Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 609/2017Usnesení NS ze dne 26.09.2017

HeslaPoplatky soudní
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.609.2017.1
Dotčené předpisy

§ 138 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 609/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce Ing. J. J., zastoupeného JUDr. Stanislavem Brhelem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Masarykovo nám. 123/18, proti žalovanému Ing. K. D., zastoupenému Mgr. Klárou Gottwaldovou, advokátkou se sídlem ve Vyškově, Dukelská 117/12, o 100.586 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 6 C 307/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2016, č.j. 16 Co 126/2016-86, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 13. 1. 2016, č.j. 6 C 307/2011-73, kterým Okresní soud ve Vyškově zastavil odvolací řízení (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) a rozhodl o nákladech řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jímž vytýká nesprávný postup v řízení spočívající v tom, že mu soud prvního stupně po podání žádosti o osvobození od soudních poplatků z 5. 12. 2015 „nezaslal k vyplnění prohlášení o jeho poměrech,“ čímž mu nedal prostor osvědčit změnu poměrů.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II. bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Ze spisu se podává, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2015, č.j. 47 Co 386/2014-68, které nabylo právní moci 23. 10. 2015, bylo žalovanému přiznáno osvobození od soudních poplatků z jedné poloviny. Soud prvního stupně žalovaného 5. 11. 2015 vyzval k úhradě soudního poplatku z odvolání ve výši jedné poloviny (podle položky 22 sazebníku soudních poplatků 2.515 Kč). Jelikož žalovaný soudní poplatek z odvolání neuhradil, soud prvního stupně odvolací řízení zastavil a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil. K opětovné žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků z 5. 12. 2015, která neobsahovala žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly další přiznání osvobození od soudních poplatků, odvolací soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že se jí pro nadbytečnost nezabýval, aniž by zpochybnil možnost vyhovět návrhu, pokud by se oproti původnímu rozhodnutí změnily žadatelovy poměry.

Vytýká-li žalovaný, že soud prvního stupně postupoval nesprávně, pokud mu na základě jeho návrhu z 5. 12. 2015 nedoručil formulář prohlášení o majetkových, výdělkových a osobních poměrech, a tím mu neumožnil doložit případné změny poměrů odůvodňující další přiznání osvobození od soudních poplatků, neotvírá žádnou otázku procesního práva, která by doposud nebyla Nejvyšším soudem řešena (nebo na kterou by se vztahovala další kritéria přípustnosti dovolání vymezená § 237 o.s.ř.). Ostatně nemůže být žádných pochyb o tom, že žalovanému nebyla upřena možnost vylíčit (a doložit) osobní a majetkové poměry rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků jen tím, že (případně) neměl k dispozici „příslušný formulář“. Jinak řečeno, pro rozhodnutí o žádosti účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků není významné, jakým způsobem své osobní a majetkové poměry žadatel vylíčí a doloží, zda se tak stane formulářově nebo jiným vhodným způsobem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015, ze dne 21. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4385/2015, nebo ze dne 14. 11. 2016, 28 Cdo 2207/2016).

Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je žadatel o osvobození od soudního poplatku povinen soudu věrohodným způsobem prokázat své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (srov. mimo jiné usnesení ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2561/2015, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. 32 Cdo 663/2014, ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1240/2015, a ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2127/2015). Soud nemá v daném případě žádnou aktivní povinnost zjišťovat majetkové poměry žadatele. Pokud tedy žalovaný v žádosti o osvobození od soudních poplatků z 5. 12. 2015 žádné nové skutečnosti neuvedl, nelze postupu soudu, jenž vedl k zastavení odvolacího řízení, nic vytknout.

Námitce žalovaného, že soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces tím, že nerozhodly o jeho „nové“ žádosti o osvobození od soudních poplatků, nelze přisvědčit; postačilo totiž, pokud v odůvodnění svých rozhodnutích uvedly důvody, pro které k žádosti o osvobození od soudních poplatků z 5. 12. 2015 nepřihlédly (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3686/2016, nebo usnesení ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1939/2014).

Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2017

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru