Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 5945/2016Usnesení NS ze dne 27.07.2017

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.5945.2016.1
Dotčené předpisy

čl. 237 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 5945/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce A. R., zastoupeného JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, proti žalované H&M HENNES & MAURITZ CZ, s. r. o. se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 832/19, identifikační číslo 26755475, zastoupené JUDr. Ing. Richardem Myslilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní třída 32, o 1.317,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 39 C 137/2015, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2016, č. j. 12 Co 268/2016-47, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 15. 2. 2016, č. j. 39 C 137/2015-30, zastavil řízení a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 7. 2016, č. j. 12 Co 268/2016-47, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se řízení nezastavuje.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné. Odvolací soud se při řešení otázky tzv. zprostředkovaného zastoupení, na níž záviselo napadené usnesení, neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srovnej např. usnesení ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3334/2016, ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3115/2016, ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3991/2016, ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3158/2016, jakož i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 93 Co 111/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 50/2014, jehož závěry převzal Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4165/2014), přičemž není důvod posoudit uvedenou otázku jinak.

Jinak tomu není ani s otázkou požadavku na úřední ověření podpisu na plné moci (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1593/2014, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 44/2017, usnesení ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3158/2016).

Spojuje-li žalovaná přípustnost dovolání i s tím, že jednotlivé senáty odvolacího soudu posuzují označenou právní otázku odlišně, pak touto námitkou nevystihuje žádnou z podmínek přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř.

Protože žalovaná nepředložila k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení není tímto usnesením rozhodnuto, neboť jím řízení ve věci nekončí; o této náhradě proto rozhodne v konečném rozhodnutí soud prvního stupně, či soud odvolacího.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. července 2017

JUDr. Václav Duda

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru