Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Tcu 35/2020Usnesení NS ze dne 26.08.2020

HeslaPrávní styk s cizinou
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:4.TCU.35.2020.1
Dotčené předpisy

§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb.


přidejte vlastní popisek

4 Tcu 35/2020-20

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 26. 8. 2020 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky L. S., nar. XY, a L. J., nar. XY, rozsudkem soudu v Salernu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 4483/2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění:

Rozsudkem soudu v Salernu (dále také jen „cizozemský soud“) ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 4483/2017, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2018, byli obvinění L. S. a L. J. uznáni vinnými ze spáchání trestného činu krádeže, s přitěžující okolností způsobení škody na vozidle, a dále trestného činu kladení odporu veřejnému činiteli podle článků 624-624, 635/1, 337 trestního zákoníku. Za uvedené trestné činy jim cizozemský soud shodně uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců a pokutu 800 EUR.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se L. S. a L. J. dopustili těchto trestných činů tím, že:

„se nejprve zmocnili registrační značky, poté, co ji násilně odtrhli z vozu státní policie, který tak zůstal poškozený, a následně kladli odpor policistům, kteří okamžitě zasáhli v obchodním zařízení, kde obtěžovali zákazníky a zaměstnance, nejprve se dali na náhlý útěk a pak, jakmile byli chyceni, se s nimi strkali a kopali do nich“.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení L. S. a L. J. jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem.

In concreto je třeba říci, že jednání odsouzených naplňuje znaky skutkové podstaty přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.

Ohledně trestného činu krádeže (kterým byli odsouzení rovněž uznáni vinnými rozsudkem cizozemského soudu) je třeba uvést, že uvedené jednání by podle popisu mohlo odpovídat přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Pro úplnost je třeba dodat, že jednání odsouzených v obchodním zařízení by mohlo být kvalifikováno i jako trestný čin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku.

Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.

V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy, neboť jednání obviněných nebylo charakterizováno žádnými výjimečnými skutkovými okolnostmi, které by je vyčleňovaly z běžného rámce výše uvedeného trestného činu. Odsouzení shora popsaným jednáním porušili zájem na ochraně nerušeného výkonu pravomoci úřední osoby při plnění úkolů státu nebo společnosti a na ochraně majetku a veřejného pořádku. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je zvyšována i tím, že jejich útoky směřovaly proti dvěma příslušníkům bezpečnostního sboru Italské republiky. Co se týká druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byly uloženy nezanedbatelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. S. a L. J. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 8. 2020

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru