Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Pzo 5/2018Usnesení NS ze dne 26.07.2018spojeno s věcí sp. zn. 4 Pzo 4/2018

HeslaZjištění údajů o telekomunikačním provozu
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2018:4.PZO.5.2018.1
Dotčené předpisy

§ 88a tr. ř.


přidejte vlastní popisek

4 Pzo 4/2018-20

4 Pzo 5/2018

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2018 návrhy na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podané M. V., v trestní věci vedené policejním orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení prověřování a dokumentace, pracoviště Liberec pod č. j. GI-3366/TČ-2017-842031a rozhodl takto:

I. Podle § 23 odst. 3 tr. ř. per analogiam se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Pzo 4/2018 a pod sp. zn. 4 Pzo 5/2018 s tím, že nadále budou vedeny pod společnou sp. zn. 4 Pzo 4/2018.

II. Podle § 314n odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. 8. 2017 sp. zn. 1 Nt 6057/2017 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně M. V. nebyl porušen zákon.

III. Podle § 314n odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 8. 2017 sp. zn. 1 Nt 6062/2017 ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu ohledně M. V. nebyl porušen zákon.

Odůvodnění:

Dne 12. 6. 2018 byly Nejvyššímu soudu prostřednictvím zvoleného obhájce doručeny samostatné návrhy M. V. (dále též jen navrhovatel), v nichž požaduje přezkoumání zákonnosti příkazů Obvodního soudu pro Prahu 6 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného dne 17. 8. 2017 pod sp. zn. 1 Nt 6057/2017 a ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného dne 23. 8. 2017 pod sp. zn. 1 Nt 6062/2017.

V obou návrzích uvádí, že dne 12. 1. 2018 obdržel od Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení prověřování a dokumentace, pracoviště Liberec (dále také jen GIBS) přípisy, jimiž byl informován, že v rámci trestního řízení vedeného policejním orgánem GIBS pod č. j.: GI-3366/TČ-842031 byl na základě příkazu Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. 8. 2017 sp. zn. 1 Nt 6057/2017 prováděn odposlech a záznam telekomunikačního provozu účastnických stanic navrhovatele a na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 8. 2017 sp. zn. 1 Nt 6062/2017 byly zjišťovány údaje o telekomunikačním provozu týchž účastnických stanic navrhovatele. Z tohoto důvodu navrhovatel přípisem ze dne 18. 1. 2018 zažádal Generální inspekci bezpečnostních sborů, zda v rámci prověřování oznámení Finanční správy se dopustil nějakého závadného jednání – trestného činu či přestupku. Dne 26. 1. 2018 mu bylo sděleno, že byla v rámci prověřování podle § 158 odst. 3 tr. ř. provedena všechna potřebná šetření a opatření a bylo konstatováno, že se nejedná o podezření z trestného činu a věc byla dne 14. 12. 2017 odložena ve smyslu § 159a odst. 1 tr. ř.

Navrhovatel se ale domnívá, že nebyly naplněny podmínky § 88 odst. 3 tr. ř., aby byl prováděn odposlech a záznam telekomunikačního provozu, zejména pak uživatelského čísla po celou dobu 2 měsíců, po kterou byl prováděn. Pokud by totiž policejní orgán průběžně vyhodnocoval důvody pro trvání odposlechu, musel by dojít k závěru, že předmětné číslo neužívá uživatel (V.), ale jeho nezletilá dcera. Podle navrhovatele, jakmile policejní orgán toto zjistil, měl ihned ukončit provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a to i před skončením doby, na kterou byl příkaz vydán. Muselo mu totiž být zřejmé, že z odposlechů tohoto čísla nezjistí žádné skutkové okolnosti, které byly uvedeny v odůvodnění příkazu, jímž byl odposlech nařízen. Tím, že k tomuto policejní orgán nepřistoupil, bylo zasáhnuto nejen do práva navrhovatele na jeho soukromý život, ale zejména do osobní sféry jeho nezletilé dcery. V konkrétním případě to pokládá za závažné porušení základních ústavních práv zakotvených v Listině a to, jak u jeho osoby, tak u své dcery.

Zároveň ale navrhovatel rovněž žádá, aby byla přezkoumána zákonitost (správně zákonnost) obou vydaných příkazů z dalších hledisek. Ze zaslané informace GIBS vyplývá pouze to, že úkony trestního řízení pro podezření z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby byly zahájeny na základě trestního oznámení ředitele odboru interního auditu a vnitřní kontroly Generálního finančního ředitelství v Praze a to cestou Vrchního státního zastupitelství v Praze a mělo být iniciováno i na základě informací uveřejněných v médiích a z výsledků vlastního šetření policejního orgánu GIBS. V důsledku toho poukazuje, že příkazy byly vydány v době před zahájením trestního stíhání navrhovatele a v takovém případě musí být řádně odůvodněny, zejména pokud jde o indicie vedoucí k nutnosti nařízení odposlechu a zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Pouhé trestní oznámení nestačí ani k zahájení řízení k objasnění a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících, že byl spáchán trestný čin podle § 158 tr. ř. ani k postupu podle § 88a tr. ř. Musí být také zdůvodněno, na základě čeho je dovozováno, že se jedná o majitele telefonní stanice, že ji má v držení a že ji skutečně používá, nebo v minulosti používal a bude tak činit i v budoucnu. Taktéž musí obsahovat uvedení skutečností významných pro trestní řízení, které mají být zjištěny a z čeho je to vyvozováno (viz ÚS 88/2007, II. ÚS 615/2006). V neposlední řadě se jedná o úkony, na které je potřeba pohlížet jako na neodkladné či neopakovatelné a v protokolu o jejich provedení musí být i patřičné odůvodnění v tomto směru. Navrhovatel se domnívá, že oba předmětné příkazy zcela jistě neobsahovaly indicie a odůvodnění, které jejich vydání umožňovalo. V závěru obou žádostí proto navrhl, aby Nejvyšší soud vydal usnesení o porušení zákona podle § 314m tr. ř.

Zmíněné návrhy byly u Nejvyššího soudu zaevidovány pod sp. zn. 4 Pzo 4/2018 a sp. zn. 4 Pzo 5/2018.

Nejvyšší soud byl nejprve povinen přezkoumat splnění formálních předpokladů pro zahájení řízení ve smyslu § 314l odst. 1 tr. ř., tedy zda je navrhovatel osobou uvedenou v ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř., resp. v ustanovení § 88a odst. 2 tr. ř. To jinými slovy znamená, zda se jedná o osobu podle § 88 odst. 2 tr. ř., tedy o osobu odposlouchávanou, resp. podle § 88a odst. 1 tr. ř. o osobu ohledně níž bylo nařízeno zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, jíž byla dána policejním orgánem jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena příslušná informace o této skutečnosti s poučením, že je možné ve lhůtě 6 měsíců od dne doručení podat k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.

Z předložené spisové dokumentace bylo zjištěno, že předmětné informace o tom, že v rámci trestního řízení – ve stadiu prověřování, byl nařízen soudcem Obvodního soudu pro Prahu 6 odposlech a záznam telekomunikačního provozu tel. stanic užívaných V. a dále zjištění údajů o telekomunikačním provozu těchto stanic (spolu s dalšími zákonem vyžadovanými podrobnostmi) byly jmenovanému doručeny dne 12. 1. 2018. Ten pak dne 12. 6. 2018 prostřednictvím datové schránky svého obhájce zaslal Nejvyššímu soudu výše uvedené návrhy na přezkoumání zákonnosti vydaného soudního příkazu k odposlechu a záznamu … atd., jakož i příkazu ke zjištění údajů … atd.

S ohledem na uvedené, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětné návrhy, neboť byl jednak osobou odposlouchávanou a jednak osobou ohledně níž bylo nařízeno zjišťování údajů o jí uskutečněném telekomunikačním provozu. Současně bylo shledáno, že jeho návrhy byly podány v zákonné šestiměsíční lhůtě.

Podle § 23 odst. 3 tr. ř. jsou-li tu podmínky společného řízení, může soud spojit k společnému projednání a rozhodnutí věci, v nichž byly podány samostatné obžaloby. Nejvyšší soud je toho názoru, že v tomto případě lze postupovat analogicky a obě věci, v nichž navrhovatel podal samostatné návrhy, spojit do věci jediné, jelikož daná problematika spolu úzce souvisí a vychází i ze společného spisového materiálu policejního orgánu GIBS č. j.: GI-3366/TČ-2017-842031. Bylo proto rozhodnuto tak, jak je obsaženo ve výroku ad I. tohoto usnesení.

Podle § 314l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Podle § 314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88a odst. 2 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Vlastní podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudem jsou upraveny v ustanovení § 88 tr. ř., zejména v jeho odst. 1, 2. V ustanovení § 88a odst. 1 tr. ř. pak jsou zakotveny podmínky pro vydání příkazu k zjištění údajů telekomunikačního provozu. To jinými slovy znamená, že Nejvyšší soud je v tomto přezkumném řízení sui generis oprávněn zpětně zkoumat, zda pro již dříve vydaný příkaz k odposlechu … atd., resp. příkaz ke zjištění údajů … atd., byly v té době splněny všechny zákonem stanovené podmínky a na základě výsledku tohoto přezkoumání pak vydá rozhodnutí o tom, zda vydaným příkazem k odposlechu byl, nebo nebyl porušen zákon (§ 314m tr. ř.; § 314n tr. ř.).

V souladu s tím Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání podaných návrhů žadatele, když z obsahu spisů Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 1 Nt 6057/2017, sp. zn. 1 Nt 6062/2017 a spisu GIBS č. j.: GI-3366/TČ-2017-842031 zjistil následující.

Z předmětného spisu GIBS vyplývá, že dne 19. 7. 2017 byly podle § 158 odst. 3 tr. ř. policejním orgánem GIBS zahájeny úkony trestního řízení ve věci možného, neoprávněného sběru a shromažďování informací k veřejně známým osobám a neoprávněného zjišťování a předávání interních informací z policejního prostředí a na podkladě zjištěných skutečností je dostatečně odůvodněn závěr, že minimálně od roku 2014 do současné doby mohl být neznámým pachatelem z řad příslušníků či zaměstnanců Policie ČR či jinou, dosud neustanovenou osobou spáchán přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, případně jiný trestný čin. Dále se v tomto záznamu o zahájení úkonů trestního řízení uvádí, z jakých podkladů bylo při zahájení tohoto řízení vycházeno včetně podrobností jak a vůči kterým veřejně známým osobám činným v politice či Policii ČR mělo být dosud neustanovenými pachateli z řad Policie ČR, ale i civilních osob takto postupováno.

Z uvedeného spisu lze dále zjistit, že policejní orgán GIBS kromě trestního oznámení vypracovaného ředitelem odboru interního auditu a vnitřní kontroly Generálního finančního ředitelství postoupeného cestou státního zastupitelství orgánům GIBS dne 13. 7. 2017, monitoringu veřejných informačních zdrojů, v dalším řízení v období od 20. 7. 2017 do 2. 8. 2017 požádal o vysvětlení /§ 158 odst. 3 písm. a), odst. 6 tr. ř./ J. K., P. K., Z. M. a dále měl k dispozici přepis audiozáznamu Radiožurnálu dokumentující rozhovor uskutečněný dne 30. 5. 2017 v pražské kavárně S. mezi J. K. a policistou B. Š., týkající se úniku informací z policejního prostředí a trestních spisů.

Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 1 Nt 6057/2017 je patrné, že dne 11. 8. 2017 byl pod sp. zn. V 58-3/2017-2 KZN 348/2017 vypracován a následně u tohoto soudu podán návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 tr. ř. a to mj. na mob. tel. stanice uživatele M. V. a č. užívané jeho manželkou Ma. V., přičemž mobilní telefon fakticky užívá V. Navrhovaná doba byla 4 měsíce od data vydání příkazu. V odůvodnění návrhu se uvádí , že byly policejním orgánem GIBS zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. pro podezření ze spáchání již výše zmíněného přečinu, jehož se měly dopustit dosud blíže neustanovení příslušníci či zaměstnanci PČR či další civilní osoby. Dále pak čeho a koho se tato jejich činnost má týkat, přičemž jde především o neoprávněný sběr a shromažďování informací k veřejně známým osobám činným v politice či v PČR, např. k ministru vnitra a k policejnímu prezidentovi, a to včetně interních informací z policejního prostředí, a jejich předávání blíže nezjištěným osobám, které na tyto informace neměly právní nárok, to vše za účelem zdiskreditovat a dehonestovat tyto veřejně známé osoby před veřejností.

Státní zástupce konstatuje, že přečin podle § 329 tr. zákoníku je výslovně uveden v § 88 odst. 1 tr. ř. a vydání příkazu k odposlechu tak je obecně přípustné.

V další části odůvodnění návrhu je poukazováno na konkrétní podklady, z nichž je vycházeno a na základě nichž bylo k zahájení trestního řízení ve fázi prověřování přistoupeno. Pokud jde o osobu navrhovatele, tak je mj. poukazováno na reportáž J. K. a následné články v různých médiích, kde je hovořeno o zaměstnanci Generálního finančního ředitelství V., který měl předávat informace novináři M. P., policistům H. a Š., popř. dalším osobám. Přitom měl celou skupinu řídit. V návrhu je pak v podrobnostech uveden obsah vysvětlení jednotlivých osob, která byla ve věci podána a to od J. K., Z. M., P. K., písemné odpovědi na otázky zaslané K. V., jakož i další materiály. Současně je zde uvedeno, že lustrací tel. čísel bylo zjištěno, že první z navrhovaných je registrováno na Generální finanční ředitelství a druhé pak na M. V.

Státní zástupce pak konstatuje, že ze shromážděných informací je zřejmé, že shora uvedené čtyři osoby (V., P., H., Š.) se znají, udržují mezi sebou kontakty a zároveň je zde reálný předpoklad, že M. P. disponoval informacemi, které pocházely z policejních spisů. V další fázi řízení budou všichni vyzváni k podání vysvětlení a lze předpokládat, že se následně budou navzájem telefonicky kontaktovat za účelem schůzky či předávání informací z výslechů. Mohou se domlouvat i na způsobu, jak svoji případnou trestnou činnost zakrýt nebo jak ovlivnit či zmařit samotné prověřování věci. Mohou se také kontaktovat s dalšími aktivními dosud neustanovenými příslušníky Policie ČR, kteří jim poskytli, případně budou poskytovat neveřejné dokumenty a informace z policejních spisů, či policejního prostředí a s dalšími osobami, kterým mohly předat, případně budou předávat získané neveřejné informace. Podle státního zástupce cílem navrhovaného opatření je odhalit a usvědčit osoby zneužívající státní moc k privátním zájmům a v konečném důsledku zabránit těmto osobám ve zneužívání státní moci k privátním zájmům. Vzhledem k charakteru projednávané trestné činnosti nelze navrhovaný důkazní prostředek nahradit jiným.

Podle státního zástupce jsou splněny zákonné podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, neboť lze též předpokládat, že tímto budou zjištěny významné skutečnosti pro trestní řízení. Charakterem trestné činnosti je též odůvodněna navrhovaná 4 měsíční lhůta k provedení odposlechu.

Ze spisu sp. zn. 1 Nt 6057/2017 Obvodního soudu pro Prahu 6 pak dále vyplývá, že soudce tohoto soudu vydal dne 17. 8. 2017 příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mj. tel. čísel, jejichž uživateli jsou M. V. a jeho manželka Ma. V., ale fakticky jej užívá V. Příkaz byl vydán na dobu od 17. 8. do 17. 10 2017, tedy 2 měsíců.

V odůvodnění se nejprve konstatují skutkové okolnosti vyplývající z návrhu státního zástupce, jakož i z písemných materiálů obsažených ve spise GIBS č. j.: GI-3366/TČ-2017-842031. Soudce konstatuje znění ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř., podle nějž je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku, může být příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydán a to za splnění zde uvedených podmínek. Dále jsou konstatovány zjištěné poznatky vyplývající z dosud shromážděných podkladů a to ať písemných či jiných nebo uvedených jednotlivými osobami (J. K., P. K., M.), které do té doby byly vyzvány k podání vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a), odst. 6 tr. ř.

Následně soud činí vlastní rozbor situace na základě předložených písemností a jejich obsahu. Vyslovuje souhlas s předběžnými závěry policejního orgánu ohledně důvodnosti zahájení trestního řízení v dané věci, jakož i se závěry státního zástupce týkající se opodstatněnosti návrhu na povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu u obou tel. čísel, které se týkají V. Akceptoval rovněž cíl i účel, k nimž uskutečněné odposlechy mají vést i okolnost, že je v daném případě nelze jinými důkazními prostředky efektivně nahradit. Zároveň tento úkon označil za neodkladný ve smyslu § 158 odst. 3 písm. i) a § 160 odst. 4 tr. ř., když bez jeho provedení by byl další postup v trestním řízení značně ztížen či dokonce znemožněn. V neposlední řadě soud poukázal na závažnost zásahu do práv dotčených osob chráněných Listinou a v důsledku toho zkrátil navrhovanou dobu na provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na 2 měsíce, kterou označil za plně dostačující k potvrzení, nebo naopak k vyvrácení podezření, které bylo vůči V. policejním orgánem GIBS vzneseno.

Soud proto na základě všech výše uvedených skutečností a závěrů předmětný příkaz k odposlechu … atd. vydal.

Podle § 88 odst. 1 věty prvé tr. ř., je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, a na zde expresis verbis vyjmenované trestné činy, mj. zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.

Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než 4 měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že pokud navrhovatel byl podezřelým ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a také proto byly policejním orgánem GIBS zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř., obecně bylo možné v takové věci ze strany státního zástupce podat návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a soudce byl při splnění všech ostatních zákonných podmínek podle § 88 odst. 1, 2 tr. ř. povinen rozhodnout o vydání takového příkazu.

S ohledem na výše uvedené je zároveň možno konstatovat, že veškeré podstatné předpoklady pro povolení odposlechu jsou v příkazu soudce obvodního soudu obsaženy. Kromě konstatování, že trestní řízení bylo zahájeno pro podezření ze spáchání přečinu podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jsou v něm uvedeny i skutkové okolnosti, kvůli nimž bylo k tomuto úkonu přistoupeno. Zároveň pak i to, že jiným způsobem nelze prověřit a tudíž potvrdit ani vyvrátit, zda k jednání naplňujícímu zákonné znaky předmětného trestného činu došlo i ze strany podezřelého V. Pokud jde o další podrobnosti, tak ve vydaném příkazu nechybí zmínka ohledně předpokladu, že odposlechem mohou být získány významné skutečnosti pro trestní řízení, zejména jde o zjištění resp. potvrzení vzájemných vazeb a vztahů mezi jednotlivými osobami a též zda skutečně dochází ke sběru, shromažďování a předávání neveřejných informací z šetřených případů nebo z kauz týkajících se veřejně činných osob z prostředí vrcholné politiky nebo velení Policie ČR apod. Je v něm též konstatováno, že s ohledem k charakteru věci sledovaného účelu nelze dosáhnout jinými důkazními prostředky. Taktéž ostatní elementární skutečnosti, které podle § 88 odst. 2 tr. ř. mají v odůvodnění příkazu k odposlechu být obsaženy, v něm uvedeny jsou. V příkazu k odposlechu byla taktéž uvedena čísla telefonních stanic (zařízení), které bylo přípustné odposlouchávat a pořizovat z nich záznam telekomunikačního provozu i jmenována osoba jejich uživatele, případně další osoba, která předmětnou tel. stanici používá. Rovněž doba, na kterou byl odposlech povolen, ani zdaleka nedosáhla zákonem stanovené přípustné doby 4 měsíců. Povolení bylo vydáno od 17. 8. 2017 do 17. 10. 2017, když současně bylo podrobně zdůvodněno, proč byl odposlech povolen pouze na dobu 2 měsíců. Nechybí ani prohlášení povolovaného úkonu za úkon neodkladný, bez nějž nelze účelu sledovaného zákonem účinně dosáhnout.

Celkově je tudíž třeba s ohledem na specifičnost celého případu, v němž se prolínala různá prostředí (policie, státní správa, média), vystupovaly různé osoby v těchto prostředích se pohybující a působící, ale i na charakter činnosti, pro níž byly v daném případě zahájeny úkony trestního řízení, označit vydaný příkaz soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu za vydaný v mezích zákona.

Pokud navrhovatel zastává názor, že v žádném případě nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro celkové trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu u uživatelského čísla po celou dobu 2 měsíců, jelikož předmětné číslo neužíval navrhovatel, ale jeho nezletilá dcera, což mohl policejní orgán rychle a snadno zjistit a měl tak odposlech neprodleně ukončit, nelze s takovým názorem souhlasit. Policejní orgán je sice podle § 88 odst. 3 tr. ř. povinen průběžně vyhodnocovat, zda i nadále trvají důvody, které k vydání příkazu vedly a pokud důvody pominuly, je povinen odposlech i záznam … ihned ukončit, a to i před skončením doby na kterou byl odposlech povolen. To ale zároveň neznamená, a nemůže znamenat, že pokud tel. stanici, resp. účastnické číslo, ohledně níž je povolen odposlech a záznam telekomunikačního provozu, užije, resp. užívá k tel. hovoru i jiná osoba, než osoba odposlouchávaná, musí být odposlech automaticky ukončen. Záleží totiž na okolnostech toho kterého případu.

V dané věci, pokud telefon s výše uvedeným účastnickým číslem užívala v kritické době navrhovatelova nezletilá dcera, nebylo zároveň vyloučeno, že ji k tel. hovoru využije i sám navrhovatel. Z obsahu spisu policejního orgánu GIBS, konkrétně z vyhodnocení úkonů ve smyslu § 88a odst. 1 tr. ř., provedeného na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 8. 2017 sp. zn. 1 Nt 6062/2017, kdy byly pořízeny výpisy všech uskutečněných hovorů, údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu atd. za období od 23. 2. 2017 do 23. 8. 2017, bylo k předmětnému účastnickému číslu zjištěno, že tuto telefonní stanici, evidovanou na manželku jmenovaného Ma. V., užívá V. ke své telefonické komunikaci. Takto z ní realizoval celou řadu hovorů, mj. s B. Š., což je osoba vystupující rovněž jako osoba podezřelá v posuzované věci. I když se následně ze zjištěného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu předmětné účastnické tel. stanice ve sledovaném období potvrdilo, že ji V. sám k hovorům neužíval a užívala ji zejména jeho nezletilá dcera, bylo na ní uskutečněno několik telefonních hovorů, ve kterých dotyčné osoby sháněly přímo M. V. a doptávaly se na něho. O těchto telefonátech jej jeho dcera neprodleně informovala a on v některých případech takovou osobu kontaktoval ze svého telefonního čísla. Nebylo tudíž vyloučeno, že V. prostřednictvím této telefonní stanice (účastnického čísla) může navázat kontakt s dalšími osobami, podezřelými z prověřované trestné činnosti. Pominutí důvodů k dalšímu realizování odposlechu ve smyslu § 88 odst. 3 tr. ř. je pak nutno spatřovat v jiných okolnostech, než ve výše uvedených. Např., zejména je-li jiným způsobem potvrzeno, že k jednání, pro něž byly zahájeny úkony trestního řízení ve skutečnosti nedošlo, nebo sice došlo, ale byl učiněn závěr, že se vůbec nejedná o podezření z trestného činu, nebo z trestného činu pro který je povolení odposlechu přípustné (§ 88 odst. 1 tr. ř.), nebo odposlouchávaná osoba byla vyloučena z okruhu podezřelých osob a její další odposlech by tak byl prokazatelně v rozporu s účelem zákona … apod.

V této souvislosti nelze nezmínit, že přezkumná činnost Nejvyššího soudu, z pochopitelných důvodů, nemůže zahrnovat hodnocení skutečností, které vyšly ve známost až následně během dalšího prověřování v rámci trestního řízení. Tedy ani ze skutečnosti, že provedenými odposlechy nebylo zjištěno nic, co by M. V. z případné trestné činnosti usvědčovalo ani z toho, že následně byla usnesením policejního orgánu GIBS ze dne 14. 12. 2017 č. j.: GI-3366-111/TČ-2017-842031 věc podezření ze spáchání přečinu podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku podle § 159a odst. 1 tr. ř. odložena. Trestní řád v ustanovení § 88 odst. 7 totiž předpokládá i situaci, že uskutečněným odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu nebudou zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, což ale zároveň automaticky neznamená, že v takovém případě vydaný příkaz k odposlechu byl nezákonný. Je třeba si uvědomit, že na počátku každého přípravného řízení je prokázaných skutečností minimum a k jejich prověření obvyklé vyšetřovací metody, jako jsou výslechy osob, ohledání místa činu, domovní prohlídky, či prohlídky jiných prostor a pozemků, sledování osob a věcí apod. vždy nepostačují. Výhradně a pouze jejich použití by dokonce mohlo vést k prozrazení, že předmětná věc se ocitla v zájmu orgánů činných v trestním řízení, a bez včasného zaznamenání případné usvědčující telefonické komunikace podezřelých osob by mohlo dojít k nenávratnému zmaření účelu trestního řízení. To lze do jisté míry prohlásit i ohledně věci, v níž se podezřelou osobou stal navrhovatel.

Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud shledal, že příkaz soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 byl dostatečně odůvodněn a obsahoval veškeré podstatné náležitosti vyžadované ustanovením § 88 odst. 1, 2 tr. ř. Pokud soudce jmenovaného soudu dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro požadovaný úkon jsou splněny a vydal odůvodněný písemný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačních účastnických stanic tel. č. (viz spis), které v té době užíval navrhovatel, resp. jeho manželka, a to ve vymezené zákonné době, tak Nejvyšší soud nemá důvodu ke zpochybňování zákonnosti takto přijatého opatření, což se pak týká i vlastní realizace tohoto povoleného úkonu.

Pokud jde o druhý z návrhů týkající se přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (§ 88a tr. ř.) vydaném soudcem Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 23. 8. 2017 pod sp. zn. 1 Nt 6062/2017 ve stejné věci šetřené policejním orgánem GIBS č. j.: GI-3366/TČ-2017-842031 na návrh státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 21. 8. 2017, vztahující se k týmž číslům účastnických stanic uživatelů V. a jeho manželky Ma. V., tak pokud jde o počáteční postup policejního orgánu GIBS ohledně zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. pro podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku pro tam popsané jednání, lze v plném rozsahu odkázat na pasáže již v tomto usnesení výše uvedené.

Podle § 88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.

Z výše citovaného zákonného ustanovení je zcela zřejmé, že na institut příkazu ke zjištění údajů telekomunikačního provozu podle § 88a tr. ř. jsou kladeny menší nároky než na institut příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř., ale i při tomto méně intenzivním zásahu do práva na ochranu telekomunikačního tajemství je zcela nezbytné, aby orgány činné v přípravném řízení ale i orgány soudní respektovaly v něm vymezené požadavky. Pokud jde o důvodné zahájení, resp. vedení úkonů trestního řízení pro trestný čin, jež užití tohoto institutu podle § 88a odst. 1 tr. ř. připouští, bylo již shora konstatováno, že v tomto ohledu byl postup policejního orgánu GIBS bez nedostatků. Řízení ohledně podezření, že došlo ke spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku s trestní sazbou od jednoho roku do pěti let odnětí svobody pak bezpochyby umožňovalo podání návrhu na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.

Tento návrh ze dne 21. 8. 2017 sp. zn. V 58-7/2017/I-2 KZN 348/2017-6 byl u Obvodního soudu pro Prahu 6 podán státní zástupkyní Městského státního zastupitelství v Praze s tím, že má postihnout mj. telefonní čísla uživatele M. V. a které rovněž užívá jmenovaný, ale je evidováno na jeho manželku Ma. V. a to za období 6 měsíců zpětně ode dne vydání příkazu. V jeho odůvodnění jsou uvedeny veškeré již shora zmíněné okolnosti, neboť i v tomto návrhu je argumentováno poznatky a skutečnostmi, které vyplynuly z dosavadního prověřování policejního orgánu GIBS. Ty spočívají především v tom, že podezřelé osoby (V., H., Š., P.) se vzájemně znají a udržují mezi sebou kontakty. Je zde reálný předpoklad, že M. P. disponoval informacemi, které pocházely z policejních spisů, které mu byly poskytnuty dosud nezjištěným způsobem. O informace z telekomunikačního provozu je žádáno z důvodu, aby bylo zjištěno vzájemné propojení zájmových osob, četnost jejich komunikace, odečtem buněk pak pohyb zájmových osob na území ČR, případné ustanovení a ztotožnění dalších osob, které se na trestné činnosti podílely či podílejí. Je zde uveden cíl, jehož má být tímto dosaženo, účel požadovaného úkonu (viz obdobná pasáž týkající se návrhu na vydání příkazu k odposlechu … atd.) i důvod proč je žádána doba šesti měsíců zpětně.

Příslušný příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř. byl pak vydán soudcem Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 23. 8. 2017 pod sp. zn. 1 Nt 6062/2017. Zahrnuje v sobě mj. tel. účastnická čísla obsažená v návrhu státní zástupkyně týkající se V. a jeho manželky, přičemž stanoví dobu, za kterou mají být požadované údaje poskytnuty na dobu od 23. 8. 2017 do 23. 2. 2017. V odůvodnění jsou obsaženy a konstatovány obdobné poznatky vyplývající ze spisu policejního orgánu GIBS, resp. z návrhu státní zástupkyně, které již Nejvyšší soud dříve konstatoval v souvislosti s vydaným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu těchto tel. stanic. V další pasáži pak soud činí podrobný výčet těchto konkrétních dokumentů, ostatních podkladů, jakož i vysvětlení jednotlivých osob, která do doby podání návrhu učinily před policejním orgánem a posléze činí vlastní závěry ohledně opodstatněnosti podaného návrhu. Souhlasí se závěry státního zástupce o potřebnosti zjištění požadovaných telekomunikačních údajů týkající se i osoby V., které mohou přispět k objasnění podezření ze spáchání trestné činnosti, spočívající v nedovoleném předávání neveřejných informací z policejních spisů … atd. Soud pak podrobně rozvádí, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jiným způsobem, což je u zpětného vyžádání již uskutečněného telekomunikačního provozu zcela evidentní a označuje tento úkon zároveň za neodkladný podle § 158 odst. 3 písm. i) a § 160 odst. 4 tr. ř. Vydání takového příkazu podle něj též opodstatňuje právní kvalifikace činu, resp. jeho trestní sazba, jenž mohl být podezřelými osobami spáchán /§ 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku/. Vymezené údaje potřebné pro konkretizaci vydaného příkazu jsou podle soudu v učiněném návrhu dostatečné. V závěru soud konstatuje, že požadavek na vydání příkazu k vydání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu nevybočuje z mezí, které jsou zákonem předepsány pro ústavně konformní postup orgánů činných v trestním řízení pro získávání vysoce citlivých soukromých informací.

Vzhledem k výše uvedenému nelze než konstatovat, že veškeré zákonné předpoklady i povinné údaje pro vydání příkazu ke zjištění údajů telekomunikačního provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř. jsou v příkazu soudce obvodního soudu obsaženy. Kromě konstatování, že trestní řízení bylo zahájeno pro podezření ze spáchání přečinu podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jsou v něm uvedeny i potřebné skutkové okolnosti, kvůli nimž bylo k tomuto úkonu přistoupeno. Zároveň pak i to, že požadované údaje o již uskutečněném telekomunikačním provozu, které nelze jiným způsobem zjistit, napomohou potvrdit či vyvrátit, zda k jednání naplňujícímu zákonné znaky předmětného trestného činu došlo i ze strany podezřelého V. V příkazu k odposlechu jsou taktéž uvedena čísla telefonních stanic (zařízení), a jména jejich uživatelů, ohledně nichž je přípustné telekomunikační údaje zjišťovat a policejnímu orgánu poskytnout. Je zde i zdůvodněna doba, za kterou mají být tyto údaje zjištěny a předány. V konkrétním případě se jedná o dobu 6 měsíců od vydání příkazu zpětně. Je třeba poznamenat, že zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve svém ustanovení § 97 odst. 3 stanoví právě šestiměsíční dobu, jako dobu po kterou jsou právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť…atd. povinny uchovávat zde specifikované provozní a lokalizační údaje. Ani v tomto příkazu pak nechybí prohlášení povolovaného úkonu za úkon neodkladný, bez nějž nelze účelu sledovaného zákonem účinně dosáhnout.

I ohledně tohoto příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 tak Nejvyšší soud shledal, že byl dostatečně odůvodněn a obsahoval veškeré podstatné náležitosti vyžadované ustanovením § 88a odst. 1 tr. ř. Pokud soudce jmenovaného soudu dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro požadovaný úkon jsou splněny a vydal odůvodněný písemný příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu telekomunikačních účastnických stanic tel. č. (viz spis), které v té době užíval navrhovatel, resp. jeho manželka, a to v jím vymezené době, tak Nejvyšší soud nezjistil žádného důvodu k tomu, aby zákonnost takto vydaného příkazu zpochybnil. To se pak týká i samotné realizace tohoto povoleného úkonu.

Závěrem proto Nejvyšší soud vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním a poznatkům konstatoval, že přezkoumávané příkazy vydané soudcem Obvodního soudu pro Prahu 6 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (výrok ad II.) a ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu (výrok ad III.) byly vydány a jejich provedení bylo v souladu se zákonem, což ve smyslu § 314n odst. 1 tr. ř. ve výroku tohoto usnesení deklaroval.

Poučení: Proti žádnému výroku tohoto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 7. 2018

JUDr. František Hrabec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru