Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 693/2012Usnesení NS ze dne 28.02.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.693.2012.1
Dotčené předpisy

čl. 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 693/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Ing. P. S., zastoupeného Mgr. Michalem Noskem, advokátem v Ostravě-Moravské Ostravě, Purkyňova 787/6, proti žalované ELVIA-PRO, s. r. o. se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 19, zastoupené Mgr. Pavlem Markem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 19, o 235.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 55/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2011, č. j. 55 Co 55/2011-260, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.072,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Pavla Marka, advokáta.

Odůvodnění:

Dovolání žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí krajského soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. října 2010, č. j. 26 C 55/2008-223, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (část prvá čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.

Bezcenné jsou proto námitky dovolatele, že odvolací soud pominul znalecký posudek Ing. H., že nepřihlédl k jeho výhradám vůči znaleckému posudku Ing. P. Ž. a vůči závěrům, že první vada televizoru byla odstraněna, že druhá reklamovaná vada měla jiný původ a že po druhé záruční opravě byla televize bez vad. Tyto výtky směřující proti skutkovým zjištěním nejsou s to založit přípustnost dovolání, neboť dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového stavu, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem a je v poměrech přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezpochybnitelný (§ 237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.). Argumentuje-li žalobce v dovolání nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že pokud by soudy správně zjistily skutkový stav věci, musely by nutně uzavřít, že měl právo pro opětovný výskyt vady od kupní smlouvy odstoupit.

Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemůže být přihlédnuto (vyjma případu, o který v této věci nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) ani k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Ty jsou představovány námitkou, že odvolací soud měl v jednom řízení projednat žalobou uplatněný nárok plynoucí z odpovědnosti za vady koupené věci a nárok na náhradu škody, který mu vznikl až v průběhu soudního řízení zničením předmětu koupě (televize) žalovanou.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

Podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. je žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalované náklady dovolacího řízení. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.503,- Kč [§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 5., ve spojení s § 10 odst. 3 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění platném do 29. 2. 2012 – viz čl. II. vyhlášky č. 64/2012], z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2012 – viz II. vyhlášky č. 486/2012) a z částky 2.268,63 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů (§ 137 odst. 3 o. s. ř.); platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 28. února 2013

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru