Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 763/2016Usnesení NS ze dne 23.03.2016

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.763.2016.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 763/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně H. S., zastoupené JUDr. Richardem Třeštíkem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Masarykova 43, proti žalovaným 1) M. S. a 2) H. S., o zaplacení 273.753 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 14 C 335/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 6. 2015, č. j. 10 Co 565/2014-93, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Mostě rozsudkem ze dne 5. 11. 2013, č. j. 14 C 335/2012-55, zamítl žalobu o zaplacení 273.753 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 22. 6. 2015, č. j. 10 Co 565/2014 93, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému M. S. uložil povinnost zaplatit žalobkyni 273.753 Kč, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a o soudním poplatku.

Žalobkyně podala dovolání, jež (posuzováno podle obsahu - § 41 odst. 2 o. s. ř.) směřuje proti té části rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně zamítající žalobu (ve vztahu k žalovanému co do příslušenství a ve vztahu k žalované co do jistiny s příslušenstvím). Ostatně proti té části rozsudku, jíž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku tak, že žalobě v části, jíž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 273.753 Kč, vyhověl, by dovolání nebylo ani subjektivně přípustné; k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod č. 28, popř. rozsudek ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000).

V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“).

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Námitka žalobkyně, že soud prvního stupně věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, ačkoli svou neúčast u jednání včas omluvila, důvod nepřítomnosti doložila lékařskou zprávou a požádala o odročení jednání, přičemž odvolací soud toto pochybení nenapravil a postup soudu prvního stupně shledal správným, je z obsahového hlediska uplatněním zmatečnostní vady ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř., která není způsobilým dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř. (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a pro jejíž posouzení nelze připustit dovolání (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry se uplatní i v režimu občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013).

Výhrady, že soud prvního stupně jí řádně nepoučil podle § 118a odst. 3, 4, § 118b a 119a o. s. ř., že se neměla možnost vyjádřit k obraně žalované uplatněné v její nepřítomnosti před soudem prvního stupně a že odvolací soud nebyl oprávněn odmítnout její důkazní návrhy, nebyla-li poučena ve smyslu § 119a odst. 1 o. s. ř., žalobkyně uplatnila jen v souvislosti s tvrzenou zmatečností, a proto nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 23. března 2016

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru