Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tdo 981/2016Usnesení NS ze dne 23.08.2016Pojistný podvod

HeslaPojistný podvod
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.981.2016.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 250a odst. 1,3 tr. zák.

Podána ústavní stížnost

I. ÚS 3657/16 ze dne 11.04.2017 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Milada Tomková


přidejte vlastní popisek

4 Tdo 981/2016-43

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 8. 2016 o dovolání obviněných J. K., M. K. a P. K., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 10 To 511/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 3 T 49/2012, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. 3 T 49/2012, byl obviněný J. K. uznán vinným ze spáchání trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb. účinného do 31. 12. 2009, (ad. I., ad. IV výroku rozsudku) a trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, spáchaného ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb. (ad. II., ad. V. výroku rozsudku), obviněná M. K. byla uznána vinnou ze spáchání trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, (ad. III. výroku rozsudku) a trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, spáchaného ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb. (ad. V. výroku rozsudku) a obviněná P. K. byla uznána vinnou ze spáchání trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, spáchaného ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb. (ad. II. výroku rozsudku), kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustili tím, že:

I. J. K. sám dne 15.6.2005 v řízení před Českou pojišťovnou, a.s., IČ: 45272956, se sídlem SPÁLENÁ 75/16 PRAHA-PRAHA 1, jako pojistník a majitel vozidla Škoda Superb, při uplatnění nároku na pojistné plnění z pojistné smlouvy - havarijní pojištění motorového vozidla, v úmyslu získat majetkový prospěch, oznámil škodní událost, která byla pojišťovnou zaregistrována pod číslem pojistné události, když uvedl nepravdivé skutečnosti o vzniku poškození vozidla a vědomě ve formuláři zápis o poškození motorového vozidla ze dne 17.6.2005 a 21.6.2005 svým podpisem stvrdil rozsah poškození součástí a dílů vozidla Škoda Superb, ke kterému mělo dojít údajně při havárii uvedeného vozidla, které řídil kolem 22.20 hodin dne 14.6.2005 na silnici ve směru jízdy od obce R. na obec D., okres P., kdy se nevěnoval řízení vozidla a havaroval do pravé strany mimo vozovku a při této havárii mělo dojít k následujícím poškozením specifikovaného charakteru: poškození plata střechy-deformace-oprava, předního nárazníku-lakovaný, prasklý, pravého předního světlometu-prasklý, tónovaného čelního skla-prasklé, tónovaného střešního okna-rozbité, přední masky lakované + mřížky-prasklé, pravého předního plastového podběhu-prasklý, levého předního světlometu-prasklé držáky, výztuhy předního nárazníku-prolomena, chladiče klima-silná deformace, chladiče vody-silná deformace, zámku kapoty-deformace, chladičové stěny-prasklá, plastové sahary-prasklá, plastového krytu řemenů-prasklý, alternátoru-prasklá žebra, horní části vnitřního krytu pravých předních dveří-vrypy, výztuhy předního nárazníku-prolomena, obalu vzduchového filtru-prasklý, plastového náfuku filtru-prasklý, viskozní spojky motoru ventilátoru-prasklá, řemenice-deformace, kompresoru-silný vryp, dvou kusů trubek klima-deformace, napínací kladky-vytržena, vznik stop na panelu pravého předního blatníku-zlomen v lemu, levého předního blatníku-sedřen, lak-přestřik, levých předních dveří-sedřen lak, přestřik, pravých předních dveří, mírná deformace-oprava, lak, pravých zadních dveří-deformace-prolomeny ve spodní části, poškození skla pravého vnějšího zpětného zrcátka a tím i poškození skla pravých předních dveří, poškození přední části víka motoru vpravo, pravého předního ramena-prasklé, pravého prahu-prolomen, zadního nárazníku-lakovaný, prasklý, pravé nápravnice-zlom-deformace, látkového krytu levých předních dveří-vryp, spodního dílu palubní desky-u páky řazení, vryp, přičemž si byl vědom toho, že všechna poškození nemohla při uvedené dopravní nehodě vzniknout a nevznikla, neboť vznikla za jiných okolností, na základě čehož mu bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 253.365,-Kč, když shora popsanou nahlášenou a uplatněnou nehodou jako pojistnou událostí nemohlo prokazatelně dojít nejméně k následujícím poškozením včetně specifikace jejich charakteru: stop na panelu pravého předního blatníku-zlomen v lemu, levého předního blatníku-sedřen - lak-přestřik, levých předních dveří-sedřen – lak-přestřik, pravých předních dveří, mírná deformace-oprava, lak, pravých zadních dveří-deformace, prolomeny ve spodní části, poškození skla pravého vnějšího zpětného zrcátka a tím i poškození skla pravých předních dveří, poškození přední části víka motoru vpravo, pravého předního ramena-prasklé, pravého prahu-prolomen, zadního nárazníku-lakovaný, prasklý, pravé nápravnice-zlom-deformace, látkového krytu levých předních dveří-vryp, spodního dílu palubní desky-u páky řazení, vryp, v celkové hodnotě 113.554,-Kč, v důsledku čehož vznikla České pojišťovně, a.s., škoda ve výši nejméně 113.554,-Kč,

II. P. K. společně s J. K. po předchozí vzájemné dohodě o průběhu likvidace dopravní nehody coby pojistné události v jednotném úmyslu získat bez právního důvodu majetkový prospěch, dne 22.9.2005 v řízení před Českou pojišťovnou, a.s., IČ: 45272956, se sídlem SPÁLENÁ 75/16 PRAHA-PRAHA 1, při uplatnění nároku na pojistné plnění z pojistné smlouvy - havarijní pojištění motorového vozidla, pojistníka B. V., vztahující se k osobnímu motorovému vozidlu VW Touareg, majitelky P. K., každý zvlášť telefonicky oznámili škodní událost, která byla pojišťovnou zaregistrována pod číslem pojistné události, když uvedli nepravdivé skutečnosti o vzniku poškození vozidla níže specifikované, přičemž J. K. posléze vědomě ve formuláři zápis o poškození motorového vozidla ze dne 27.9.2005 svým podpisem stvrdil rozsah poškození součástí a dílů vozidla VW Touareg, ke kterému mělo údajně dojít při havárii uvedeného vozidla, které řídila P. K. kolem 22.00 hodin dne 22.9.2005 na silnici ve směru jízdy od obce M. na obec P., okres P., kdy se nevěnovala řízení vozidla a sjela do levého silničního příkopu a při této havárii mělo dojít k následujícím poškozením specifikovaného charakteru: levého předního blatníku, odřený-oprava laku, levých předních dveří, promáčklé-oprava, levých zadních dveří, promáčklé-oprava, levého zadního blatníku, levého předního sloupku levých předních dveří, promáčklý-oprava, předního nárazníku-lak, přední náprsnice-ohnutá, tyče stabilizátoru-ohnutá, spodní mřížky spojleru předního nárazníku uraženy L+P, spodní příčky-držák krytu motoru ohnutá, spodní příčky pod chladičem-zlomená, zadní nápravy a zavěšení kol-přeměření, možné poškození nádrže paliva, levého a pravého krytu karoserie-spodní část plastu pod prahy, mřížky předního nárazníku - prasklá, spojleru předního nárazníku - rýhy, levého předního plastového podběhu - rýhy, levého a pravého krytu mlhovky - rýhy, levé přední mlhovky - ulomený držák, levého předního světlometu, levého zpětného zrcátka včetně skla, sametky skla levých předních dveří, těsnící gumy levého dveřního rámu- protržena, pravého prahu-lišta odřena, střední části výfuku-katalyzátor-promáčklý, levého a pravého krytu nádrže prasklý, plastového krytu motoru prasklý-zadní část, vzniku stop na víku motoru, zadním nárazníku a čelním skle, kapoty motoru-promáčklá-výměna, plata střechy- promáčklé-oprava, víka kufru, prolomeno-výměna, pravého zadního blatníku, odřený-oprava laku, pravého předního blatníku, odřený lak-oprava, čelní skla tónovaného, rozbité-výměna, skla levých předních dveří, prasklé-výměna, levé zadní svítilny, prasklá-výměna, levé zadní svítilny 5-tých dveří, rozbitá-výměna, skla 5-tých dveří, rozbité-výměna, zadního nárazníku, sedřený vpravo dole, spodní část-výměna, zadního nárazníku, odřený lak, horní část-oprava laku, obalu převodovky, střední část ulomena-výměna, příčky pod převodovkou, prolomena-výměna, pravého zadního hliníkového disku, vyštíplý-výměna, pravého prahu, promáčklý u pravého zadního kola-oprava, poškození spodní části zadního tlumiče výfuku a koncovky výfuku tohoto tlumiče vpravo, výplně 5-tých dveří, prořízlá-výměna, plastového krytu vedle sedačky řidiče, prořízlý-výměna, výplně levých předních dveří, horní část prořízlá-výměna, palubní desky nad přístroji, prořízlá-výměna, přičemž si byli vědomi toho, že všechna poškození nemohla při uvedené dopravní nehodě vzniknout a nevznikla, neboť vznikla za jiných okolností, na základě čehož bylo P. K. vyplaceno pojistné plnění ve výši 515.973,-Kč, když shora popsanou nahlášenou a uplatněnou nehodou jako pojistnou událostí nemohlo dojít prokazatelně k následujícím poškozením včetně specifikace jejich charakteru: stop na víku motoru, zadním nárazníku a čelním skle, kapoty motoru-promáčklá, výměna, plata střechy, promáčklé-oprava, víka kufru, prolomeno-výměna, pravého zadního blatníku, odřený-oprava laku, pravého předního blatníku, odřený lak-oprava, čelní skla tónovaného, rozbité-výměna, skla levých předních dveří, prasklé-výměna, levé zadní svítilny, prasklá-výměna, levé zadní svítilny 5-tých dveří, rozbitá-výměna, skla 5-tých dveří, rozbité-výměna, zadního nárazníku, sedřený vpravo dole, spodní část-výměna, zadního nárazníku, odřený lak, horní část-oprava laku, obalu převodovky, střední část ulomena-výměna, příčky pod převodovkou, prolomena-výměna, pravého zadního hliníkového disku, vyštíplý-výměna, pravého prahu, promáčklý u pravého zadního kola-oprava, poškození spodní části zadního tlumiče výfuku a koncovky výfuku tohoto tlumiče vpravo, výplně 5-tých dveří, prořízlá-výměna, plastového krytu vedle sedačky řidiče, prořízlý-výměna, výplně levých předních dveří, horní část prořízlá-výměna, palubní desky nad přístroji, prořízlá-výměna, v celkové hodnotě 383.125,-Kč, v důsledku čehož vznikla České pojišťovně, a.s., škoda ve výši nejméně 383.125,-Kč,

III. M. K. sama dne 27.12.2005 v řízení před Českou pojišťovnou, a.s., IČ: 45272956, se sídlem SPÁLENÁ 75/16 PRAHA-PRAHA 1, jako pojistník a majitelka vozidla VW Passat Variant, při uplatnění nároku na pojistné plnění z pojistné smlouvy - havarijní pojištění motorového vozidla, v úmyslu získat majetkový prospěch, oznámila škodní událost, která byla zaregistrována pod číslem pojistné události, když uvedla nepravdivé skutečnosti o vzniku poškození vozidla a vědomě ve formuláři zápis o poškození motorového vozidla dne 9.1.2006 a 19.1.2006 nechala stvrdit rozsah poškození součástí a dílů vozidla VW Passat Variant, ke kterému mělo dojít při havárii uvedeného vozidla, které řídila M. K. kolem 22.20 hodin dne 27.12.2005 na silnici na sjezdu od křižovatky H. na obec D. okr. P., kdy nepřizpůsobila rychlost vozidla stavu a povaze vozovky, uvedla vozidlo do smyku a vjela mimo komunikaci a narazila do vzrostlých stromů a při této havárii mělo údajně dojít k následujícím poškozením specifikovaného charakteru: pravého předního blatníku-výměna, pravého zadního plastového podběhu-výměna, pravého prahu plastového-výměna, pravého předního blikače-výměna, skla pravých předních dveří-výměna, pravého předního světlometu-výměna, předního nárazníku-výměna, levého předního světlometu-výměna, přední mřížky-výměna, pravého předního ramene nápravy-výměna, pravé přední těhlice-výměna, palubní desky horní část-výměna, vnitřního krytu pravých předních dveří-výměna, plastu pod motorem-výměna, plastu pod převodovkou-výměna, alternátoru-výměna, přední náprsnice-výměna, předního držáku převodovky-výměna, chladičové stěny-výměna, chladiče klima-výměna, pravého předního plastového podběhu-výměna, stabilizátoru-výměna, pravého předního disku-výměna, pravého předního pneu-výměna, krytu vany motoru (deka)-výměna, pravého zadního světlometu, pravého předního a i zadního zpětného zrcátka, čelního skla, přední kapoty, levého předního blatníku a levého zadního blatníku, kapoty-prolomena, levých předních dveří-sedřen lak, přestřik, levého předního zrcátka, vyhřívané, el. nastavitelné-uraženo, pravých zadních dveří-prolomeny, pravého zadního blatníku-deformace, oprava, 5.dveří-deformace, oprava, pravé zadní lampy, prasklá, víčka nádrže, uraženo, zadního nárazníku, lakovaný -prasklý, čelního skla, tónované -prasklé, levého horního dveřního rámu, deformace-oprava, levého zadního blatníku-prolomen, pravé střešní lyže (hagus)-prasklá, pravého předního vnitřního krytu A sloupku okenního-roztržen, přičemž si byla vědoma toho, že všechna poškození nemohla při uvedené dopravní nehodě vzniknout a nevznikla, neboť vznikla za jiných okolností, na základě čehož jí bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 239.135,-Kč, když popsanou nehodou prokazatelně nemohlo dojít k následujícím poškozením včetně specifikace jejich charakteru: poškození pravého zadního světlometu, pravého předního a i zadního zpětného zrcátka, čelního skla, přední kapoty, levého předního blatníku a levého zadního blatníku, kapoty-prolomena, levých předních dveří-sedřen lak, přestřik, levého předního zrcátka, vyhřívané, el. nastavitelné-uraženo, pravých zadních dveří-prolomeny, pravého zadního blatníku-deformace, oprava, 5.dveří-deformace, oprava, pravé zadní lampy, prasklá, víčka nádrže, uraženo, zadního nárazníku, lakovaný- prasklý, čelního skla, tónované- prasklé, levého horního dveřního rámu, deformace-oprava, levého zadního blatníku-prolomen, pravé střešní lyže (hagus)-prasklá, pravého předního vnitřního krytu A sloupku okenního-roztržen, v celkové hodnotě 116.592,-Kč, v důsledku čehož vznikla České pojišťovně, a.s., škoda ve výši nejméně 116.592,-Kč,

IV. J. K. sám dne 26.4.2006 v řízení před Českou pojišťovnou, a.s., IČ: 45272956, se sídlem SPÁLENÁ 75/16 PRAHA-PRAHA 1, jako pojistník a majitel vozidla SAAB Kabriolet YS3F, při uplatnění nároku na pojistné plnění z pojistné smlouvy - havarijní pojištění motorového vozidla, v úmyslu získat majetkový prospěch, oznámil škodní událost, která byla pojišťovnou zaregistrována pod číslem pojistné události, když uvedl nepravdivé skutečnosti o vzniku poškození vozidla a vědomě ve formuláři zápis o poškození motorového vozidla dne 27.4.2006 stvrdil rozsah poškození součástí a dílů vozidla SAAB Kabriolet, ke kterému mělo dojít údajně při havárii uvedeného vozidla, které měl řídit kolem 21.10 hodin dne 24.4.2006 na silnici ve směru jízdy K. – S., okres B., kdy při vyhýbání protijedoucímu vozidlu měl strhnout řízení vpravo, sjet z příkrého srázu kde pravým bokem vozidla měl narazit do kmene vzrostlého stromu a při této havárii mělo dojít k následujícím poškozením specifikovaného charakteru: pravých předních dveří-silné vrypy-hliník-výměna, kapoty, sedřen lak-přestřik, levých předních dveří-deformace-oprava, levého a pravého plastu prahu, prasklý, skla pravé zadní bočnice-rozbito, skla pravých předních dveří-poškrábáno, levého a pravého plastu držáku prahu-prasklý, levého a pravého prahu-přední část-deformace oprava, pravého předního plastu podběhu-prasklý, plastu pod motorem-prasklý, držáku motoru-spodní-prasklý, přední náprsnice-deformovaná, výztuhy mezi nápravnicí-zkroucená, obalu převodovky vnitřní přední část prasklá, potrubí k turbu-deformace, chladiče klima-prasklý, chladiče turba-prasklý, chladiče vody-proražen, levého předního plastu podběhu-prasklý, spodního spojleru předního nárazníku-lakovaný-vyštíplý, palubní desky-pravého předního rohu-vrypy od skla-roztržena horní část, pravého zadního blatníku-prolomen-výměna, víka kufru, zlomen roh-výměna, pravého předního blatníku, roztžen-výměna, skla pravé zadní bočnice, rozbité-výměna, levého zpětného zrcátka, sedřen lak-oprava, pravé zadní lampy, vnitřní, prasklá-výměna, plastu pravé zadní bočnice pod sklem, vrypy-výměna, předního nárazníku, prasklý-výměna, krytu pro stahování střechy, sedřen-oprava laku, plastu pravé zadní bočnice pod sklem, vrypy-výměna, čelního skla-rozbité, dřecí stopy na horní části pravého předního blatníku a A sloupku nahoře, závěsu motoru, přední části výfukového potrubí-katalyzátor, přičemž si byla vědom toho, že všechna poškození nemohla při uvedené dopravní nehodě vzniknout a nevznikla, neboť vznikla za jiných okolností, na základě čehož mu bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 326.345,-Kč, když shora popsanou nahlášenou a uplatněnou nehodou jako pojistnou událostí prokazatelně nemohlo dojít k níže specifikovaným poškozením včetně jejich charakteru: pravého zadního blatníku-prolomen-výměna, víka kufru, zlomen roh-výměna, pravého předního blatníku, roztržen-výměna, skla pravé zadní bočnice, rozbité-výměna, levého zpětného zrcátka, sedřen lak-oprava, pravé zadní lampy, vnitřní, prasklá-výměna, plastu pravé zadní bočnice pod sklem, vrypy-výměna, předního nárazníku, prasklý-výměna, krytu pro stahování střechy, sedřen-oprava laku, plastu pravé zadní bočnice pod sklem, vrypy-výměna, čelního skla-rozbité, dřecí stopy na horní části pravého předního blatníku a A sloupku nahoře, závěsu motoru, přední části výfukového potrubí-katalyzátor v celkové hodnotě 142.785,-Kč,v důsledku čehož vznikla České pojišťovně, a.s., škoda ve výši nejméně 142.785-Kč,

V. J. K. společně s M. K. dne 1.12.2006 v řízení před Českou pojišťovnou, a.s., IČ: 45272956, se sídlem SPÁLENÁ 75/16 PRAHA-PRAHA 1, v jednotném úmyslu získat bez právního důvodu majetkový prospěch, po předchozí vzájemné domluvě o průběhu likvidace dopravní nehody coby pojistné události, J. K. jako pojistník a majitel vozidla AUDI A6, při uplatnění nároku na pojistné plnění z pojistné smlouvy - havarijní pojištění motorového vozidla, telefonicky oznámil škodní událost, která byla pojišťovnou zaregistrována pod číslem pojistné události, když uvedl nepravdivé skutečnosti o vzniku poškození vozidla a vědomě ve formuláři zápis o poškození motorového vozidla dne 7.12.2006 a 13.12.2006 stvrdil svým podpisem rozsah poškození součástí a dílů vozidla AUDI A6, ke kterému mělo dojít při havárii uvedeného vozidla, které řídila M. K. kolem 17.25 hodin dne 28.11.2006 na silnici v katastru obce Z. okres B., kdy nezjištěný řidič s nezjištěným vozidlem údajně přejel do protisměru části komunikace a následně došlo ke střetu levých zrcátek obou vozidel a následně M. K. vjela na pravou krajnici a mimo vozovku, a při této jí nahlášené havárii mělo dle jejího tvrzení dojít k následujícím poškozením specifikovaného charakteru: předního víka, vložky pravého a levého předního podběhu, předního skla s dešťovým čidlem, pravých předních dveří, levého rámu dveří, levého prahu, kondenzátoru klimatizace, potrubí klimatizace, ložiska pravého předního kola, předního pravého tlumiče, stabilizátoru, vzduchovodu chladiče vody, chladiče vody, ventilátoru chladiče, mezichladiče nasávaného vzduchu, olejové vany motoru, spodního krytu motoru, levého předního blatníku, rámu masky, předního pravého podélníku, levých předních a zadních dveří, rámu pravých dveří, střechy, pravé zadní bočnice, předního nárazníku včetně pravého mlhového světla a plastové mřížky, pravého předního blatníku, disku pravého předního kola a geometrie přední nápravy, přičemž si byli vědomi toho, že tato poškození při uvedené dopravní nehodě nevznikla a ani vzniknout nemohla a vznikla za jiných okolností a na základě čehož bylo J. K. vyplaceno pojistné plnění ve výši 220.839,-Kč, ale shora popsanou nahlášenou a uplatněnou nehodou jako pojistnou událostí mohlo dojít pouze k poškození níže specifikovaných dílů: předního nárazníku včetně pravého mlhového světla a plastové mřížky, pravého předního blatníku, disku pravého předního kola a geometrie přední nápravy v celkové hodnotě 20.848,-Kč, v důsledku čehož vznikla České pojišťovně, a.s., škoda ve výši nejméně 199.991,-Kč.“

Za uvedené jednání byl obviněný J. K. odsouzen podle § 250a odst. 1, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, za použití § 35 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků.

Podle § 53 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl uložen peněžitý trest ve výměře 10.000 Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců.

Za uvedené jednání byla obviněná M. K. odsouzena podle § 250a odst. 1, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, za použití § 35 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků.

Podle § 53 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl uložen peněžitý trest ve výměře 10.000 Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců.

Za uvedené jednání byla obviněná P. K. odsouzena podle § 250a odst. 1, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, za použití § 35 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků.

Podle § 53 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl uložen peněžitý trest ve výměře 10.000 Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným uložena povinnost nahradit způsobenou škodu České pojišťovně, a. s., IČ: 452 72 956, se sídlem Spálená 75/16, Praha 1 takto:

- obviněný J. K. sám ve výši 256.339 Kč,

- obviněná M. K. sama ve výši 116.592 Kč,

- obviněný J. K. společně a nerozdílně s obviněnou P. K. ve výši 383.125 Kč,

- obviněný J. K. společně a nerozdílně s obviněnou M. K. ve výši 199.991 Kč.

Proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. 3 T 49/2012, podali obvinění J. K., M. K., P. K. a poškozená Česká pojišťovna, a. s., Praha 1 v zákonné lhůtě odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 10 To 511/2015 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to ohledně obviněných M. K. a P. K. ve výroku o trestu a v celém výroku o náhradě škody a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci nově rozhodl tak, že obviněná M. K. a P. K. byly odsouzeny podle § 250a odst. 3 tr. zákona každá k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl oběma podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému J. K. uložena povinnost nahradit škodu poškozené České pojišťovně, a. s., se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, v částce 256.339 Kč.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné M. K. uložena povinnost nahradit škodu poškozené České pojišťovně, a. s., se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, v částce 46.798 Kč.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným J. K. a M. K. uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit škodu poškozené České pojišťovně, a.s., se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, v částce 199.991 Kč.

Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Česká pojišťovna, a. s., Praha 1 odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podle § 256 tr. ř. bylo odvolání obviněného J. K. zamítnuto.

Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 10 To 511/2015 podali obvinění J. K., M. K. a P. K. společným podáním prostřednictvím svého obhájce obsáhlé dovolání opírající se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Rekapitulují dosavadní průběh řízení, přičemž zdůrazňují, že v předmětné trestní věci byli dvakrát obžaloby zproštěni. Nalézací soud posléze rozhodl o vině na základě závazného právního názoru odvolacího soudu, aniž by byl proveden jakýkoli důkaz k tíži obviněných. Z odůvodnění soudních rozhodnutí není zřejmé, z jakých důkazů je dovozována vina, vyjma odkazu na znalecké posudky Ing. Vlasáka a Ing. Trávníčka. Současně odmítají závěry odvolacího soudu o přesvědčivosti a správnosti těchto znaleckých posudků. Vytýkají, že soudy se nezabývaly motivem jejich jednání, na základě vlastního hodnocení důkazů dovozují, že nebyl důvod jakékoli poškození fingovat a že nedošlo k žádnému obohacení v jejich prospěch. Ke všem nehodám prokazatelně došlo a nebyl zpochybněn nehodový děj. Odvolací soud měl postupovat stejně jako v případě předcházejících zprošťujících rozsudků a rozhodnout kasačním usnesením.

Dále citují § 2 odst. 5 tr. ř., opakovaně zdůrazňují, že znalecké posudky Ing. Vlasáka a Ing. Trávníčka byly jediným usvědčujícím důkazem a že měla být věnována mimořádná pozornost důkladnému prověření tohoto jediného usvědčujícího důkazu. V obecné rovině vymezují zásady pro zpracování a hodnocení znaleckých důkazů, přičemž zdůrazňují, že znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz a nelze mu slepě důvěřovat. Nedodržením těchto zásad došlo podle dovolatelů k porušení jejich práva na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a nedodržení principu zákonnosti postupu orgánů státní moci (čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Uvádějí, že jednotlivé posudky opatřené v trestním i občanskoprávním řízení se obsahově ani znaleckými závěry neshodují, což v souladu se zásadou in dubio pro reo vyjádřil nalézací soud ve zprošťujících rozsudcích. Vytýkají evidentní rozpory mezi závěry znaleckého posudku znalce Ing. Trávníčka, který byl vyžádán orgány činnými v trestním řízení, a závěry obhajobou předloženého posudku znalce Ing. Bartoně. Následně podatelé obsáhle ze svého hlediska rozebírají a hodnotí závěry dalšího znaleckého posudku z oboru silniční dopravy zpracovaného znalcem Ing. Vlasákem, konfrontují je se závěry znalce Ing. Bartoně a označují posudek znalce Ing. Vlasáka za nepřezkoumatelný. Za mylné označují též závěry znaleckého posudku Ing. Šlosara, jehož zadavatelem byla poškozená Česká pojišťovna, a. s. Ve vztahu k některým skutkům zpochybňují ohledání místa nehody znalci, uvádějí, že místo nehody nebylo správně určeno nebo že situace na místě nehody v době ohledání byla jiná než v době nehody. Někteří znalci vycházeli při svých znaleckých zkoumáních z nepodložených skutkových podkladů a nemohli proto dojít k objektivním závěrům. Vyjadřují se též k některým okolnostem občanskoprávních sporů mezi nimi a Českou pojišťovnou, a. s. Soudy v dané trestní věci staví svoje závěry pouze na znaleckých posudcích a neobjasňovaly se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící ve prospěch obviněných, z nichž řada vyplývá ze souběžně probíhajících občanskoprávních řízení. Shrnují, že rozhodnutí napadají pro podstatné vady řízení předcházejícího napadenému rozhodnutí, neboť v tomto řízení byla porušena ustanovení trestního řádu, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo právo obhajoby. Skutková zjištění označují za nesprávná a neúplná. Skutková zjištění jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, logicky z nich nevyplývají a jsou opakem toho, co je obsahem těchto důkazů. Vytýkají soudům porušení zásady presumpce neviny a v obecné rovině kritizují postup soudů při dokazování. Soudy též nesprávně rozhodly o náhradě škody.

Z uvedených důvodů proto obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 10 To 511/2015 a rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. 3 T 49/2012, zrušil a přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněných se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. slouží k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud spočívají v nesprávném právním posouzení skutku nebo v jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V rámci tohoto dovolacího důvodu nelze vytýkat nesprávnost nebo neúplnost skutkových zjištění, popř. nesprávnost hodnocení důkazů soudy (§ 2 odst. 5, 6 tr. ř.) ani jiná procesní pochybení. Nejvyšší soud jako soud dovolací nemůže přezkoumávat postup nižších soudů při hodnocení důkazů, ale naopak je v dovolacím řízení povinen vycházet z konečného skutkového zjištění těchto soudů a teprve v návaznosti na toto zjištění posuzovat správnost právního posouzení skutku.

K dovolání dále uvádí, že i přes svůj značný rozsah neobsahuje jedinou námitku, kterou by obvinění vytýkali nesoulad skutkových zjištění vymezených v tzv. skutkové větě a v odůvodnění soudních rozhodnutí a zákonných znaků trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zákona nebo nesprávnost jiného hmotněprávního posouzení. Dovolatelé prakticky výlučně brojí proti hodnocení důkazů soudy, a to jak v obecné rovině, tak ve vztahu k jednotlivým důkazům, zejména pokud jde o znalecké posudky a poukazují na porušení procesních, nikoli hmotněprávních zásad in dubio pro reo a presumpce neviny. Na základě této skutkové polemiky pak odmítají skutková zjištění vymezená ve skutkových větách ve výroku o vině a prosazují vlastní skutkovou verzi, podle které k poškození vozidel při jednotlivých nehodách došlo právě v tom rozsahu, jaký uvedli při uplatnění jednotlivých nároků na pojistné plnění. O výlučně skutkovém a procesním charakteru námitek ostatně svědčí mnohé formulace dovolateli výslovně použité, např. že rozhodnutí napadají pro podstatné vady řízení, že skutková zjištění jsou nejasná nebo neúplná apod.

Z uplatněných námitek nevyplývá ani existence tzv. extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními učiněnými soudy, byť dovolatelé existenci takovéhoto rozporu formálně namítají. Nevytýkají, že by soudy z provedených důkazů, konkrétně ze znaleckých posudků znalců Ing. Zbyňka Vlasáka a Ing. Jiřího Trávníčka, vyvodily závěry, které by z nich logicky nevyplývaly, pouze odmítají závěry těchto posudků a žádají, aby z nich soudy při svém rozhodování nevycházely. Fakticky se tedy domáhají pouze toho, aby provedené důkazy byly hodnoceny jiným, jejich představám odpovídajícím způsobem. Některé námitky navíc směřují proti kvalitě odůvodnění soudních rozhodnutí, což je nepřípustné již s ohledem na § 265a odst. 4 tr. ř. Dovolací námitky obviněných J. K., P. K. a M. K. tak směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění a formálně deklarovanému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jinému dovolacímu důvodu ani částečně obsahově neodpovídají.

Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněných odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř., a aby tak učinil za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněných je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněnými naplňují jimi uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

Obvinění ve svém dovolání uplatnili dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.

Nejvyšší soud po prostudování předloženého spisového materiálu shledal, že obvinění J. K., M. K. a P. K. sice podali dovolání z důvodu podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítají nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadají soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněných, v jejichž rámci namítali nesprávné hodnocení důkazů (a to konkrétně, znaleckého posudku z oboru silniční dopravy zpracovaného Ing. Vlasákem a Ing. Trávníčkem) a vytýkali nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. V podaném dovolání tedy obvinění neuplatnili žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění nenaplňovala znaky spáchaných trestných činů. Je třeba konstatovat, že obvinění se svým dovoláním pouze domáhají, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byli stíháni. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

V souvislosti s předkládáním vlastní verze průběhu skutkového děje obviněnými považuje Nejvyšší soud pro úplnost za vhodné zmínit rozhodnutí Ústavního soudu dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04, kde tento uvedl, že právo na spravedlivý proces není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám stěžovatele. Uvedeným právem je pouze zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.

Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu namístě proto, aby byl dán průchod ústavně garantovanému právu na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

V posuzovaném případě se v poměru mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Příbrami, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Krajský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná o extrémní rozpor. Soudy se dostatečně vypořádaly s obsahem jednotlivých důkazů, podrobně a dostatečně přesvědčivě vyložily svoje úvahy, jimiž se řídily při hodnocení důkazů a rozporů mezi nimi a při posuzování obhajoby obviněných. Soudy získaly bezpečný základ pro svá skutková zjištění a pro závěr o vině po logickém zhodnocení před nimi provedených důkazů, zejména ze znaleckého posudku z oboru silniční dopravy zpracovaného Ing. Vlasákem (útoky pod body I. až IV. napadeného rozsudku), který ve svém posudku na fotodokumentaci z místa nehody a na fotografiích poškozených vozidel demonstroval, která poškození při nehodách vzniknout nemohla, a dále ze znaleckého posudku z oboru silniční dopravy zpracovaného a Ing. Trávníčkem (útok pod bodem V. napadeného rozsudku), který ve svém posudku přesvědčivě konstatoval, jaké části vozu Audi A6 nehodovému ději neodpovídají, a v doplňku posudku se vypořádal i s námitkami, které vůči jeho závěrům na podkladě posudku Ing. Bartoně vznesli obvinění. Poukazují-li obvinění na rozpory mezi posudky Ing. Vlasáka a Ing. Trávníčka a posudky, které na jejich žádost vyhotovili znalci Ing. Štrobach a Ing. Bartoň, odkazuje Nejvyšší soud na odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, který se s těmito námitkami náležitě na str. 12 a 13 svého rozsudku vypořádal, a dodává, že znalecké posudky, které si nechali zpracovat obvinění, nemohou zpochybnit přesvědčivé závěry znalců Ing. Vlasáka a Ing. Trávníčka, které se v zásadě shodují i s posudky znalce Ing. Šlosara a s posudky opatřenými v souběžně vedených civilních řízeních. Při rozhodování o náhradě škody odvolací soud napravil pochybení soudu prvního stupně.

Polemika obviněných s důkazy, s tím, jak je soudy hodnotily, a s tím, jaká skutková zjištění soudy na podkladě důkazů učinily, přesahuje rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Skutkové námitky obviněných v žádném případě nejsou podkladem k tomu, aby Nejvyšší soud jako soud dovolací jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy jasně, srozumitelně a zejména logicky vysvětlily své hodnotící úvahy, přičemž se nedopustily žádné deformace důkazů a ani jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř.

S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání obviněných J. K., M. K. a P. K. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle § 265i odst. 3 tr. ř. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek

přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 23. 8. 2016

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru