Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 6015/2017Usnesení NS ze dne 18.01.2018

HeslaVady podání
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.6015.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

§ 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

Podána ústavní stížnost

III. ÚS 1123/18 ze dne 15.05.2018 (odmítnuto)
soudce zpravodaj prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 6015/2017-679

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobců a) J. Z., a b) D. Z., zastoupených JUDr. Tomášem Kapounem, advokátem se sídlem v Brně, Kopečná 241/20, proti žalované INV Plan a.s., se sídlem ve Zlíně, A. Randýskové 3234 (identifikační číslo 276 88 402), zastoupené JUDr. Radkou Píšťkovou Záhorcovou, advokátkou se sídlem v Uherském Hradišti, Jiřího z Poděbrad 592, o 3.059.247 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 35 C 197/2013, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 26. 9. 2017, č.j. 60 Co 245/2017-633, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 6. 2017, č.j. 35 C 197/2013-627, kterým Okresní soud ve Zlíně rozhodl, že soudní poplatek z odvolání, který zaplatila žalovaná za odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 11. 2016, č.j. 35 C 197/2013-535, se žalované nevrací; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že návrh na doplnění rozhodnutí výrokem o vrácení soudního poplatku není důvodný, neboť soud prvního stupně rozhodl o celém předmětu řízení, jakož i o nákladech řízení. Důvodným neshledal ani samotný požadavek žalované na vrácení části zaplaceného soudního poplatku splatného podáním odvolání proti rozsudku ze dne 3. 11. 2016, č.j. 35 C 197/2013-535.

Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu žalovaná napadla, neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb./, dále jen „o.s.ř.“); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu § 237 o.s.ř. či jeho části. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013). Dovolatelka je tak povinna uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.

Pouhou citací ustanovení § 237 o.s.ř., tj. odkazem na všechny v úvahu připadající případy, žalovaná požadavkům na vymezení přípustnosti dovolání zjevně nedostála.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. ledna 2018

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru