Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 ICdo 131/2020Usnesení NS ze dne 24.11.2020

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.ICDO.131.2020.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

KSPH 70 INS XY

69 ICm XY

33 ICdo 131/2020-75

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně VITACREDIT s. r. o., se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1, identifikační číslo osoby 286 14 488, zastoupené Mgr. Jiřím Kňávou, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 536/22, proti žalované LIQUIDATORS v. o. s., se sídlem v Praze 2, Slezská 2033/11, zastoupené Mgr. Pavlem Madronem, advokátem se sídlem v Praze 3, Chvalova 1696/10, o určení výše pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 69 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice M. W., bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 70 INS XY, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 7. 2020, č. j. 69 ICm XY, 103 VSPH XY, 70 INS XY (KSPH 70 INS XY), takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 9. 2018, č. j. 69 ICm XY, (KSPH 70 INS XY), určil, že dílčí pohledávka žalobkyně č. P7/1 ve výši 179.049,10 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného s dlužnicí M. W., narozenou XY, bytem XY, u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 70 INS XY, je po právu (výrok I), zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala určení, že má za dlužnicí M. W. dílčí pohledávku č. P7/2 ve výši 25.003,09 Kč přihlášenou do insolvenčního řízení dlužnice vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 70 INS XY (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III).

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 7. 2020, č. j. 69 ICm XY, 103 VSPH 70 INS XY (KSPH 70 INS XY), rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích I a III potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost zdůvodňuje tak, že „rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, respektive by měla být dovolacím soudem posouzena jinak a že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“. Nesouhlasí s právním závěrem odvolacího soudu, že smlouva o úvěru nepodléhá právní úpravě zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon č. 145/2010 Sb.), neboť úvěr byl poskytnut za účelem stavební úpravy – rekonstrukce. Má za to, že odvolací soud se při posouzení otázky, co je stavební úpravou, odchýlil od rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 1 As 35/2009. K dovolacímu přezkumu otevírá dále otázku přípustnosti kapitalizace úroků ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelem a otázku určitosti sjednaného účelu smlouvy o úvěru z hlediska jeho dostatečnosti.

Nejvyšší soud dovolání žalované projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.; dále jen „o. s. ř.“).

Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 239 o. s. ř. je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle § 241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil o ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být nyní posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013). Domáhá-li se dovolatel revize řešení několika otázek (ať již hmotného nebo procesního práva), musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, neboť není úkolem dovolacího soudu při pochybnosti dovolatele přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední. Otázky předkládané k dovolacímu přezkumu je tak povinen vymezit pouze dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán.

Ve světle výše uvedeného je třeba konstatovat, že dovolatelka nedostála své povinnosti vymezit přípustnost dovolání ve vztahu k otázce přípustnosti kapitalizace úroků ve smluvním vztahu se spotřebitelem ani k otázce určitosti sjednaného účelu smlouvy o úvěru, čímž znemožnila jejich dovolací přezkum.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání ve vztahu k dovolatelkou nastolené otázce aplikovatelnosti zákona č. 145/2010 Sb. na předmětný vztah. Z dovolací argumentace je zřejmé, že dovolatelka v tomto směru neuplatnila jediný způsobilý dovolací důvod, jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.); jeho uplatněním totiž není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého při právním posouzení věci vyšel odvolací soud. Námitkami, že účelem smlouvy o úvěru bylo financování elektro prací, kterými nedošlo ke změně stavebního nebo funkčního uspořádání bytu a tedy ani ke stavební úpravě, nenapadá žádný právní závěr odvolacího soudu vyplývající z hmotného nebo procesního práva, nýbrž mu vytýká, že právní posouzení založil na nesprávném zjištění, že účelem smlouvy o úvěru byla změna stavby, konkrétně stavební úprava (rekonstrukce) objektu určeného k bydlení, který současně sloužil jako zástava k zajištění pohledávek ze smlouvy o úvěru. Pomíjí, že skutkový stav věci zjištěný odvolacím soudem je v dovolacím řízení nezpochybnitelný, ať již je namítána jeho nesprávnost nebo neúplnost, a že způsob ani výsledek hodnocení důkazů promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze regulérně zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení.

Lze uzavřít, že žalovaná nepředložila k dovolacímu přezkumu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by založila přípustnost dovolání; Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 11. 2020

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru