Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Nd 82/2010Usnesení NS ze dne 29.03.2010

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2010:4.ND.82.2010.1
Dotčené předpisy

§ 14 odst. 1 o. s. ř.

§ 16 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

4 Nd 82/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce Ing. J. F., proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti České republiky, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 260/2007, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze takto:

Soudci senátu 1 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Hess, JUDr. Radomír Křivánek a JUDr. Jiří Stareček nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 266/2009.

Odůvodnění:

Dne 12. 10. 2009 bylo Městskému soudu v Praze doručeno podání žalobce (č. l. 41 -43), v němž namítal mimo jiné podjatost soudců Městského soudu v Praze, a v návaznosti na to i podjatost Vrchního soudu v Praze, který o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze bude rozhodovat. V odůvodnění vyjmenoval některé soudce Vrchního soudu v Praze s tím, že proti nim vznáší námitku podjatosti, neboť „byli členy či kandidáty Komunistické strany Československa a sloužili tak komunistickému – tedy nade vší pochybnost zločinnému – režimu“. Žalobce má za to, že s ohledem na tuto skutečnost a skutečnost, že je předsedou organizace Občanské sdružení K 213, která „důsledně vystupuje proti komunistickému režimu, jeho zločinným praktikám a jejich pozůstatkům, zejména v justici“, jsou zde vážné pochybnosti o nepodjatosti těchto soudců. Další soudce Vrchního soudu v Praze vyjmenoval s tím, že tito údajně „mohli být také členy KSČ“ s ohledem na skutečnost, že „skrývají svou minulost“. Dále uvedl, že nesouhlasí, aby lidé, kteří se stydí za svou minulost, kdykoliv cokoliv rozhodovali v jeho věci či ve věci jeho dětí. Závěrem uvedl, že namítá podjatost celého Vrchního soudu v Praze „protože lze očekávat i u ostatních jeho soudců pocity a potřebu kolegiality a loajality vůči kolegům a svému předsedovi“.

K podání žalobce předložili svá vyjádření členové senátu 1 Cmo Vrchního soudu v Praze, který má podle rozvrhu práce o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze rozhodnout. JUDr. Jiří Hess a JUDr. Radomír Křivánek byli žalobcem přímo jmenováni v jeho podání z 12. 10. 2009. Oba uvedli, že účastníky ani jejich zástupce neznají, k projednávané věci nemají žádný vztah a nejsou jim známy ani žádné okolnosti, jež by svědčily pro jejich vyloučení. Zbývající člen senátu JUDr. Jiří Stareček učinil totožné prohlášení.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle § 14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.

Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jež může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

Vyloučení soudce tak zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti. K pochybnostem musí být dán objektivní důvod.

K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců, žádný z nich nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa ani žádná jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci Vrchního soudu v Praze, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům řízení a jejich zástupcům. Žalobce ve svém podání neuvádí žádné skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců, ale toliko polemizuje a spekuluje o politické angažovanosti soudců v minulosti. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti, je tak nutno učinit závěr, že není dán žádný důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců.

K výše uvedenému Nejvyšší soud podotýká, že pokud žalobce svou námitku podjatosti směřoval vůči Vrchnímu soudu v Praze, tedy vůči všem soudcům Vrchního soudu v Praze, byl takovýto postup nesprávný (viz. odůvodnění žalobce, že „lze očekávat i u ostatních jeho soudců pocity a potřebu kolegiality a loajality vůči kolegům a svému předsedovi“). Jak bylo konstatováno, rozhodování o námitce podjatosti se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního, tudíž je účastník povinen označit konkrétní osobu vůči které jeho námitka podjatosti směřuje, resp. označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá. To ale samo o sobě nestačí, neboť námitka musí být podložena konkrétními důvody, jinak řečeno účastník musí uvést v čem konkrétně, v jakých okolnostech, spatřuje důvod podjatosti soudce (srov. § 15a odst. 3 o. s. ř.). Z toho vyplývá, že nelze paušálně a neadresně namítat, že jsou vyloučeni všichni soudci určitého soudu.

Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. Vzhledem k tomu, že takovéto důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 266/2009, byly vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu, nebyly v dané věci shledány, rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2010

Předseda senátu

JUDr. Petr Šabata

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru