Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 5907/2016Usnesení NS ze dne 24.05.2017

HeslaSmlouva o dílo
Smlouva o opravě a úpravě věci
Neplatnost právního úkonu
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.5907.2016.1
Dotčené předpisy

§ 652 obč. zák.

§ 632 obč. zák.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 5907/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce P. B., zastoupeného JUDr. Tomášem Chovancem, advokátem se sídlem Ostrava, Dlouhá 53/6, proti žalovanému L. K., zastoupenému JUDr. Tomášem Mikulíkem Hamelem, Ph.D., advokátem se sídlem Frýdek-Místek, Pod Štandlem 2218, o 141.400 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 16/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 3. 2016, č. j. 57 Co 270/2015-185, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 18. 12. 2014, č. j. 40 C 16/2014-107, ve znění opravného usnesení ze dne 17. 2. 2015, č. j. 40 C 16/2014-131, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 141.400 Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 3. 2016, č. j. 57 Co 270/2015-185, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud po zhodnocení důkazů, jež zopakoval v odvolacím řízení a jimiž doplnil dokazování, vyšel ze skutkového stavu věci, podle něhož žalobce a žalovaný uzavřeli v únoru 2011 ústní smlouvu o opravě havarovaného vozidla BMW 530D, VIN WBANY71020B519207, v níž se žalobce zavázal provést konkrétní rozsah (konkrétně vymezených) prací technického i estetického charakteru a opravené vozidlo s technickou kontrolou (schopné provozu na pozemních komunikacích) žalovanému předat za cenu v rozmezí 150.000 až 200.000 Kč. Žalobce, aniž před tím vyhotovil potvrzení o převzetí vozidla do opravy, je po opravě odevzdal žalovanému a ten je od něho převzal; žalovaný vyúčtovanou cenu 141.400 Kč, jejíž splatnost nastala provedením opravy, žalobci neuhradil. Na podkladě těchto zjištění odvolací soud dospěl k právnímu závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o opravě a úpravě věci podle § 652 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz § 3028 zákona č. 3028/2012 Sb.; dále jen „obč. zák“), která je zvláštním druhem smlouvy o dílo; účastníci se dohodli na jejích podstatných náležitostech, a to předmětu díla a poskytnutí ceny za dílo (§ 631 a násl. obč. zák.). Oproti soudu prvního stupně zaujal právní názor, podle něhož vyhláška č. 18/1965 Sb., resp. její § 2, není kogentním ustanovením ve vztahu k ustanovení § 652 obč. zák., a že tudíž absence potvrzení zhotovitele o převzetí vozidla do opravy nezpůsobuje neplatnost smlouvy o dílo. Odvolací soud uzavřel, že žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny opravy vozidla. Jelikož však cena nebyla sjednána určitě (tedy platně), žalovaný je povinen poskytnout žalobci cenu přiměřenou. Odvolací soud proto uložil soudu prvního stupně poučit žalobce ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhl důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaná částka je cenou přiměřenou podle § 634 obč. zák.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které žalobce navrhl pro nepřípustnost odmítnout.

Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. s. ř.“), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Žalovaný spojuje přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena; za takovou považuje otázku, zda se „na právní vztahy týkající se opravy motorových vozidel ve vlastnictví fyzických osob, jež jsou prováděny živnostníky, a to ať již fyzickými či právnickými osobami, až do 31. 12. 2013 aplikovala ustanovení vyhlášky č. 18/1965 Sb., o podmínkách údržby a oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu v majetku občanů a nesocialistických organizací“. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném výkladu a aplikaci ustanovení § 652 obč. zák. Na rozdíl od něho má za to, že až do 31. 12. 2013 bylo nutné na opravy motorových vozidel v servisech aplikovat příslušná ustanovení vyhlášky č. 18/1965 Sb., která ve vztahu k § 652 obč. zák. představuje speciální právní úpravu mající přednost před obecnou úpravou občanského zákoníku. Je přesvědčen, že žalobce měl povinnost vydat mu písemné potvrzení o přijetí vozidla do opravy podle § 2 vyhlášky č. 18/1965 Sb.; pokud tak neučinil, měl se po něm domáhat vydání bezdůvodného obohacení.

Navzdory očekávání žalovaného dovolání k posouzení takto nastolené právní otázky není ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné.

Rozhodovací praxe dovolacího soudu i odborná komentářová literatura je zajedno v tom, že smlouva o opravě a úpravě věci je zvláštním druhem smlouvy o dílo, kterou občanský zákoník upravuje v ustanovení § 652 až § 656, přičemž práva a povinnosti účastníků této smlouvy se řídí ustanoveními § 632 až 643, popř. § 488 až 587 (§ 631) obč. zák. Ustanovení § 653 až 656 obč. zák. obsahují zvláštní úpravu, která má před uvedenými obecnými ustanoveními přednost, přičemž tato zvláštní úprava se týká jen odpovědnosti za vady a dále upravuje práva a povinnosti účastníků smlouvy v případě, že si objednatel včas nevyzvedne opravenou nebo upravenou věc (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1408/96, ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 26 Odo 1288/2005, a ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 33 Cdo 5121/2008, jakož Švestka, J., Spáčil. J, Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II. § 460 až 880. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1840 a násl. s. - dále jen „Komentář“). Stejně jako v případě smlouvy o dílo nemusí být smlouva o opravě a úpravě věci uzavřena písemně; zhotovitel má však povinnost vydat písemné potvrzení o převzetí objednávky, nejde-li o provedení na počkání ve smyslu § 632 obč. zák. Účelem písemného potvrzení je umožnit objednateli, aby prokázal, co je obsahem smlouvy. Potvrzení samo nepředstavuje písemnou formu smlouvy, ale je jen písemným osvědčením o již uzavřené smlouvě. Na vydání písemného potvrzení má objednatel právní nárok a může je tedy vymáhat žalobou u soudu. Nevydá-li zhotovitel uvedené potvrzení, popř. v něm neuvede všechny údaje, které potvrzení musí obsahovat, neznamená to, že by k uzavření smlouvy o dílo nedošlo nebo že by smlouva byla z tohoto důvodu neplatná; jinými slovy řečeno, potvrzení není obligatorní náležitostí smlouvy o dílo a jeho nevydání neznamená, že by smlouva byla z tohoto důvodu neplatná (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2005, sp. zn. 33 Odo 942/2003, a ze dne 31. 3. 2008, sp. zn. 33 Cdo 227/2006, dále Komentář 1807 a násl. s.; obdobně usnesení ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. III. ÚS 1246/13, v němž Ústavní soud vyslovil právní názor, že v případě smlouvy o dílo, která nevyžaduje písemnou formu, není nezbytné, aby bylo vydáno písemné potvrzení podle ustanovení § 632 obč. zák.; při nenaplnění tohoto ustanovení se nestává uzavřená smlouva neplatnou, eventuálně to neznamená, že k uzavření smlouvy o dílo nedošlo. Účelem písemného potvrzení totiž je umožnit objednateli, aby prokázal, co je obsahem smlouvy. Potvrzení je jen písemným osvědčením o již uzavřené smlouvě).

Z řečeného plyne, že odvolací soud se neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, dovodil-li, že účastníci uzavřeli smlouvu o opravě a úpravě věci v souladu s § 652 obč. zák. v ústní formě a že absence zápisu nebo potvrzení o převzetí vozidla do opravy (§ 2 vyhlášky č. 18/1965 Sb.) nezpůsobuje její neplatnost. Vyhláška č. 18/1965 Sb., o podmínkách údržby a oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu v majetku občanů a nesocialistických organizací (účinná do 31. 12. 2013), byla totiž vydána podle § 508 tehdy platného občanského zákoníku k provedení jeho části čtvrté týkající se služeb, jež v hlavě čtvrté a páté obsahovala právní úpravu zhotovení věcí na zakázku a opravy a úpravy věcí. Ustanovení § 2 odst. 2 vyhlášky č. 18/1965 Sb. pak ve vztahu k motorovým vozidlům pouze doplňovalo (upřesňovalo) povinnost vydat o přijetí objednávky písemné potvrzení stanovenou v § 264 občanského zákoníku, v tehdy platném znění (jež je identické s § 632 obč. zák. a bylo soudní praxí vykládáno obdobně tak, že nevydání písemného potvrzení nemaří platnost smlouvy), v tom smyslu, že o převzetí vozidla nebo jeho části do opravy musí být vždy pořízen zápis nebo potvrzení. Takovou povinnost žalobce - týkající se jeho postupu při převzetí vozidla od žalovaného k provedení opravy - však odvolací soud v napadeném rozhodnutí nezpochybňuje.

K vadám řízení ve smyslu § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka naplněna není, je z hlediska přípustnosti dovolání bezcenná výtka, že odvolací soud svoje rozhodnutí řádně neodůvodnil.

Nepředložil-li žalovaný k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. května 2017

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru