Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tz 149/2004Rozsudek NS ze dne 15.09.2004

EcliECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.149.2004.1

přidejte vlastní popisek

4 Tz 149/2004

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 15. září 2004 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné V. D., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. 8. 2002, sp. zn. 4 T 177/2002, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. 8. 2002, sp. zn. 4 T 177/2002, a v řízení, které mu předcházelo, bylporušenzákonv ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5 odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněné V. D.

Napadený trestní příkaz sezrušujev celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla pokladu.

Okresnímu soudu v Karlových Varech sepřikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. 8. 2002, sp. zn. 4 T 177/2002, byla obviněná V. D. uznána vinnou trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., jichž se dopustila tím, že:

1.dne 17. 7. 2002 kolem 22.00 hodin v K. V., U K., v bytě poškozeného A. G., tomuto z volně odložené košile odcizila reklamní peněženku v hodnotě dle odborného vyjádření ve výši 40,- Kč s řidičským průkazem na jméno A. G. a finanční částku 800,- Kč, přestože byla rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech, sp. zn. 7 T 74/2002, ze dne 26. 4. 2002 odsouzena za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu do 8. 6. 2003,

2.dne 7. 8. 2002 v 19.30 hodin v obchodním domě H. K. V. – D. K. odcizila pánské kalhoty v hodnotě 590,- Kč, které se pokusila pronést přes pokladnu bez zaplacení, přičemž byla zadržena ostrahou a odcizené zboží bylo nepoškozené vráceno zpět do prodeje, a to přesto, že byla rozhodnutím Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 4. 2002, sp. zn. 7 T 74/2002, odsouzena za trestný čin krádež podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu do 8. 6. 2003.

Za to jí byl uložen v sazbě ustanovení § 247 odst.1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1, § 45a odst. 1 a § 45 odst. 1, 2 tr. zák., s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř., úhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.

Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 15. 10. 2002.

Proti citovanému trestnímu příkazu podal podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné V. D. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch této obviněné porušen v ustanoveních § 2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák.

Ministr spravedlnosti ve svém mimořádném opravném prostředku vytkl Okresnímu soudu v Karlových Varech, že uložením trestu obecně prospěšných prací trestním příkazem ze dne 15. 8. 2002, sp. zn. 4 T 177/2002, ve výměře 400 hodin byla překročena maximální přípustná hranice pro tento druh trestu, která je uvedena v ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák. Okresní soud v Karlových Varech nezohlednil skutečnost, že obviněné byl pravomocně uložen trestním příkazem téhož soudu ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. 5 T 151/2000, pro trestný čin neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. a pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. rovněž trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, z něhož obviněná vykonala pouze 10 hodin. Vzhledem k tomu, že trest obecně prospěšných prací lze uložit pouze ve výměře od 50 do 400 hodin, byl uložením nového trestu obecně prospěšných prací vzhledem k předchozímu nevykonanému trestu stejného druhu porušen zákon v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona minstr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněné V. D. v namítaném rozsahu, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle § 36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.

Ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák. umožňuje soudu uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře 50 až 400 hodin.

Nejvyšší soud konstatuje, že se samosoudkyně Okresního soudu v Karlových Varech citovanými zákonnými ustanoveními důsledně neřídila.

Z obsahu trestního spisu Okresního soudu v Karlových Varech, sp. zn. 4 T 177/2002, Nejvyšší soud zjistil, že dne 15. 8. 2002 samosoudkyně tohoto soudu vydala ve věci trestní příkaz, jímž uložila obviněné V. D. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Samosoudkyně Okresního soudu v Karlových Varech však pochybila, pokud v rámci svých úvah o trestu nezvážila existenci trestního příkazu téhož soudu ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. 5 T 151/2000, který nabyl právní moci ohledně obviněné D. dne 11. 10. 2000, jímž byl obviněné pro trestný čin neoprávněného držení platební karty podle § 249b) tr. zák. a pro trestný čin krádeže podle § 247 odst 1, 2 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Samosoudkyně okresního soudu mohla tuto skutečnost zjistit jednak z opisu rejstříku trestů, který je ve spise založen (č. l. 14), jakož i z lustra, které vyznačeno na návrhu na potrestání (č. l. 23). Uvedené zjištění mělo následně vést samosoudkyni v rámci úvah o trestu z pohledu ustanovení § 23 a § 31 tr. zák. k prověření, zda a v jakém rozsahu byl předchozí trest obecně prospěšných prací vykonán. Jen tímto způsobem mohla dostát povinnosti vyplývající z ustanovení § 36 tr. zák. Podle tohoto ustanovení musí soud při ukládání stejného druhu trestu zohlednit stav, kdy existuje nevykonaný trest stejného druhu z jiného rozsudku, přičemž výměra trestu nově ukládaného a již uloženého dosud nevykonaného trestu nesmí přesáhnout horní hranici, která je trestním zákonem pro takovýto druh trestu stanovena. Pokud by při zjišťování skutkového stavu ve vztahu k uložení zamýšleného druhu trestu samosoudkyně takto postupovala, zjistila by, že z trestu obecně prospěšných prací, který byl obviněné uložen výše citovaným trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech, sp. zn. 5 T 151/2000, neměla obviněná dosud nic vykonáno. Jak vyplývá ze zprávy Probační a mediační služby ČR, středisko Karlovy Vary, ze dne 27. 10. 2003, obviněná z uloženého trestu obecně prospěšných prací vykonala pouze 10 hodin, ale až v listopadu 2002, tedy až poté, kdy byl trestní příkaz Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 8. 2002, sp. zn. 4 T 177/2002, vydán. Jelikož trestní zákon stanoví v ustanovení § 45a odst. 1, že trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin, nemohla by tak obviněné uložit uvedený druh trestu ve výměře 400 hodin, neboť by tím překročila maximální možnou výměru stanovenou zákonem pro tento druh trestu o 400 hodin.

Vzhledem k uvedeným pochybením porušila samosoudkyně Okresního soudu v Karlových Varech zákon také v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., neboť nezjistila spolehlivě skutkový stav, pod kterýžto pojem je nutno zahrnout i objasnění skutečností, které mají vzhledem k osobě pachatele význam z hlediska stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry. Dokazování ve vztahu k uložení zákonného trestu zůstalo neúplné a tato okolnost se negativně promítla i do hodnocení důkazů, které tak neodpovídalo požadavkům stanoveným v § 2 odst. 6 tr. ř.

Stížnost pro porušení zákona tak byla důvodně podána podle ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř., neboť uložený trest v posuzované trestní věci je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je nutno konstatovat v případě každého trestu, který je uložen nad horní hranicí zákonné trestní sazby.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyslovil Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. 8. 2002, sp. zn.4 T 177/2002, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř., v neprospěch obviněné V. D. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. poté napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí, která na takto zrušený trestní příkaz obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Karlových Varech, aby ji potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Okresní soud v Karlových Varech především vyžádá spis téhož soudu sp. zn. 5 T 151/2000, a provede jím důkaz, dokazování rovněž doplní novým opisem rejstříku trestů obviněné, jakož i zprávou Probační a mediační služby ČR, středisko Karlovy Vary z níž zjistí zda a případně v jakém rozsahu obviněná něco z předchozího trestu obecně prospěšných prací vykonala. Teprve poté bude moci tyto důkazy vyhodnotit spolu s důkazy, které jsou již součástí trestního spisu ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. a dospět k správným závěrům z hlediska ustanovení § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1 tr. zák, a stanoví zákonný trest. Okresní soud v Karlových Varech bude v rámci těchto úvah limitován ustanovením § 273 tr. ř., neboť nové rozhodnutí nesmí být v neprospěch obviněné vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud vyslovil, že k porušení zákona došlo napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněné (zákaz reformationis in peius).

Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. září 2004

Předsedkyně senátu

JUDr. Danuše Novotná

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru