stížnosti pro porušení zákona. Jestliže usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno později než jeho obhájci, tedy dne 12. 12. 2019, tak až od následujícího dne započal běh třídenní zákonné lhůty k podání stížnosti. Protože třetí den této lhůty připadl na neděli 15. 12. 2019, tak posledním dnem k podání stížnosti se stalo pondělí 16. 12. 2019, kdy také tato stížnost proti předmětnému usnesení byla obhájcem obviněného k policejnímu orgánu podána.

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové tudíž nesplnil důsledně svou povinnost vyplývající z ustanovení § 147 odst. 1 tr. ř., a pochybil také při aplikaci ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř., pokud za takto zjištěného stavu věci stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítl jako opožděně podanou, když ve skutečnosti byla podána v zákonné lhůtě.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2020, č. j. 1 ZT 409/2019-10, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného E. H. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak přikázal státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To jinými slovy znamená, že stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání bude muset nově projednat ve smyslu § 147 odst. 1 tr. ř. a poté o ní i rozhodnout. Při tomto svém rozhodování bude podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem Nejvyššího soudu a bude povinen provést jím nařízené procesní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 7. 2020

JUDr. František Hrabec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru