Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Nd 204/2009Usnesení NS ze dne 29.07.2009

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2009:4.ND.204.2009.1

přidejte vlastní popisek

4 Nd 204/2009

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce B. V., proti žalované Z. T., advokátce, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 3/2008 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 102/2009, podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř., takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Naděžda Žáková a JUDr. Romana Vostrejšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 102/2009.

Odůvodnění:

Ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 3/2008 probíhá u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 102/2009 řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2009, sp. zn. 37 C 3/2008, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl zamítnut návrh žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce k ochraně jeho zájmů.

Podáním ze dne 12. 3. 2009 a doplněným podáním ze dne 26. 4. 2009 podal žalobce spolu s odvoláním proti výše uvedenému usnesení i námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, a to s poukazem na vzájemné vztahy mezi soudci, kdy dle názoru žalobce neexistuje tzv. samostatnost soudce, který by se vymanil ze sféry prostředí, ve kterém působí. Žalobce dále zdůrazňuje, že nejméně 32 soudců působících u Vrchního soudu v Praze je úzce svázaných s režimem z doby vymezené zák. č. 480/1991 Sb.

Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil následně Vrchní soud v Praze Nejvyššímu soudu České republiky spolu s vyjádřením soudkyň senátu 1 Co, který má podle rozvrhu práce ve věci rozhodovat a zastupujícího senátu 3 Co, tj. Mgr. Dagmar Javůrkové, JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Naděždy Žákové a JUDr. Romany Vostrejšové.

Jmenované soudkyně se ve svých vyjádřeních shodují, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa žádná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Podle § 14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.

Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudkyň, žádná z nich nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa ani žádná jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeny z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že v projednávané věci není dán žádný důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudkyň a není tedy důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují. Žalobce jako důvod údajné podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze uvádí vzájemnou propojenost mezi soudci a dále zdůrazňuje, že nejméně 32 soudců působících u Vrchního soudu v Praze je úzce svázaných s režimem z doby vymezené zák. č. 480/1991 Sb., aniž by tyto své úvahy podrobněji rozebral či specifikoval.

Okolnosti uváděné žalobcem však není možno považovat za důvod k vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci z důvodu podjatosti.

V daném případě tedy nebyly shledány okolnosti nasvědčující tomu, že by jmenované soudkyně byly nějakým způsobem ovlivněny vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudkyň z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Naděžda Žáková a JUDr. Romana Vostrejšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 102/2009.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. července 2009

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru