Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 58/2020Usnesení NS ze dne 25.08.2020

HeslaDovolací důvody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.58.2020.3
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 58/2020-214

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. V., bytem XY, zastoupeného Mgr. et Mgr. Milanem Svobodou, advokátem se sídlem v Děčíně I, Tyršova 1434/, proti žalované M. A., bytem XY, zastoupené Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem se sídlem v Děčíně III, U Starého mostu 111/4, o 1.380.006,94 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 26 C 125/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 2. 2019, č.j. 12 Co 215/2018-162, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 28. 11. 2017, č.j. 26 C 125/2015-134, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 1.380.006,94 Kč s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení), a žalované přiznal na náhradě nákladů řízení 102.802 Kč.

Rozsudkem ze dne 13. 2. 2019, č.j. 12 Co 215/2018-162, Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (92.195 Kč) a před odvolacím soudem (34.267 Kč). Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – uzavřel, že právní vztah z písemné smlouvy o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“), mezi účastníky nevznikl, neboť žalobce předmět půjčky (peněžní prostředky) žalované nepředal.

Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (vyjma zákona č. 307/2018 Sb., dále jen „o.s.ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že 15. 1. 2009 účastníci uzavřeli „Dohodu o vzájemném ujednání,“ jež obsahuje podstatné náležitosti smlouvy o půjčce podle § 657 obč. zák. Přestože dohoda deklaruje, že „byla poskytnuta … půjčka ve výši 1.937.556,94 Kč,“ kterou se žalovaná (dlužnice) zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách, žalobce peníze žalované žádnou způsobilou formou nepředal.

Odvolací soud důsledně vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle níž má smlouva o půjčce reálnou (nikoliv jen konsensuální) povahu; vznik právního vztahu z půjčky předpokládá nejen smluvní ujednání stran, ale i skutečné odevzdání (slovy zákona „přenechání“) předmětu půjčky. Jinak řečeno, ke smlouvě o půjčce nedochází (a právní vztah z půjčky nevzniká) jen na základě dohody stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníkovi (srov. rozsudek ze dne 14. 5. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2217/2003, usnesení ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 58/2008, rozsudky ze dne 11. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4520/2007, a ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Odo1386/2006). Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dovodila, že při peněžité půjčce věřitel ze smlouvy o půjčce splní svůj závazek přenechat dlužníku peníze ve smyslu § 657 obč. zák. nejen jejich předáním dlužníkovi v hotovosti, ale i formou bezhotovostního platebního styku, tj. bezhotovostním převodem na dlužníkův účet, popř. podle dohody smluvních stran na dlužníkem označený účet třetí osoby, k němuž má dlužník dispoziční oprávnění, anebo předáním do rukou třetí osoby dlužníkem určené (srov. rozsudky ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 350/2003, ze dne 29. 5. 2008, sp. zn. 33 Odo 454/2006, ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4312/2008, ze dne 25. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3606/2007, ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3912/2010, ze dne 11. 11. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3790/2008). Ve sporu o zaplacení dluhu z půjčky věřitel musí v intencích uvedeného ustanovení splnit důkazní povinnost (unést důkazní břemeno) nejen o tom, že s dlužníkem v určité době uzavřel smlouvu o půjčce peněžních prostředků a že měly být v dohodnuté době vráceny, ale i o tom, že uvedené plnění podle smlouvy dlužníku skutečně poskytl (srov. rozsudek ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 98/2000).

Námitky žalobce uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr o neexistenci právního vztahu ze smlouvy o půjčce. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Skutkový závěr o tom, že žalobce peníze žalované nepředal, odpovídá provedeným důkazům, které odvolací soud důsledně podle § 132 (§ 211) o.s.ř. zhodnotil; jinak řečeno, není zde extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy a hodnocení důkazů není založeno na libovůli (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13). Oproti tomu žalobce vlastním hodnocením důkazů prosazuje opačnou skutkovou konstrukci (předání peněz před datem uzavření smlouvy o půjčce). Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Z toho vyplývá, že se dovolatel předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a jeho právní námitky, byť je podpořil odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu, jsou z tohoto důvodu bezcenné.

Nepředložil-li žalobce k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 8. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru