Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Odo 599/2001Usnesení NS ze dne 31.10.2001

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.599.2001.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 218 odst. 1 písm. e) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

33 Odo 599/2001-180

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně V.T., zastoupené advokátem, proti žalovanému Ing. V.F., zastoupenému advokátem, o zaplacení 19.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 13 C 62/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.11.2000, č.j. 9 Co 422/2000-153, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Frýdku – Místku rozsudkem ze dne 28. 1. 2000, č.j. 13 C 62/98-74, zamítl jak žalobu žalobkyně, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 19.000,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 3.6. 1998 do zaplacení, tak i protižalobu žalovaného, aby soud žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému částku 46.000,- Kč s 21 % úrokem z prodlení od 5.5.1997 do zaplacení. Právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.

K odvoláním obou účastníků řízení Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10.11.2000, č.j. 9 Co 422/2000-153, připustil zpětvzetí protižaloby žalovaného a řízení v tomto rozsahu zastavil; ohledně žaloby žalobkyně změnil rozsudek okresního soudu tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19.000,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 3. 6. 1998 do zaplacení, a na nákladech řízení 7.650,- Kč. Současně zavázal žalovaného zaplatit na nákladech odvolacího řízení žalobkyni 3.360,- Kč a státu (na účet Okresního soudu ve Frýdku – Místku) 121,- Kč. Svědkyni H. P., uznal povinnou nahradit žalobkyni i žalovanému náklady odvolacího řízení, každému v částce 1.300,- Kč.

Proti rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení, podal žalovaný dovolání, v němž vytýkal odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvého stupně a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) projednal věc podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „o.s.ř.“ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalovaným) řádně zastoupeným advokátem (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem; dovolací soud se proto vždy musí v prvé řadě zabývat jeho přípustností.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Nejde-li o případ vad uvedených v § 237 odst. 1 o.s.ř. – a ty v daném případě nebyly dovolatelem namítány, ani se z obsahu spisu nepodávají – je třeba, je-li dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu, zkoumat přípustnost dovolání z pohledu ustanovení § 238 odst. 1 a § 239 o.s.ř.

Podle § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé; přípustnost dovolání je však v tomto případě podmíněna skutečností, že dovolání směřuje proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč (§ 238 odst. 2 písm. a) o.s.ř.).

Podle § 239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Podle § 239 odst. 2 o.s.ř. nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Ustanovení § 237 odst. 2, § 238 odst. 2 a § 238a odst. 2 o.s.ř. tu pak platí obdobně.

V posuzovaném případě odvolací soud uložil dovoláním napadeným měnícím výrokem ve věci samé žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19.000,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 3.6.1998 do zaplacení. Jelikož k příslušenství nároku se nepřihlíží, ledaže by samostatně (tj. bez současného uplatnění nároku samotného) tvořilo předmět řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.1.1998, sp. zn. 2 Cdon 322/97, publikované pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998), je přípustnost dovolání proti uvedenému výroku rozsudku odvolacího soudu ustanovením § 238 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. vyloučena; aplikace § 239 o.s.ř. tu nepřichází v úvahu, neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí ve věci samé, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně).

Protože dovoláním jsou výslovně napadány i výroky týkající se náhrady nákladů řízení (ačkoli důvody nesouhlasu s uvedenými výroku nejsou v dovolání specifikovány), a výrok o náhradě nákladů řízení – ač je součástí rozsudku – má povahu usnesení, je namístě přípustnost dovolání proti těmto výrokům uvážit rovněž z pohledu ustanovení § 238a o.s.ř. Ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. výslovně přípustnost dovolání proti usnesení o nákladech řízení vylučuje a ani z případů uvedených pod písmeny b/ až f/ ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř. přípustnost dovolání dovodit nelze.

Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání proti žádnému z napadených výroků odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 243b odst. 4 věty prvé, ve spojení s ustanovením § 218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. dovolání žalovaného jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat z pohledu uplatněných dovolacích důvodů.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která byla v dovolacím řízení úspěšná, žádné náklady v tomto řízení nevznikly a žalovaný na jejich náhradu nemá právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2001

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru