Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tz 14/2010Rozsudek NS ze dne 25.05.2010

HeslaTrestní příkaz
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.14.2010.1
Důvod dovolání

§ 314e tr. ř., § 36, § 49 tr. zák.

Dotčené předpisy

§ 270 odst. 1 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

2

4 Tz 14/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. května 2010 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného K. V., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 2 T 167/2009, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 2 T 167/2009, bylporušenzákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. c) trestního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2009, § 36 a § 49 odst. 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného K. V.

Napadený trestní příkaz sezrušuje v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Jičíně sepřikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 2 T 167/2009, byl obviněný K. V. uznán vinným trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“) a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jichž se dopustili tak, že dne 15. 10. 2009 kolem 13.30 hodin v katastru obce S. a L., okr. J., řídil osobní motorové vozidlo zn. Alfa Romeo 156, a to ačkoliv před jízdou požíval alkoholické nápoje, kdy hladina alkoholu v jeho krvi činila 1.32 g/kg alkoholu a řízení vozidla se dopustil poté, co byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 28. 8. 2009, sp. zn. 1 T 156/2009, který nabyl právní moci dne 22. 9. 2009, kdy mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří roků. Za to byl obviněnému K. V. uložen podle § 201 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti roků a podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu sedmi roků.

Trestní příkaz byl obviněnému K. V. doručen dne 30. 12. 2009 a nabyl právní moci dne 8. 1. 2010.

Proti pravomocnému trestnímu příkazu podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného K. V. Vytkla v ní porušení zákona v ustanovení § 314e odst. 2 písm. c) tr. ř. a dále v ustanoveních § 36 a § 49 odst. 1 tr. zák.

Ve stížnosti pro porušení zákona poukázala mimo jiné na to, že výrokem o trestu v napadeném trestním příkazu byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. c) tr. ř., podle něhož lze trestním příkazem uložit trest zákazu činnosti do pěti let, pokud byl obviněnému K. V. uložen trest zákazu činnosti v trvání sedmi roků. Současně porušil soud zákon v ustanovení § 36 tr. zák., neboť v době vydání trestního příkazu měl obviněný dosud nevykonanou část trestu zákazu činnosti ve výměře 18 měsíců z rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. 4 T 80/2008, a dále nevykonaný trest zákazu činnosti z rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 1 T 156/2009, ve výměře 3 roků. Nevykonaná část trestu zákazu činnosti tak činila 4 a 1 roku, přičemž uložením dalšího trestu shodného druhu ve výměře 7 let byla překročena maximální hranice stanovená pro tento druh trestu v ustanovení § 49 odst. 1 tr. zák.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 2 T 167/2009, byl ve vytýkaném směru porušen zákon v neprospěch obviněného K. V., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. trestní příkaz zrušil a zrušil rovněž všechna další rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby dále postupoval podle ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Z ustanovení § 314e odst. 1 tr. ř. vyplývá, že samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Podle § 314e odst. 2 písm. c) trestního řádu. ve znění účinném do 31. 12. 2009, lze trestním příkazem uložit trest zákazu činnosti do pěti let.

Základní podmínkou pro vydání trestního příkazu je podle § 314e odst. 1 tr. ř. spolehlivé prokázání skutkového stavu opatřenými důkazy. Samosoudce musí hodnotit předložené důkazy spolu s podanou obžalobou (návrhem na potrestání) v tom směru, zda jimi je prokázán skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro vydání trestního příkazu. Samosoudce je omezen ve svých úvahách tím, že důkazy nebyly před soudem provedeny při zachování základních zásad trestního řízení, a proto musí zvláště pečlivě zvažovat, zda opatřené důkazy skutečně spolehlivě prokazují skutkový stav a zda bez projednání věci v hlavním líčení může vydat trestní příkaz, jenž má povahu a účinky odsuzujícího rozsudku. Jestliže nedojde v tomto smyslu k pozitivnímu závěru o vině obviněného, trestní příkaz vydat nesmí, i když by jinak byly dány ostatní formální podmínky, a pokud neučiní některé z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 tr. ř., je povinen projednat věc v hlavním líčení. Pokud jde o zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vychází teorie a praxe trestního práva z principu, že takto je skutkový stav zjištěn tehdy, když z provedených důkazů tvořících uzavřený řetězec lze vyvodit na základě jejich hodnocení jednoznačné skutkové závěry, o nichž nelze racionálně pochybovat.

Dle zjištění Nejvyššího soudu České republiky samosoudce Okresního soudu v Jičíně rozhodl v souladu s § 314e odst. 1 tr. ř., neboť skutkový stav byl spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, současně však rozhodl v rozporu se zákonným ustanovením § 314e odst. 2 písm. c) tr. řádu ve znění účinném do 31. 12. 2009, když obviněnému K. V. uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu sedmi roků, přestože dle § 314e odst. 2 písm. c) tr. řádu ve znění účinném do 31. 12. 2009 lze trestním příkazem uložit trest zákazu činnosti do pěti let.

Ze spisu Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 1 T 156/2009, bylo zjištěno, že trestním příkazem ze dne 28. 8. 2009, sp. zn. 1 T 156/2009, byl obviněný K. V. uznán vinným trestnými činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák., trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a byl mu uložen podle § 201 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let a podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří let. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 11. 9. 2009 a nabyl právní moci dne 22. 9. 2009. Konec trestu zákazu činnosti připadá na den 3. 5. 2014.

Spis Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 2 T 167/2009, obsahuje mimo fotokopie již shora citovaného trestního příkazu Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 1 T 156/2009, i fotokopii trestního příkazu vydaného Okresním soudem v České Lípě dne 9. 4. 2008, sp. zn. 4 T 80/2008, jímž byl obviněný K. V. uznán vinným trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen podle § 201 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let a podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 3. 5. 2008. Trest zákazu činnosti obviněnému končí dne 3. 5. 2011. Z opisu rejstříku trestů a zejména z výpisu z evidenční karty řidiče se podává, že obviněnému K. V. byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel trestními příkazy Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 1 T 156/2009, a Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. 4 T 80/2008, kdy počátek trestů připadá na den 3. 5. 2008 a konec na den 3. 5. 2014.

Ze shora uvedeného výčtu je zřejmé, že v době doručení trestního příkazu ve věci Okresního soudu v Jičíně vedené pod sp. zn. 2 T 167/2009, t.j. ke dni 30. 12. 2009 (doručením trestního příkazu nastávají účinky spojené s vyhlášením rozsudku § 314e odst. 5 tr. ř.), neměl obviněný K. V. z trestu zákazu činnosti uloženého trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 2 T 167/2009, ničeho vykonáno a z trestu zákazu činnosti uloženého trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. 4 T 80/2008, vykonal necelých 18 měsíců a více jak 18 měsíců trestu zákazu činnosti mu ještě zbývalo vykonat. V souhrnu mu tak zbývalo vykonat celkem více jak čtyři a půl roku zákazu činnosti.

Podle § 36 tr. zák jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.

Podle § 49 odst. 1 tr. zák. soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností.

Jak již bylo uvedeno shora trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 2 T 167/2009, byl obviněnému K. V. uložen mimo jiné podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu sedmi roků. S ohledem na dosud nevykonané postupně uložené tresty (zbývající část trestu) zákazu činnosti ve výměře více jak čtyři a půl roku, tak následným uložením trestu zákazu činnosti ve výměře sedmi roků došlo k překročení nejvyšší výměry dovolené tímto zákonem pro tento druh trestu (maximálně deset let) a porušení ustanovení § 36 a § 49 odst. 1 tr. zák.

Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení mj. postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obviněného.

Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém zvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 2 T 167/2009 Nejvyšší soud České republiky dovodil, že okresní soud v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, zejména další trestní spis vedený u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 4 T 80/2008, týkající se předchozí trestné činnosti obviněného K. V. ani spis tamního soudu, sp. zn. 1 T 156/2009, a spokojil se pouze s fotokopiemi z nichž ovšem nemohl zjistit zda a jakou část trestu zákazu činnosti obviněný K. V. vykonal. Je nepochybné, že samosoudce Okresního soudu v Jičíně neučinil potřebné kroky ke zjištění, zda uložené tresty zákazu činnosti má již obviněný K. V. vykonány, případně jakou část tohoto druhu trestu má obviněný ještě vykonat. Nezjistil tak skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného K. V.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné trestní sazby stanovené pro trestní příkaz (jakož i pro trest stejného druhu), zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 2 T 167/2009, byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. c) tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2009, § 36 a § 49 odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného K. V., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v § 314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Jičíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného K. V. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 314e odst. 2 písm. d) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2010. Bude-li Okresní soud v Jičíně ukládat obviněnému K. V. trest zákazu činnosti přesahující pět let, musí tak učinit v hlavním líčení rozsudkem. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného K. V., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.). S ohledem na účinnost nového trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. (od 1. 1. 2010) bude nutno posoudit, v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 trestního zákoníku, zda pro obviněného není právní úprava podle nově přijatého trestního zákoníku příznivější. Jelikož nový trestní zákoník již neobsahuje omezení shora citovaného ustanovení § 36 tr. zák. je nepochybné, že posuzování trestnosti činu podle nového trestního zákoníku pro obviněného příznivější není.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. května 2010

Předseda senátu

JUDr. Petr Šabata

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru