Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 772/2019Rozsudek NS ze dne 27.01.2021

HeslaSmlouva o dílo
Odpovědnost za vady
Odstoupení od smlouvy
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.772.2019.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 1 o. s. ř.

§ 2590 o. z.

§ 2594 o. z.

§ 2595 o. z.

§ 2102 o. z.

§ 19 odst. 3 předpisu č. 634/1992 Sb.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 772/2019-119

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Z. P., bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Tichým, advokátem se sídlem v Berouně, Brožíkova 284/8, proti žalované LIMEX ČR, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Vídeňská 744/2, identifikační číslo osoby 25332309, zastoupené JUDr. Petrem Košťálem, advokátem se sídlem v Příbrami, Gen. R. Tesaříka 256, o zaplacení 73 050 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 13 C 229/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2018, č. j. 23 Co 171/2018-89, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2018, č. j. 23 Co 171/2018-89, se ruší a věc se Krajskému soudu v Praze vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 28. 2. 2018, č. j. 13 C 229/2017-59, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 73 050 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 27. 1. 2017 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení.

Vyšel ze zjištění, že žalovaná dne 26. 5. 2016 provedla a předala žalobci dle objednávky dílo spočívající v položení vinylové podlahy (Vinyl TF Dryback 6008) za dohodnutou cenu 73 050 Kč. Žalovaná před pokládkou neprovedla kontrolní měření vlhkosti podkladu. Žalobce v den provádění díla a poté písemně dne 30. 5. 2016 vytkl žalované vady spočívající v tvoření „stříšek“ na krátkých hranách vinylových dílců. Požadoval opravu nebo výměnu vinylových dílců. Žalovaná reklamaci posoudila jako nedůvodnou, neboť krytina byla výrobcem shledána bez závad. Následně - po sejmutí vinylových pásů - bylo zjištěno, že vlhkost podkladu je nad limitem pro jejich možnou pokládku; návrh žalované na změnu smlouvy (výměnou za jiný materiál, který by pokládku i při dané vlhkosti umožnil) žalobce neakceptoval a dne 12. 12. 2016 od smlouvy o dílo pro její podstatné porušení odstoupil z důvodu, že dílo vykazovalo závažné vady a bylo neopravitelné, neboť žalovaná žalobci nabízela k reklamaci vad pouze změnu smlouvy.

Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo, podle níž se žalovaná jako zhotovitelka zavázala provést dílo spočívající v pokládce vinylové podlahy, žalobce (objednatel) se zavázal uhradit cenu díla. Zhotovitelka žalobcem vytčené vady díla neuznala a nedostála své povinnosti z odpovědnosti vad díla dle § 2106 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Izolovaně posuzovaná bezvadnost vinylového dílce nemá vypovídající hodnotu, bylo-li zjištěno, že vada byla způsobena vlhkostí podkladu, nikoliv použitými vinylovými pásy. Nebylo-li možné podlahu vzhledem k nadměrné vlhkosti opětovně položit, šlo o vadu neopravitelnou a žalobce tudíž od smlouvy o dílo odstoupil v souladu s § 2106 odst. 1 o. z. Podle soudu prvního stupně se zjevně jednalo o vadu spočívající v podstatném porušení smlouvy, neboť není pochyb o tom, že kdyby žalobce věděl, že podlaha bude tvořit „stříšky“ na krátkých spojích, smlouvu o dílo by neuzavřel (§ 2106 odst. 1 a § 2002 odst. 1 o. z.). Nechal-li si žalobce zhotovit dílo od profesionála, legitimně očekával, že si žalovaná jako profesionál bude při zhotovení díla počínat - tedy provede měření vlhkosti podlahy již v době pokládky vinylové podlahy. Odstoupením od smlouvy o dílo žalobcem došlo ke zrušení závazku ze smlouvy a žalovaná je proto povinna mu vrátit uhrazenou cenu díla.

Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 19. 7. 2018, č. j. 23 Co 171/2018-89, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu o zaplacení 73 050 Kč s úrokem z prodlení zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s jeho právními závěry se však neztotožnil. Byla-li žalovanou dodaná vinylová podlahová krytina bez vad, je třeba vyřešit otázku, zda byla reklamovaná vada důsledkem chybného postupu při pokládce podlahy. V absenci měření vlhkosti podkladu, která se ukázala být hlavní příčinou vzniku reklamovaných nerovností krytiny, odvolací soud shledal jistý nedostatek, avšak toto pochybení žalované samo o sobě vytýkanou vadu nezpůsobilo, pouze – dovozuje odvolací soud – mohlo (kdyby k němu nedošlo) odhalit hlavní příčinu pozdějšího vzniku nerovností s předstihem. Kdyby se tak stalo, byla by zjištěna nezpůsobilost podkladu zajištěného péčí žalobce třetí osobou, pokládka by byla nepochybně odložena do doby poklesu vlhkosti podkladu na přijatelnou úroveň a odpadlo by zkoumání bezvadnosti samotné krytiny. Došlo-li by pak v důsledku položení vinylové krytiny na příliš vlhký povrch k jejímu trvalému poškození, odpovídala by za ně žalovaná. Nic takového však v řízení tvrzeno nebylo. Vinylové pásy byly pouze demontovány s tím, že k jejich opětovné montáži na náklady žalované bude moci dojít až poté, co vlhkost podkladu poklesne na potřebnou technologickou úroveň. Z ničeho nevyplývá, že by se mělo jednat o neodstranitelnou vadu nebo že by žalovaná odmítala provést novou pokládku krytiny. Jde-li o přiměřenou lhůtu k odstranění vady (§ 2106 odst. 2 o. z.), ta se v daném případě odvíjela od rychlosti vysychání podkladu, jehož nebyla žalovaná dodavatelkou a kterou nemohla sama ovlivnit; odvolací soud přitakal žalované, že za stavební připravenost podkladu k pokládce krytiny a za její odpovídající míru vlhkosti odpovídal žalobce. Bylo tudíž na něm, aby nezpůsobilost podkladu způsobenou vysokou vlhkostí napravil a poté o poklesu žalovanou informoval. Teprve od tohoto okamžiku je možné počítat přiměřenou lhůtu pro odstranění vady žalovanou. Namísto toho – uzavírá odvolací soud - žalobce odstoupil od smlouvy, aniž nastal některý ze zákonných předpokladů. Nedůvodná je argumentace žalobce, že kdyby žalovaná měřením vlhkosti již před pokládkou krytiny zjistila příliš vysokou vlhkost podkladu, smlouvu o dílo by s ní neuzavřel, neboť v době pokládky již byla smlouva o dílo nepochybně uzavřena. Žalobce proto nárok na vydání bezdůvodného obohacení nemá.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Nezměření vlhkosti před pokládkou podlahy považuje za zásadní pochybení žalované jako profesionála. Žalobce si objednal „celistvý úkon“, nikoli samotnou krytinu, bylo tedy odpovědností žalované, aby jako odborník před započetím pokládání vinylové podlahy zkontrolovala vhodnost podkladu. Odvolacímu soudu vytýká nesprávné posouzení otázky postupu v souvislosti s uplatňováním práv z vadného plnění. Je přesvědčen, že zhotovitelka v tomto případě neodstranila vadu „bez zbytečného odkladu“, vada se stala subjektivně neodstranitelnou, což znamená, že mu vzniklo právo na zrušení smlouvy. Nepostupovala-li žalovaná jako profesionál a sdělila-li mu příčinu vad až po několika měsících, jedná se o porušení smlouvy podstatným způsobem. Žalobce odvolacímu soudu vytýká, že v rozporu se závěry uvedenými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, posoudil vady díla v projednávané věci jako odstranitelné. V rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2851/2011, posoudil i otázku postupu zhotovitele při provádění díla a jeho odpovědnosti za vady. Nesouhlasí s jeho závěrem, že vadu pokládky zavinil. V této souvislosti odvolacímu soudu rovněž vytýká, že poznámku na objednávce „pokládka na vlastní podklad – připravený na pokládku lepeného vinylu“ nesprávně vyložil jako ujednání o přenesení odpovědnosti za provedení díla na žalobce; zdůrazňuje, že je v postavení spotřebitele a žalovaná je odborníkem – profesionálem.

Podle žalované odvolací soud věc právně posoudil správně, proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.).

Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky - v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 dosud neřešené, tj. odpovědnosti za vady díla v případě nevhodnosti věci, kterou objednatel zhotoviteli předal k provedení díla.

Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.

Podle § 2590 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

Podle § 2594 odst. 1 o. z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Podle odst. 2 překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Podle odst. 3 lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Podle odst. 4 zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

Podle § 2595 o. z. trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

Podle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

Podle § 2615 odst. 2 o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

Podle § 2102 odst. 1 o. z. práva kupujícího z vadného plnění nejsou dotčena, způsobilo-li vadu použití věci, kterou kupující předal prodávajícímu. To neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci kupujícího včas upozornil a kupující na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

Podle § 2106 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

Všeobecná ustanovení o závazcích (hlava I. části čtvrté o. z.) zahrnující obecnou úpravu práv z vadného plnění (§ 1914 a násl. o. z.), doplňuje úprava zvláštní (hlava II. části čtvrté o. z.) týkající se závazků z právních jednání - včetně díla (§ 2615 a násl. o. z.). Co se týče právní úpravy vad díla, ustanovení § 2615 v prvním odstavci normuje, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě, ve druhém odstavci ohledně práv objednatele z vadného plnění odkazuje na úpravu kupní smlouvy (s výhradou týkající se požadavku na provedení náhradního díla).

Zvláštní úprava ukládá zhotoviteli povinnost provést dílo s potřebnou péčí (§ 2590 odst. 1 o. z.) a bez vad (§ 2586 ve spojení s § 2615 odst. 1 a § 2099 a násl. o. z.). Předpokládá se (srov. § 2594 o. z.), že zhotovitel jako odborník (oproti objednateli, jímž zpravidla odborník nebude) by měl postupovat po odborné stránce dostatečně fundovaně a měl by rozpoznat nevhodnost příkazů objednatele nebo nevhodnost věcí předaných mu za účelem provedení díla. Zároveň mu ukládá povinnost bez zbytečného odkladu objednatele na takovou nevhodnost upozornit.

Má-li dílo vady (neodpovídá-li smlouvě), odpovědnost za ně nese zhotovitel. Práva objednatele z vadného plnění nejsou dotčena ani v případě, způsobilo-li vadu použití věci, kterou objednatel předal zhotoviteli; to však neplatí, prokáže-li zhotovitel, že na nevhodnost předané věci objednatele včas upozornil a objednatel na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit (§ 2102 odst. 1 o. z.).

Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2851/2011, v poměrech dřívější, nicméně v podstatném shodné právní úpravy (§ 637 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „obč. zák.) dovodil, že upozornil-li zhotovitel objednatele na nevhodnost předané projektové dokumentace až v době, kdy zhotovené podlahy, které byly předmětem díla, začaly praskat, nesplnil informační povinnost upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl při vynaložení odborné péče zjistit nevhodnost předané projektové dokumentace k provedení díla již před započetím prací, případně v jejich průběhu.

Z řečeného vyplývá, že způsobilo-li vadu použití věci, kterou objednatel předal zhotoviteli (lhostejno, zda k tomu byl smluvně zavázán), nejsou práva objednatele z vadného plnění dotčena s výjimkou případu, prokáže-li zhotovitel, že na nevhodnost předané věci objednatele včas upozornil a ten na jejím použití trval, nebo prokáže-li zhotovitel, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

Pokud má dílo vady a zvolí-li objednatel za prostředek ochrany odstranění vady (opravu díla), je zhotovitel povinen vadu odstranit v přiměřené lhůtě. Neučiní-li tak či oznámí-li objednateli, že vady neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z ceny díla, nebo může od smlouvy odstoupit. Přiměřená lhůta k odstranění vady znamená období, ve kterém je zhotovitel s ohledem na povahu díla a jeho vady schopen svoji povinnost splnit a dílo uvést do souladu se smlouvou. V případě, kdy je zhotovitelem podnikatel a objednatelem je spotřebitel, se práva a povinnosti účastníků řídí nejen obecnými ustanoveními o kupní smlouvě, ale i zvláštními ustanoveními o prodeji zboží v obchodě, která má povahu doplňující, případně speciální. Další práva objednatele (spotřebitele) a zejména povinnosti zhotovitele stanoví zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, z jehož ustanovení § 19 odst. 3 plyne, že spotřebitel má v případě, že jeho reklamace včetně odstranění vady není vyřízena nejpozději do třiceti dnů od jejího uplatnění, stejná práva, jako by se jednalo o podstatné porušení smlouvy. Objednatel je tak oprávněn provést volbu mezi oběma zbývajícími právy, a to nárokem na přiměřenou slevu z ceny díla a právem na odstoupení od smlouvy. Stejnou volbu má i v případě, že zhotovitel odmítne vadu odstranit.

V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaná (zhotovitelka) se zavázala provést dílo spočívající v pokládce podlahy; po dokončení a předání díla byl zjištěn výskyt vad spočívajících v nerovnostech podlahy. Žalobce uplatnil právo z vadného plnění – požadoval opravu nebo výměnu nerovných částí. Žalovaná nejprve reklamaci odmítla s odůvodněním, že použitý materiál byl bez vad, následně zjistila, že příčinou vady je vyšší než přípustná vlhkost podkladu.

Odvolací soud dovodil, že „v absenci neprovedení přeměření vlhkosti podkladu lze spatřovat jistý nedostatek, avšak toto pochybení samo o sobě vytýkanou vadu nezpůsobilo“ (…) „pokud by došlo v důsledku položení krytiny na příliš vlhký povrch k jejímu trvalému poškození, odpovídala by žalovaná“.

Závěru odvolacího soudu, že žalovaná provedla dílo řádně, nelze přisvědčit. Nebylo na místě se zabývat bezvadností podlahové krytiny jako takové, nýbrž samotnou pokládkou jako předmětem smlouvy o dílo. I když z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná provedla pokládku podlahové krytiny odborně kvalitně, její dílo nelze označit za bezvadné, jestliže se na zhotovené podlaze tvořily „stříšky na krátkých spojích“. Je třeba vycházet z toho, že si žalobce nechal zhotovit dílo profesionálem, mohl tudíž legitimně očekávat, že si žalovaná bude jako profesionál při provádění díla počínat. Je odpovědností zhotovitele - odborníka - aby v každém konkrétním případě navrhl takový postup provedení díla, který zaručí základní vlastnosti věci (její součásti) a který splňuje odborně technické požadavky. Povinnost provést dílo s potřebnou péčí znamená, že zhotovitel musí postupovat způsobem, jakým se obvykle při provedení díla k tomu kvalifikovanými osobami postupuje. Je na něm, aby odborně vyhodnotil podmínky pro pokládku v daném místě - včetně toho, lze-li pokládku realizovat na podklad určený objednatelem, resp. zda podklad (např. při zvoleném typu krytiny, materiálu, technologii pokládky apod.) nemá nedostatky bránící řádnému provedení díla. Pokud by se v tomto směru podmínky pro řádné provedení díla ukázaly býti nevhodné, je zhotovitel povinen na to objednatele bez zbytečného odkladu upozornit. Takovou povinnost nemá pouze tehdy, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče (§ 2594 odst. 1 o. z.). Pokud tak zhotovitel učiní před započetím pokládky nebo v průběhu provádění díla, nastupuje režim § 2594 odst. 2 až 4 o. z.; to se však v projednávané věci nestalo, neboť žalovaná dílo provedla a dokončila. Nevhodnost podkladu byla zjištěna až poté, co žalobce uplatnil právo z vadného plnění. V takovém případě je namístě režim § 2102 odst. 1 o. z., podle něhož se žalovaná jako zhotovitelka odpovědnosti mohla zprostit pouze, pokud prokázala, že na nevhodnost předané věci (zde nevhodného podkladu) objednatele včas upozornila a objednatel na jejím použití trval, nebo pokud prokázala, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohla zjistit. To se však rovněž nestalo, takže práva žalobce z vadného plnění nemohou být dotčena.

Bylo-li zjištěno, že vada díla byla způsobena pokládkou podlahové krytiny na nevhodný podklad, a že ji žalovaná realizovala, aniž ověřila vlhkost podkladu, provedla dílo vadně i přesto, že samotná řemeslná práce byla provedena kvalitně a byl použit materiál bez vad. Protože zhotovitelka neprokázala, že by objednatele na nevhodnost podkladu včas upozornila a že ten na jeho použití výslovně trval, nemůže být dotčeno právo žalobce z vadného plnění (§ 2102 odst. 1 o. z.).

Dále se odvolací soud (navzdory tomu, že jednoznačný závěr o existenci odpovědnosti žalované za vady neučinil) zabýval tím, zda uplynula lhůta k odstranění vad. Veden úvahou, že (přiměřená) lhůta k odstranění vady se odvíjí od rychlosti vysychání podkladu, za jehož připravenost k pokládce a odpovídající míru vlhkosti dle jeho přesvědčení odpovídá žalobce, dovodil, že počátek lhůty pro odstranění vady zhotovitelkou se má odvíjet až od okamžiku, kdy žalobce žalované oznámí, že zmíněný nedostatek bránící pokládce napravil; k tomu nedošlo, takže žalobce nemohl od smlouvy důvodně odstoupit, resp. právo na odstoupení od smlouvy uplatnil předčasně.

Počátek lhůty k odstranění vady se odvíjí zásadně od okamžiku volby objednatele z vadného plnění. Soud prvního stupně (ani odvolací soud) neučinil žádné zjištění o tom, že se žalobce zavázal k předání podkladu s určitými konkrétně danými vlastnostmi (mírou vlhkosti), a takový závěr nelze dovodit ani z poznámky učiněné v objednávce „pokládka na vlastní podklad – připravený na pokládku lepeného vinylu“. Kromě toho (tedy i v případě, pokud se objednatel k předání podkladu k provedení díla zaváže) platí výše uvedené, že ukáže-li se nevhodnost věci předané zhotoviteli k provedení díla, je povinností zhotovitele na její nevhodnost objednatele bez zbytečného odkladu upozornit. Z toho logicky plyne, že neobstojí úvaha odvolacího soudu ohledně počátku běhu lhůty k odstranění vady vázaného na neexistentní povinnost žalobce, v důsledku čehož nemůže obstát ani závěr, že žalobce právo na odstoupení od smlouvy uplatnil předčasně.

Vzhledem k závěrům, jež odvolací soud ve vztahu k odstranění vady učinil, považuje dovolací soud za potřebné poznamenat, že na postup žalované v souvislosti s uplatněním práva žalobce z vadného plnění se vedle úpravy občanského zákoníku použije úprava zákona o ochraně spotřebitele (srov. zejména jeho § 19 odst. 3). Odvolací soud správně reflektoval, že uplatnil-li žalobce právo z vadného plnění volbou nároku na odstranění vady opravou, pak se tím v daném případě (z pohledu předmětu díla) myslí výměna podlahové krytiny. Pokud zhotovitelka vadu v přiměřené lhůtě neodstraní, je v prodlení. Překážka spočívající ve vlhkosti podlahy nemůže mít ve vztahu k povinnosti zhotovitelky odstranit vadu díla v přiměřené době liberační význam, jak v podstatě dovodil odvolací soud, neboť nejde o okolnost nepředvídatelnou nebo vzniklou nezávisle na její vůli. Naopak zhotovitelka porušila svoji primární povinnost postupovat odborně kvalitně, v důsledku čehož je dílo vadné. Bude proto třeba zaměřit pozornost na to, zda marným uplynutím lhůty uvedené v § 19 odst. 3 větě třetí zákona o ochraně spotřebitele, nastala právní fikce podstatného porušení smlouvy a zda taková situace mohla mít důsledky z pohledu volby práva žalobce (srov. § 2106 odst. 2 o. z.).

Vzhledem k tomu, že odvolací soud právní otázku, pro kterou bylo dovolání přípustné, posoudil v rozporu s tím, co je uvedeno shora, byl dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. uplatněn opodstatněně. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 o. s. ř.).

Odvolací soud je vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř.).

O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 1. 2021

JUDr. Pavel Horňák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru