Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Nd 229/2014Usnesení NS ze dne 27.08.2014

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2014:33.ND.229.2014.1
Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013


přidejte vlastní popisek

33 Nd 229/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci péče o nezletilého J. K., a nezletilou M. K., zastoupené městem Kolín jako opatrovníkem, děti matky R. Š., dříve K., zastoupené JUDr. Lenkou Hrdličkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní 244/53, a otce Ing. arch. A. K., vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 22 P 156/2012, o přikázání věci jinému soudu takto:

Věc, projednávaná u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Co 196/2014, vedená u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 22 P 156/2012, se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

U Krajského soudu v Praze je vedeno odvolací řízení ve věci péče o nezletilé děti J. K. a M. K., které jako opatrovník v řízení zastupuje město Kolín.

Otec nezletilých dětí podal dne 11. května 2014 návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně s tím, že finanční poměry mu neumožňují dojíždět ke Krajskému soudu v Praze.

Opatrovník nezletilých dětí s návrhem na přikázání věci Krajskému soudu v Brně nesouhlasí s odůvodněním, že to není v zájmu nezletilých dětí, které bydlí u své matky, tedy v obvodu Okresního soudu v Kolíně.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2., zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „o. s. ř.“).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený místně příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh otce na přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné podmínky pro přikázání věci z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 24, ročníku 2001, části I., pod pořadovým číslem 172).

V posuzované věci jsou úvahy o restriktivním přístupu k institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti posíleny i tím, že by šlo o prolomení výlučné místní příslušnosti soudu založené bydlištěm nezletilých (srovnej § 88 písm. c/ o. s. ř.) a že opatrovník nezletilých s návrhem nesouhlasí.

Nadto Nejvyšší soud v usnesení ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 292/2013 (schváleném občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek) formuloval závěr, že „podle ustanovení § 177 odst. 2 o. s. ř. platí, že změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.

Ustanovení § 177 odst. 2 o. s. ř. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu poté, co byla založena ve smyslu § 11 odst. 1 věty druhé o. s. ř. Předpokladem přenesení příslušnosti je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu § 88 písm. c/ o. s. ř. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením § 12 odst. 2 o. s. ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé zásadně nelze použít (srov. např. již rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ze dne 26. února 1970, sp. zn. Ned 127/70, uveřejněné pod číslem 85/1970 Sbírky soudních rozhodnutí nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2010, sp. zn. 4 Nd 416/2010 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2006, sp. zn. 26 Nd 66/2006).

Návrhu otce na přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Brně nebylo s odkazem na shora uvedený výklad vyhověno.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. srpna 2014

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru