Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tvo 176/2001Usnesení NS ze dne 06.12.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:4.TVO.176.2001.1

přidejte vlastní popisek

4 Tvo 176/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 6. prosince 2001 stížnost obžalovaného M. B. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 7 Ntv 15/01, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 T 51/2000, a rozhodl takto:

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost zamítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením prodloužil Vrchní soud v Praze podle § 73 odst. 1 tr. ř. lhůtu trvání vazby obžalovaného Milana Balcara do 31. 1. 2002, když konstatoval nadále trvající důvod vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř.

V zákonné lhůtě podal proti tomuto usnesení stížnost obžalovaný M. B., který je pokládá za nesprávné a nedůvodné. Obava, že obžalovaný po propuštění z vazby uprchne či se bude skrývat, aby se tak vyhnul vysokému trestu není na místě a není také ničím podložena. Obžalovaný tak nikdy v minulosti nečinil a v konkrétním případě byl také po prvotních vyšetřovacích úkonech propuštěn ze zadržení, přesto nikam neutekl a neskrýval se. Podle jeho názoru došlo k nešťastné události, neboť neměl v úmyslu svého spolubydlícího zavraždit, přičemž nadále předpokládá, že se podaří zjistit a prokázat skutečný průběh události, což bude znamenat změnu pro něj příznivější právní kvalifikace. Navrhl, aby napadený výrok usnesení byl zrušen.

Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i příslušnou část řízení, které tomuto rozhodnutí předcházelo, a zjistil, že stížnost obžalovaného M. B. není důvodná.

Obžalovaný M. B. je stíhán obžalobou státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové pro pokus trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 tr. zák. a § 219 odst. 1 tr. zák., jehož se měl dopustit jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák. Tato obžaloba byla Krajskému soudu v Hradci Králové podána dne 12. 5. 2000, přičemž tento soud rozhodl odsuzujícím rozsudkem dne 23. 6. 2000. Z podnětu odvolání obžalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 9. 2000, sp. zn. 7 To 106/2000, napadený rozsudek zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d) tr. ř. a věc podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrátil soudu I. stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. I další odsuzující rozsudek tohoto soudu ze dne 20. 11. 2000 byl z podnětu odvolání obžalovaného usnesením vrchního soudu ze dne 22. 5. 2001, sp. zn. 7 To 178/2000, podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušen a věc znovu podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrácena soudu I. stupně. Krajský soud v Hradci Králové poté dne 25. 7. 2001 ve věci rozhodl tak, že obžalovaného uznal vinným pokusem trestného činu vraždy, jehož se podle rozsudku obžalovaný dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista a za to mu uložil trest odnětí svobody v trvání dvanácti roků a šesti měsíců, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Vzhledem k tomu, že obžalovaný proti rozsudku podal odvolání, byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze k řízení o tomto opravném prostředku.

Obžalovaný byl vzat do vazby na základě usnesení soudkyně Okresního soudu v Náchodě ze dne 5. 12. 1999, sp.zn. Nt 183/99, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 12. 1999, sp. zn. 10 To 741/99, a to z důvodů uvedených v ustanovení § 67 odst. 1 písm. a), b) tr. ř., s vyznačením počátku vazby od 3. 12. 1999.

Více než patnáct dnů před uplynutím uvedené lhůty (§ 71 odst. 6 tr. ř.) navrhl předseda jiného senátu Vrchního soudu v Praze další prodloužení vazby.

Vrchní soud v Praze nepochybil, pokud vazbu obžalovaného M. B. prodloužil do 31. 1. 2002.

Podle § 71 odst. 3 tr. ř. vazba v řízení před soudem spolu s vazbou v přípravném řízení nesmí trvat déle než dva roky. Pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání, může o dalším trvání vazby na nezbytně nutnou dobu rozhodnout vrchní soud.

S rozhodnutím Vrchního soudu v Praze nutno souhlasit v tom směru, že i v nynějším stadiu trestního řízení jsou na straně obžalovaného dány důvody vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. Vrchní soud ve svém rozhodnutí dostatečně konkrétně a přesvědčivě vyložil, v jakých okolnostech důvody vazby spočívají.

Nejvyšší soud nespatřuje pochybení napadeného rozhodnutí ani v tom, když vrchní soud dovodil a odůvodnil splnění podmínek pro prodloužení vazby, vyplývajících z ustanovení § 71 odst. 3 tr. ř. Pokud trestní stíhání obžalovaného M. B. nebylo skončeno v zákonné lhůtě dvou let, stalo se tak z důvodů, které nemohou mít povahu neodůvodněných průtahů. Z obsahu trestního spisu je patrno, že předseda senátu Krajského soudu v Hradci Králové postupoval v uvedené trestní věci systematicky, s co největší mírou rychlosti řízení. Celková délka řízení byla nepochybně ovlivněna i řízeními o opravných prostředcích, nikoli však v důsledku nějakých prodlev v tomto řízení, ale pouhým faktem těchto řízení a nutností konat před soudem I. stupně řízení nové v intencích zrušovacího rozhodnutí soudu odvolacího.

S napadeným rozhodnutím se lze ztotožnit i pokud jde o další podmínku, která předpokládá, že propuštěním obžalovaného na svobodu bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení ve smyslu ustanovení § 71 odst. 32 tr. ř. Vzhledem k okolnostem nyní projednávané trestné činnosti, zejména následku, který tím měl vzniknout, je zřejmé, že další trvání vazby obžalovaného je nezbytné též k dosažení účelu trestního řízení podle § 1 odst. 1 tr. ř., protože to vyžaduje zájem na náležitém zjištění trestného činu, na potrestání jeho pachatele a na předcházení trestné činnosti. Dosažení tohoto účelu by nebylo možné bez přítomnosti obžalovaného, kterému již byl uložen citelný trest, a ačkoliv rozsudek dosud není pravomocný, obžalovanému již reálně hrozí.

Napadenému rozhodnutí nelze nic vytknout ani pokud jde o dobu, na kterou vrchní soud vazbu obžalovaného M. B. prodloužil. Bylo zohledněno, že ve věci již byl jednou stanoven termín veřejného zasedání, v němž mělo být odvolání obžalovaného projednáno, avšak pro nemoc předsedkyně senátu muselo být odročeno. Lze důvodně předpokládat, že doba do data 31. 1. 2002 bude postačující pro provedení tohoto řízení, takže ani v tomto směru neshledal Nejvyšší soud žádné pochybení, když vazba byla prodloužena jen na nezbytně nutnou dobu.

S ohledem na všechny uvedené skutečnosti neshledal Nejvyšší soud České republiky stížnost obžalovaného M. B. důvodnou, proto ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 6. prosince 2001

Předsedkyně senátu

JUDr. Danuše Novotná

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru