Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Odo 712/2001Usnesení NS ze dne 22.11.2001

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.712.2001.1

přidejte vlastní popisek

33 Odo 712/2001- 202

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce P.P., proti žalovanému JUDr. J.S., o zaplacení 226.434,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 5 C 197/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. prosince 2000 č. j. 101 Co 1058/2000, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 7. 575,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného JUDr. J.S., advokátky.

Odůvodnění:

Okresní soud v Rokycanech rozsudkem ze dne 21. dubna 2000 č. j. 5 C 197/97-125 zamítl žalobu na zaplacení částky 226.434,80 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 4. prosince 2000 č. j. 10 Co 1058/2000 - 154 potvrdil rozsudek okresního soudu, rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a proti svému rozhodnutí nepřipustil dovolání.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítal, že rozhodnutí odvolacího soudu stejně jako jemu předcházející rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení a po právní stránce má zásadní význam. Dále uváděl, že řízení před soudy obou stupňů bylo postiženo vadou, neboť ve věci rozhodovali vyloučení soudci. Z tohoto důvodu navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání popírá tvrzení žalobce o tom, že by v řízení rozhodovali vyloučení soudci. Rozhodnutí soudů považuje za věcně správné.

Podle ustanovení Části dvanácté hlavy I bodu 17. zákona č. 30/200 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.2000 - dále jen „o.s.ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o.s.ř. ve znění platném do 31.12.2000.

Podle Části dvanácté hlavy I bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 21. dubna 2000.

Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.

Podle § 240 odst. 1 věty prvé o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle § 211 a § 159 odst. 1 o.s.ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze napadnout odvoláním, nabývá právní moci dne, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupkyni žalobce Mgr. M.Š. dne 28. 12. 2000 a zástupkyni žalovaného JUDr. J.S. dne 2. 1. 2001. Právní moci tedy nabyl dne 2. 1. 2001.

Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 57 odst. 2 věta první a druhá o.s.ř.). Ve smyslu tohoto ustanovení tedy lhůta k podání dovolání skončila dnem 2. února 2001 (pátek). Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu však bylo předáno k poštovní přepravě na poště P. jako doporučená zásilka č. R 043934 dne 28. února 2001.

Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první o.s.ř.), bylo v souladu s § 243b odst. 4, věty první a § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat - odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst.4 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 odst. 3 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v dovolání ve výši 7.500,- Kč (zák. č. 30/2000 Sb., § 10 odst. 3, § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 bod 6, § 8, § 15, § 14, § 17 odst. 1 písm. a) a § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb.) a v paušální částce náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. listopadu 2001

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru