Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tdo 589/2017Usnesení NS ze dne 25.05.2017Loupež

HeslaLoupež
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.589.2017.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 173 odst. 1 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

4 Tdo 589/2017-28

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 5. 2017 o dovolání obviněného J. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 68 To 283/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 1 T 106/2016, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 1 T 106/2016, byl obviněný J. M. uznán vinným ze spáchání v bodě 1)–2) pokračujícího zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě 3) zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a v bodě 4) přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že:

„1. přesně nezjištěného dne v první polovině měsíce ledna 2016 kontaktoval z facebookového profilu J. D., osobu J. D., který se v dané době nacházel v K. v K. n. D., s tím, aby na něj na místě počkal, přičemž když přijel na místo osobním vozidlem, které řídil J. J., a na předním sedadle spolujezdce seděla H. V., vyzval J. D., aby k němu nasedl do vozidla, a při jízdě zpět do Š. vytáhl z náprsní kapsy pistoli stříbrné barvy, o níž tvrdil, že se jedná o skutečnou zbraň, manipuloval s ní ve vozidle a požadoval po J. D. peníze a pervitin v množství 2 gramy, když z obavy z jeho jednání mu J. D. vydal částku 1.200 Kč v hotovosti, kterou měl u sebe, a cca 0,5 gramu pervitinu,

2. přesně nezjištěného dne v lednu 2016, zhruba týden po události popsané v bodě 1., přijel společně s J. J. ke garáži J. D. v Š. na ul. P., bouchal na vrata, a poté, co mu J. D. vrata otevřel, vstoupil bez vyzvání do garáže, opět vytáhl z kapsy pistoli, po J. D. požadoval pervitin, když J. D. mu nijak neodporoval v obavě z napadení a předal mu blíže nespecifikovanou celou tobolku pervitinu,

3. dne 30. 1. 2016 v odpoledních hodinách nejprve volal J. D., že potřebuje peníze a že má na to hodinu, kdy po hodině přijel vozidlem zn. VW Passat, barvy zelené, řízeném D. G., ke garáži J. D. na ulici P. v Š., kde vší silou tahal za kliku uzamčených vrat s pistolí v ruce, a snažil se do garáže vniknout, když se mu to nepodařilo, z místa odjeli pryč, kdy následně v 18.25 hod. z telefonního čísla uživatelky H. V. zaslal na mobil J. D. sms zprávu ve znění: "Do hodiny peníze, nebo tu garaz zapalim. hanes",

4. od blíže nezjištěné doby na blíže nezjištěných místech měl do 12.40 hodin dne 1. 2. 2016, kdy byl v Š. na ulici P. zadržen policisty Policie České republiky, neoprávněně pro vlastní potřebu k dispozici omamnou látku metamfetamin (pervitin) a sušenou rostlinnou hmotu zelené barvy, kdy provedeným odborným vyjádřením z oboru kriminalistika, odvětví chemie, bylo zjištěno, že u omamné látky metamfetamin (pervitin) se jednalo celkově o 7,203 g bílé krystalické látky, přičemž provedenými kvalitativními analýzami bylo zjištěno, že tato látka obsahuje metamfetamin a metylsulfonylmetan, a provedenou kvantitativní analýzou bylo zjištěno, že zajištěná látka obsahuje 35 % metamfetaminu, což představuje 2,521 g čistého metamfetaminu, tedy množství větší než malé, a u sušené rostlinné hmoty zelené barvy bylo z provedeného odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie, zjištěno, že po odstranění stonků, které obsahují toxikologicky nevýznamné množství účinných látek, rostlinná hmota obsahuje 1,69 g sušené rostlinné hmoty zelené barvy využitelné pro toxikomanii, kdy provedenou analýzou bylo zjištěno, že rostlinná hmota obsahuje delta-9-tetrahydrokanabinol (THC), který je principiální psychoaktivní složkou konopí a je koncentrován v pryskyřici, kdy z důvodu množství materiálu nebyla provedena kvantitativní analýza, kdy metamfetamin (pervitin) je psychotropní látkou zařazenou do seznamu č. 5 psychotropních látek přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek a podle ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, tato látka je látkou návykovou, kterou se dle ustanovení § 130 trestního zákoníku rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, a

konopí a pryskyřice z konopí jsou vedeny v seznamu č. 3 omamných látek, přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek a dronabinol (delta-9-tetrahydrokanabinol) je uveden v seznamu č. 5 psychotropních látek, přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a podle ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou obě tyto látky návykové, kterými se podle ustanovení § 130 trestního zákoníku rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.“

Za uvedené jednání byl obviněný J. M. odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to: plechové krabičky s nápisem CONFIT s obsahem 4 plastových sáčků s bílou krystalickou látkou o hmotnosti 7,009 gramů látky metamfetamin a metylsulfonylmetan a 1,6 gramů rostlinné hmoty zelené barvy s obsahem delta-9-tetrahydrokanabinol (THC).

Dále byl podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby za skutek pod bodem 5, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný.

Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku byly zabrány věci vztahující se k předmětnému skutku, a to:

- pistole značky Record cal. 9 mm, P.A. Knall hnědo stříbrné barvy s černou rukojetí včetně 1 ks zásobníku,

- sklenička s uzávěrem z poloviny zaplněna kyselinou fosforečnou,

- 2 ks lékovek s etiketou RIVOTRIL s obsahem červeného fosforu a jódu,

- skleněná mísa a lakmusové papírky

Proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 1 T 106/2016, podal obviněný J. M. a Okresní státní zástupce v Šumperku v zákonné lhůtě odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 68 To 283/2016, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 68 To 283/2016, podal obviněný J. M. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Naplnění dovolacího důvodu spatřuje v tom, že učiněná skutková zjištění Okresním soudem v Šumperku a potvrzená Krajským soudem v Ostravě, pobočkou v Olomouci, jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy a konkrétní skutková zjištění jsou činěna toliko na základě jediného důkazu, a to výpovědi poškozeného J. D., která je v zásadním rozporu se všemi ostatními provedenými důkazy, které však byly zcela soudy obou stupňů pominuty. Má za to, že skutkový stav, jak byl soudy obou stupňů zjištěn, neumožňuje učinit závěr o naplnění předmětné skutkové podstaty a kvalifikovat jednání jako zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a rovněž tak zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. U skutku pod bodem 1) výroku rozsudku napadá výpověď poškozeného D. a poukazuje na to, že z jeho výpovědi vyplývají určité nesrovnalosti, a že není podporována výpověďmi dalších svědků, naopak je s nimi v zásadním rozporu. K bodu 2) výroku rozsudku uvádí, že nelze dospět k závěru, že by proti poškozenému D. použil nějakou pohrůžku bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizích věcí. U skutku pod bodem 3) namítá, že závěry soudu jsou stavěny pouze na výpovědi poškozeného, který sám připustil, že byť částečně, tak nevypovídal pravdu. Pokud tedy jde o skutky pod bodem 1)–3) výroku rozsudku, má za to, že na základě základní zásady trestního řízení in dubio pro reo měl být viny za tyto skutky zproštěn. Své dovolání uzavírá tím, že soudy obou stupňů nepostupovaly v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů tak, jak je popsána v ustanovení v § 2 odst. 6 tr. ř. Ve svém mimořádném opravném prostředku tedy sám rozebírá důkazní situaci se závěrem, že jeho vina z důkazů nevyplývá.

Z uvedených důvodů proto navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle § 265k odst. 1 tr. ř. a napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 68 To 283/2016, zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. mu věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřila. Ve svém vyjádření stručně shrnula dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedla, že z koncepce dovolání jako mimořádného opravného prostředku a ze zákonné formulace dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že dovolání je směřováno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva nikoli z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny. Pro dovolací řízení je tedy zásadně směrodatný skutkový stav v podobě zjištěné v průběhu trestního řízení, tedy skutkový stav definovaný především ve výroku odsuzujícího rozsudku. Z uvedeného vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně skončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění, která jsou vyjádřena především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva, a to jak trestního, tak i jiných právních předpisů.

Po přezkoumání námitek obviněného, jak je formuloval ve svém dovolání, dospěla státní zástupkyně k závěru, že ani jednu z nich nelze pod deklarovaný dovolací důvod podřadit. Obviněný totiž ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, neboť napadá výlučně soudy učiněná skutková zjištění. Dovolání obviněného neobsahuje žádnou námitku, která by byla způsobilá jím uplatněný dovolací důvod věcně naplnit. Námitkami, kterými obviněný napadá nesprávné hodnocení důkazů, případně jednostrannost provedeného dokazování, se s deklarovaným dovolacím důvodem míjí, a to proto, že uplatňované výhrady jsou námitkami skutkového a procesního charakteru. Je třeba připustit, že do skutkových zjištění soudu prvního a druhého stupně může Nejvyšší soud jako soud dovolací vstoupit, avšak pouze ve zcela výjimečných a ojedinělých případech, pokud to odůvodňuje tzv. extrémní rozpor mezi učiněnými skutkovými zjištěními soudu a jimi provedenými důkazy, a to proto, aby i v řízení o mimořádném opravném prostředku byl dán průchod ústavně garantovanému právu na spravedlivý proces. Ačkoliv obviněný výslovně vznesl námitku extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními, učinil tak zcela formálním poukazem a následně i argumentací. Ve smyslu tvrzeného extrémního nesouladu nevznesl žádný důvodný argument, který by takový závěr mohl odůvodnit. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je totiž dán v tom případě, pokud skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s provedenými důkazy, což je tehdy, pokud skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení nebo tehdy, pokud skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla učiněna, případně pokud jsou výsledkem dezinpretace obsahu důkazů nebo pokud jsou v hodnotícím procesu důkazy rozhodné pro skutková zjištění zcela pominuty apod. Kritériem pro hodnocení tzv. extrémního nesouladu je zákaz svévole, tedy svévolného rozhodnutí. Otázku svévole však nelze redukovat výlučně na polemiku se skutkovými závěry a skutkovými zjištěními nalézacího soudu a nelze ji shledávat ve faktu, že skutková zjištění soudu učiněná na základě vyhodnocení důkazů splňující kritéria upravená v § 2 odst. 6 tr. ř., jsou odlišná od představ obviněného, který důkazy hodnotí jinak. Extrémní rozpor ve svém skutečném významu nemůže být dovolatelem pouze tvrzen, ale musí být podložen konkrétním poukazem na zřejmé nesprávnosti, které jsou odrazem svévole. Dovolací námitky obviněného jsou navíc identické s námitkami, které uplatnil ve svém odvolání. S předmětnými námitkami se odpovídajícím způsobem vyrovnal Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. Hodnocení důkazů ze strany soudů obou stupňů nijak nevybočilo z mezí metody uvedené v § 2 odst. 6 tr. ř. Vina obviněného z důkazů naopak jednoznačně vyplývá.

Závěrem svého vyjádření proto státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a aby tak učinil za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.

Nejvyšší soud po prostudování předloženého spisového materiálu shledal, že obviněný J. M. sice podal dovolání z důvodu podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněného, v jejichž rámci namítal nesprávné hodnocení důkazů (a to konkrétně výpovědi poškozeného J. D., která je dle obviněného v zásadním rozporu se všemi ostatními provedenými důkazy, a znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie) a vytýkal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. Je třeba konstatovat, že obviněný se svým dovoláním pouze domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

V souvislosti s předkládáním vlastní verze průběhu skutkového děje obviněným považuje Nejvyšší soud pro úplnost za vhodné zmínit rozhodnutí Ústavního soudu dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04, kde tento uvedl, že právo na spravedlivý proces není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám stěžovatele. Uvedeným právem je pouze zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.

Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu namístě proto, aby byl dán průchod ústavně garantovanému právu na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

V posuzovaném případě se v poměru mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Šumperku, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná o extrémní rozpor. Soud prvního stupně se dostatečně vypořádal s obsahem jednotlivých důkazů, podrobně a dostatečně přesvědčivě vyložil svoje úvahy, jimiž se řídil při hodnocení důkazů a rozporů mezi nimi a při posuzování obhajoby obviněného. Odvolací soud se s argumentací soudu prvního stupně beze zbytku ztotožnil. Soud prvního stupně získal bezpečný základ pro svá skutková zjištění a pro závěr o vině po logickém zhodnocení před ním provedených důkazů, zejména z výpovědi poškozeného J. D., která je v podstatných rysech podporována dalšími svědeckými výpověďmi (např. výpovědí svědkyně L. S., H. V., svědka O. K. a J. J.), ale i znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie o tom, že výpověď poškozeného svědka J. D. je vystavěna na reálných prožitcích. Polemika obviněného s důkazy, jak je soudy hodnotily, a s tím, jaká skutková zjištění soudy na podkladě důkazů učinily, přesahuje rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Skutkové námitky obviněného v žádném případě nejsou podkladem k tomu, aby Nejvyšší soud jako soud dovolací jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy jasně, srozumitelně a zejména logicky vysvětlily své hodnotící úvahy, přičemž se nedopustily žádné deformace důkazů a ani jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř.

S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného J. M. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jelikož bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle § 265i odst. 3 tr. ř. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. 5. 2017

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru