Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tdo 193/2020Usnesení NS ze dne 25.02.2020

HeslaDovolání
Náhrada škody
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:4.TDO.193.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.


přidejte vlastní popisek

4 Tdo 193/2020-1506

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 2. 2020 o dovolání, které podal obviněný J. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 10. 2019 sp. zn. 14 To 275/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 4 T 43/2019 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. Š. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 6. 2019 sp. zn. 4 T 43/2019 byla podle § 314r odst. 4 tr. ř. schválena dohoda o vině a trestu, uzavřená mezi státním zástupcem a obviněným J. Š. zastoupeným obhájcem a zároveň byl obviněný uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době v září 2011 v XY uzavřel s poškozeným P. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, smlouvu o půjčce částky 1 800 000 Kč, kterou mu poškozený P. Š. poskytnul postupně v hotovosti v několika platbách v průběhu měsíce září 2011, a to v provozovně poškozeného XY v XY s tím, že poškozeného ujistil, že takto získané peněžní prostředky použije v souvislosti s podnikatelskou činností obchodní společnosti R. se sídlem XY, IČO XY, ve které v té době zastával funkci jednatele společnosti, a to konkrétně na výhodný nákup hutního materiálu, kdy se zavázal poskytnutou finanční hotovost vrátit nejpozději do 31. 1. 2012, ve skutečnosti však tyto peněžní prostředky použil pro vlastní potřebu, a poškozenému je následně ani po několika urgencích nevrátil, přičemž uvedenou půjčku uzavřel, ačkoliv věděl, že s ohledem na svou tíživou finanční situaci v podobě předchozích závazků nebude schopen tuto půjčku vrátit, kdy tímto jednáním způsobil poškozenému P. Š. škodu v celkové výši 1 800 000 Kč.

Za to byl obviněný odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Dále bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o povinnosti obviněného na náhradě škody zaplatit poškozenému P. Š. částku 1 800 000 Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody byl poškozený podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

Uvedený rozsudek byl napaden odvoláním obviněného a to výhradně proti výroku o náhradě škody. O tomto odvolání rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 16. 10. 2019 sp. zn. 14 To 275/2019 tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.

Následně proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod vymezený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V jeho obsahové části pak konkretizuje důvody, pro něž nesouhlasí s výrokem o náhradě škody, jak byl vyjádřen v rozsudku soudu prvního stupně a potvrzen rozhodnutím soudu odvolacího. V závěru podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a sám rozhodl, že se účast poškozeného v řízení nepřipouští.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (§ 265h odst. 2 tr. ř.), který nejprve rekapituloval obsah rozhodnutí soudů nižších stupňů i podaného dovolání. Dále konstatoval, že použitou dovolací argumentaci obviněného nelze pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit, jelikož je procesního, a nikoli hmotněprávního charakteru. Zároveň vyslovil názor, že námitky obviněného nejsou důvodné ani z věcného hlediska, přičemž poukázal a podrobně rozvedl problematiku směnky plnící zajišťovací funkci ve světle výkladu rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. sp. zn. 7 Tdo 457/2006 či sp. zn. 33 Odo 202/2002. Vzhledem k tomu závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání.

Především je zapotřebí uvést, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, a proto je nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí a z jakýchkoliv důvodů, neboť nejde o univerzální prostředek k nápravě všech vad a všech rozhodnutí. Zákonodárce v ustanovení § 265a tr. ř. přesně vymezil okruh soudních rozhodnutí, která lze napadnout dovoláním. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. musí jít o pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon dovolání připouští. V ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. je pak uveden taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, s nimiž zákon spojuje přípustnost dovolání. Jde o rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání (písm. a/), rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn (písm. b/), usnesení o zastavení trestního stíhání (písm. c/), usnesení o postoupení věci jinému orgánu (písm. d/), usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření (písm. e/), usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání (písm. f/), usnesení o schválení narovnání (písm. g/), nebo rozhodnutí (písm. h/), jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Žádné jiné rozhodnutí, které nepatří do tohoto okruhu, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání.

Dále je třeba uvést, že z předloženého procesního spisu okresního soudu, konkrétně z protokolu o veřejném zasedání ze dne 6. 6. 2019 je patrné, že obviněný po vyhlášení rozsudku tohoto soudu jímž byla schválena dohoda o vině a trestu uzavřená mezi státním zástupcem a obviněným a jímž byl zároveň uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a byl mu uložen trest a byl rovněž zavázán k povinnosti nahradit poškozenému způsobenou škodu ve výši 1 800 000 Kč, se po poučení o právu podat odvolání a po poradě se svým obhájcem vyjádřil tak, že si ponechává lhůtu k podání opravného prostředku. Intervenující státní zástupkyně se naopak svého práva podat odvolání na místě vzdala. Písemné vyhotovení citovaného rozsudku soudu prvního stupně bylo následně doručeno obviněnému dne 19. 6. 2019 a jeho obhájci dne 17. 6. 2019. Odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně bylo obviněným prostřednictvím obhájce podáno dne 19. 6. 2019, tedy v zákonné osmidenní lhůtě. Předmětné odvolání směřovalo pouze a výhradně proti výroku, jímž byl obviněný zavázán k povinnosti zaplatit poškozenému způsobenou škodu. To jinými slovy znamená, že výrok o vině a trestu z předmětného rozsudku nabyl právní moci dne 28. 6. 2019.

Krajský soud po předložení věci s odvoláním obviněného se pak zcela důvodně a v souladu se zákonem (§ 254 odst. 1 tr. ř. věta první) zabýval výhradně dosud nepravomocným výrokem o náhradě škody.

Z výše uvedeného je tak patrné, že dovoláním obviněného napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, byť jde o soud druhého stupně, není rozhodnutím ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 tr. ř. V konkrétním projednávaném případě totiž odvolacím soudem nebylo rozhodováno o vině a trestu ve smyslu písm. a) citovaného zákonného ustanovení (o vině a trestu již bylo pravomocně rozhodnuto okresním soudem), ani jím ve smyslu písm. h) téhož ustanovení zákona nebyl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání), který směřoval proti rozsudku uvedenému pod písm. a). Odvolací soud mohl v dané procesní situaci na základě odvolání obviněného rozhodovat pouze o náhradě škody, což také učinil. [Ostatní varianty obsažené pod písm. b) až g) ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. pak v úvahu nepřicházely].

Je tedy zřejmé, že pokud dovoláním obviněného napadené usnesení odvolacího soudu nelze označit za rozhodnutí ve věci samé, tak dovolání proti takovému rozhodnutí podat nelze a pokud je podáno, musí být posouzeno, jako nepřípustné. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že odvolací soud do poučení ve svém rozhodnutí nesprávně uvedl, že proti jeho rozhodnutí je možno podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ve skutečnosti nikdo nemůže mít více práv, než mu přiznává zákon.

Jestliže tedy dovolání obviněného J. Š. bylo podáno proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích v rozsahu a způsobem výše uvedeným, Nejvyššímu soudu nezbylo, než takové dovolání označit za nepřípustné a odmítnout je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání [viz § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.].

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. 2. 2020

JUDr. František Hrabec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru