Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 5142/2009Rozsudek NS ze dne 31.05.2011

HeslaSmlouva
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.5142.2009.1
Dotčené předpisy

§ 25 odst. 4 písm. d) předpisu č. 458/2000 Sb. ve znění do 03.07.2009

§ 25 odst. 7 předpisu č. 458/2000 Sb. ve znění do 03.07.2009

§ 51 odst. 1 písm. c)...

více

přidejte vlastní popisek

33 Cdo 5142/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce A. S., zastoupeného Mgr. Dagmar Beníkovou, advokátkou se sídlem Olomouc, Legionářská 3, proti žalované ČEZ Distribuce, a. s. se sídlem Děčín, Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8, identifikační číslo 24729035, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované ČEZ, a. s. se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, identifikační číslo 45274649, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem Praha 1, Karolíny Světlé 301/8, o obnovení dodávky elektrické energie, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 19 C 172/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 17. dubna 2009, č. j. 29 Co 955/2008-209, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 17. dubna 2009, č. j. 29 Co 955/2008-209, ve výrocích II., IV. a V. a rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 10. června 2008, č. j. 19 C 172/2007-112, ve výrocích IV. až VII. a usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 9. října 2008, č. j. 19 C 172/2007-158, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Děčíně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 10. června 2008, č. j. 19 C 172/2007-112, ve spojení s usnesením ze dne 9. října 2008, č. j. 19 C 172/2007-158, zastavil řízení o zaplacení náhrady nákladů předběžného opatření (výrok I.), určil, že žalobce se v období od 27. 2. 2006 do 7. 6. 2006 nedopustil v odběrném místě na adrese svého pobytu, neoprávněného odběru elektrické energie poskytované právní předchůdkyní žalované ČEZ Distribuce, a. s. se sídlem Děčín IV, Teplická 874/8, identifikační číslo 27232425, dle smlouvy o dodávce elektrické energie ze dne 30. 8. 1999 (výrok II.), zamítl žalobu o určení, že právní předchůdkyně žalované byla povinna v odběrném místě na adrese, ve kterém dne 7. 6. 2006 přerušila dodávku elektrické energie, tuto dodávku obnovit podle ustanovení § 25 odst. 4 písm. d/ bod 5. zákona č. 458/2000 Sb. bezprostředně po odstranění příčin vedoucích k jejímu přerušení, a to tak, že byla povinna do odběrného místa osadit elektroměr řádný a dodávku elektřiny obnovit (výrok III.), uložil právní předchůdkyni žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku obnovit dodávku elektrické energie do objektu bydlení č. p. 711 na pozemku p. č. 163, vše zapsáno na LV č. 193 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště O., v katastru nemovitostí pro obec B., k. ú. T. (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok V.) a státu (výroky VI. a VII.), které byly vyčísleny v usnesení ze dne 9. října 2008, č. j. 19 C 172/2007-158.

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 17. dubna 2009, č. j. 29 Co 955/2008-209, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že zamítl žalobu o určení, že se žalobce v období od 27. 2. 2006 do 7. 6. 2006 nedopustil v odběrném místě na adrese svého pobytu, neoprávněného odběru elektrické energie poskytované právní předchůdkyní žalované podle smlouvy o dodávce elektrické energie ze dne 30. 8. 1999 (výrok I.), potvrdil jej ve výroku IV. (výrok II.), konstatoval, že ve výrocích I. a III. zůstává rozsudek soudu prvního stupně nedotčen (výrok III.), a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a o nákladech státu (výroky IV. a V.).

Oba soudy vyšly mimo jiné ze zjištění, že žalobce s právní předchůdkyní žalované uzavřel dne 30. 8. 1999 smlouvu o dodávce elektrické energie do odběrného místa v jeho objektu bydlení č. p. 711 na pozemku p. č. 163 v katastrálním území T., obci B. Pracovníci právní předchůdkyně žalované poté, co dne 7. 6. 2006 při kontrole zjistili, že na elektroměru v. č. 2796925 byly porušeny úřední značky (plomby), elektroměr téhož dne demontovali a žalobci byla přerušena dodávka elektřiny pro neoprávněný odběr. Právní předchůdkyně žalované, která opětovné připojení žalobce k dodávce elektřiny podmínila úhradou škody vzniklé neoprávněným odběrem, dodávku obnovila dne 16. 5. 2007 na podkladě nařízeného předběžného opatření soudem. Žalobce vyúčtovanou škodu za neoprávněný odběr ve výši 128.987,- Kč neuhradil a žalovaná se jejího zaplacení domáhá v řízení před soudem.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně z takto zjištěného skutkového stavu věci dovodil, že za odstranění příčin, které vedly k omezení nebo přerušení dodávek elektřiny z důvodu neoprávněného odběru ve smyslu § 51 odst. 1 písm. f/ bod 1. a 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 3. 7. 2009 (dále jen „energetický zákon“), je třeba pokládat pouze odstranění technických příčin (v daném případě výměnu měřícího zařízení) bez ohledu na zaplacení náhrady škody vyčíslené v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny. Bezprostředně po výměně byla právní předchůdkyně žalované povinna obnovit dodávku elektrické energie žalobci podle § 25 odst. 7 energetického zákona. Podmiňovat obnovení dodávky elektřiny zaplacením náhrady škody (žalobcem zpochybňované), nemá oporu v zákoně. I když zákon výslovně neuvádí, jaké příčiny by měly být odstraněny, nelze do nich zařadit uhrazení způsobené škody, když její vznik není protiprávním úkonem (příčinou), ale následkem. Ustanovení § 12a energetického zákona dává dodavateli energie pouze oprávnění nepokračovat v dodávce elektřiny v případě zjištění neoprávněného odběru; nelze je však vykládat tak, že dodavatel energie by po zjištění neoprávněného odběru již nikdy nebyl povinen dodávku energie obnovit, resp. že její obnovení by záviselo na úhradě náhrady škody.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala právní předchůdkyně žalované dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.; zásadně právně významným shledává rozhodnutí odvolacího soudu pro řešení otázky, zda až zaplacením paušalizované náhrady škody za neoprávněný odběr dochází k odstranění příčiny, která vedla k omezení či přerušení dodávky elektřiny. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Není srozuměna se závěrem soudů obou stupňů, podle něhož odstraněním příčiny se rozumí eliminace technických příčin neoprávněného odběru elektřiny (výměna poškozeného měřícího zařízení za bezvadné). Prosazuje názor, že podle § 25 odst. 7 energetického zákona povinnost obnovit dodávku elektřiny je spojena s odstraněním všech příčin, které vedly k přerušení dodávky. Odkazujíc na společné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce, má zato, že odstraněním příčin nutno rozumět „dořešení problému do důsledku“, tzn.: 1. napravení technického stavu odběrného elektrického zařízení včetně měřidla, 2.1 úhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny určené či vypočtené podle § 13 a 14 vyhl. č. 51/2006 Sb., 2.2 úhradu nákladů spojených se zjišťováním neoprávněného odběru a 2.3 úhradu nákladů spojených s následným obnovením dodávky. Připouští, že § 25 odst. 7 energetického zákona (ani jiné ustanovení tohoto zákona) taxativně nevyjmenovává příčiny, po jejichž odstranění má dojít k obnovení dodávky elektřiny. Smyslem postupu při zjištění neoprávněného odběru je zamezit dalšímu vzniku škody na straně provozovatele distribuční soustavy a pokračování v protiprávním jednání. Prosazuje názor, že účelem § 51 odst. 1 písm. c/ energetického zákona je „donutit“ neoprávněného odběratele řádně platit za spotřebovanou elektřinu a v případě protiprávního jednání i paušalizovanou cenu za neoprávněný odběr. Za příčinu, která vedla k přerušení dodávky elektrické energie, je nutno považovat rovněž nezaplacení náhrady za neoprávněný odběr, představující (paušalizovanou) platbu za odběr elektrické energie. Nespatřuje žádný rozdíl mezi řádným a neoprávněným odběrem elektřiny v tom směru, že v obou případech odběratelé elektrickou energii odebírají a spotřebovávají, přičemž vyčíslená náhrada škody podle vyhlášky č. 51/2006 Sb. je rovněž platbou za spotřebovanou elektřinu. Nepovažuje za spravedlivé, aby nejprve obnovila dodávku elektřiny a až následně se „přípustnými právními nástroji“ domáhala vůči škůdci náhrady škody. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vedlejší účastnice na straně žalované ve vyjádření k dovolání argumentačně podpořila žalovanou a vlastním výkladem energetického zákona dospěla k závěru, že dokud nebyla uhrazena škoda způsobená neoprávněným odběrem energie, nebyly odstraněny všechny příčiny, jež vedly k přerušení dodávky.

Žalobce považuje rozhodnutí obou soudů za správné a navrhuje dovolání zamítnout.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).

V průběhu dovolacího řízení dosavadní žalovaná ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Usnesením ze dne 16. března 2011, č. j. 33 Cdo 5142/2009-264, Nejvyšší soud rozhodl, že v dovolacím řízení bude místo dosavadní žalované pokračováno se společností ČEZ Distribuce, a. s. se sídlem Děčín, Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8, PSČ 405 02, identifikační číslo 24729035.

Dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou při splnění podmínky jejího advokátního zastoupení (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.); Nejvyšší soud České republiky (§ 10a o. s. ř.) se proto zabýval otázkou, zda jde o dovolání přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno v pořadí první rozhodnutí soudu prvního stupně, se řídí § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.

Dovolací soud shledal dovolání přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pro řešení otázky, kdy je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny v případě zjištěného neoprávněného odběru, nezaplatí-li odběratel náhradu za takový odběr; odvolací soud totiž tuto otázku posoudil v rozporu s hmotným právem.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, nebo ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.

Podle § 25 odst. 4 písm. d/ bod 5. energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51 energetického zákona.

Podle § 25 odst. 7 energetického zákona v případech uvedených v odstavci 4 písm. d/ a e/ je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

Podle § 51 odst. 1 písm. c/ energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny je odběr při neplnění platebních povinností vyplývajících z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru.

Podle § 51 odst. 2 energetického zákona při neoprávněném odběru je odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

Nejvyšší soud se již skutkově naprosto obdobným případem, jako je posuzovaná věc, zabýval v rozsudku ze dne 28. dubna 2011, sp. zn. 33 Cdo 5302/2008. V něm formuloval a odůvodnil právní závěr, že § 25 odst. 4 písm. d/ energetického zákona obsahuje taxativní výčet případů, v nichž je provozovatel distribuční soustavy oprávněn omezit nebo přerušit dodávku elektřiny. K nim patří též neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 energetického zákona (bod 5.). Byl-li příčinou neoprávněného odběru (§ 51 odst. 1 energetického zákona) odběr elektřiny měřený zařízením s porušenou úřední značkou, do něhož bylo neoprávněně zasaženo, pak tímto způsobem nastolený protiprávní stav byl odstraněn výměnou měřícího zařízení za bezvadné. Není-li vzniklá škoda příčinou, pro kterou byla přerušena dodávka elektřiny, nýbrž jí byl odběr uskutečňovaný prostřednictvím nezpůsobilého měřícího zařízení, pak jeho výměnou pominuly důvody přerušení a bezprostředně poté byl provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny. Současně vyslovil právní názor, podle něhož situace, kdy odběratel nezaplatí vyúčtované náhrady za neoprávněný odběr, je podřaditelná pod případ porušení platební povinnosti vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru (§ 51 odst. 1 písm. c/ energetického zákona). Vyčíslená náhrada (škoda) je platbou za „skutečný odběr“, pokud elektrická energie je skutečně odebírána, přičemž pro protiprávní zásah do měřícího přístroje nelze reálně určit - oproti číselnému stavu poškozeného měřícího přístroje - tu její část, která byla nad měřícím přístrojem uváděným stavem celkem odebrána. Jestliže účelem právní úpravy následků neoprávněného odběru (obnovit původní pokojný stav a donutit odběratele k řádnému plnění smluvních závazků) je postihovat omezením nebo přerušením dodávky elektřiny ty, kteří porušují smluvní povinnosti v souvislosti s řádně měřeným odběrem elektřiny, pak za použití výkladového pravidla a minori ad maius musí platit, že nemá-li provozovatel distribuční soustavy povinnost obnovit dodávku v případě, kdy odběratel neplní své povinnosti, neboť opakovaně nedodržel smluvený způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh nebo nesplnil platební povinnosti vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru, tj. nezaplatil za řádně měřený odběr elektřiny, tím spíše mu zákon tuto povinnost nemůže ukládat v případě uskutečněného (tj. realizovaného), avšak pro úmyslné poškození měřícího zařízení řádně nezměřeného odběru. Odporovalo by totiž obecnému pojetí spravedlnosti a morálky, aby právní postavení „černého“ odběratele (jeho právo na obnovení dodávky elektřiny) bylo výhodnější oproti tomu, kdo „jen“ nezaplatil za řádně měřený odběr a taktéž mu byla dodávka elektřiny přerušena. Nezaplacení odběru je z pohledu § 25 odst. 7 energetického zákona příčinou, pro kterou lze přerušit dodávku elektřiny. Pokud odběratel nezaplatí v souvislosti s neoprávněným odběrem vyčíslenou škodu, nemá distributor povinnost podle § 25 odst. 7 energetického zákona obnovit dodávku elektřiny.

V posuzovaném případě není logického důvodu odchylovat se od právních názorů vyjádřených v citovaném rozhodnutí. Dovolací soud se proto ztotožňuje s odvolacím soudem v tom, že právní předchůdkyně žalované výměnou elektroměru s poškozeným měřícím zařízením za nový nepoškozený elektroměr odstranila příčinu neoprávněného odběru a byla proto povinna dodávku elektřiny obnovit (§ 25 odst. 7 energetického zákona). Nesdílí však z výše vyložených důvodů jeho další právní závěr, že energetický zákon nepřipouští možnost omezit nebo přerušit dodávku elektřiny pro nezaplacení škody vzniklé při neoprávněném odběru, jelikož taková škoda není platební povinností vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru (§ 51 odst. 1 písm. c/ energetického zákona).

Protože se žalované prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. podařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí, dovolací soud je ve výroku II. a v akcesorických výrocích IV. a V. zrušil (§ 243b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.). Poněvadž důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí zrušeno, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud ve stejném rozsahu i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

K novým důkazům, které byly v dovolání uplatněny v rozporu s § 241a odst. 4 o. s. ř., dovolací soud nemohl přihlédnout (srovnávací studie vypracovaná advokátní kanceláří SALGER Rechtsanwälte se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem ze dne 6. 9. 2010, článek JUDr. Stanislava Kadečky, Ph.D., publikovaný v Právních rozhledech č. 17/2010, a stenografický záznam jednání Senátu Parlamentu ČR ze dne 7. 5. 2009).

Právní názor dovolacího soudu je pro soud závazný (§ 243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně 31. května 2011

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru