Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 Nd 175/2001Usnesení NS ze dne 26.06.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:4.ND.175.2001.1

přidejte vlastní popisek

4 Nd 175/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 26. června 2001 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobců A/ R. Z., a B/ E. Z., zastoupených JUDr. J. C., advokátkou, proti žalovaným 1/ I. B., 2/ Z. B., zastoupeným JUDr. J. S., advokátem, o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o zaplacení částek 1 089,74,- Kč s příslušenstvím a 2 000,- DM, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Co 87/99, a v řízení o dovolání u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2195/2000, o vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:

Soudci Nejvyššího soudu JUDr. O. P., JUDr. M. Š. a JUDr. P. V. nejsouvyloučeniz projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2195/2000.

Odůvodnění:

Žalovaní svým podáním ze dne 24. 9. 1999 vznesli námitku podjatosti soudců JUDr. O. P., JUDr. M. Š. a JUDr. P. V. s odůvodněním, že v souvislosti s rozhodováním o dovolání, které podali žalobci ve stejné věci proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 4. 1996, č. j. 18 Co 182/95-81, a v níž senát v tomto složení rozhodoval rozsudkem ze dne 15. 10. 1998, sp. zn. 2 Cdon 165/97, uvedli v písemném vyhotovení rozsudku, že Z. dali příslib, že jim prodají pozemky, ač žalovaný Z. B. takovýto příslib nedal, a dokonce to netvrdili ani žalobci sami. Podle žalovaných pak důvodem uvedení této nepravdy je skutečnost, že JUDr. J. D., který v uvedené kauze vystupoval jako notář, jemuž byly v jedné fázi jednání žalovaných s žalobci předány peníze do úschovy, se zná se všemi soudci. Žalovaní se totiž doslechli, že žalobce Z. měl ve svém bydlišti prohlašovat, že má přes své známé vše zařízeno a že vyhraje, tak jako vyhrál u Nejvyššího soudu.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže vzhledem na jejich poměr k věci, účastníkům řízení, nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti. při posuzování, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro vyloučení soudce, se vychází nejen z tvrzení účastníků, kteří vznesli námitku podjatosti, ale i z vyjádření dotčeného soudce. Ten má povinnost neprodleně oznámit skutečnosti, pro které je vyloučen (§ 15 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Podle čl. 5 hlavy I. přechodných a závěrečných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl novelizován občanský soudní řád, o návrzích na vyloučení soudců, podaných přede dnem účinnosti tohoto zákona, se rozhodne podle dosavadních právních předpisů.

JUDr. O. P., JUDr. M. Š. a JUDr. P. V. k námitce žalovaných sdělili, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro které by mohli být z projednávání a rozhodování věci vyloučeni.

Okolnost, že v písemném odůvodnění dovolacího rozsudku mají být uvedeny argumenty, s nimiž žalovaní nesouhlasí, případně je zpochybňují, nemůže být sama o sobě důvodem pro úvahu o vyloučení soudců. Názorová odlišnost je prvotním předpokladem sporu žalobce s žalovaným, a s řešením, které je podstatou rozhodnutí soudu, se nemusí účastník řízení nutně vnitřně ztotožnit, což vyplývá z přetrvávajícího názoru na výsledné řešení sporu. Pokud pak v posuzované věci měli žalovaní na konečný výsledek řízení, jež bylo vedeno před Nejvyšším soudem, jiný právní názor, než který posléze ve svém rozhodnutí vyslovil Nejvyšší soud, nemůže existence této skutečnosti sama o sobě vést k úvaze, že ve věci rozhodoval senát, u něhož lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Z vyjádření členů senátu Nejvyššího soudu vyplývá, že nemají žádný poměr k projednávané věci, tedy ani ke svědkovi JUDr. D., jak dovozují žalovaní z informace, že „žalobci zase vyhrají, tak jako vyhráli u Nejvyššího soudu\". Lze uzavřít, že ze strany žalovaných jde o pouhou spekulaci, která není podložena konkrétními údaji, jejíž akceptování by ve svých důsledcích znamenalo popření ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

Na základě uvedených důvodů rozhodl jiný senát Nejvyššího soudu podle výše citovaných ustanovení, že soudci JUDr. O. P., JUDr. M. Š. a JUDr. P. V. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2195/2000.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. června 2001

Předsedkyně senátu

JUDr. Danuše Novotná

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru