Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 4629/2014Usnesení NS ze dne 29.01.2015

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.4629.2014.1
Dotčené předpisy

čl. 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

čl. 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

Podána ústavní stížnost

III. ÚS 758/15 ze dne 23.03.2016 (odmítnuto)
soudce zpravodaj prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 4629/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně LEVEL Hlinsko, s. r. o. se sídlem v Hlinsku v Čechách, Nádražní 132, identifikační číslo 64793354, zastoupené Mgr. Veronikou Uhlířovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, proti žalovanému Kolpingovu dílu České republiky z. s. se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, náměstí Republiky 286/22, identifikační číslo 43379729, zastoupenému Mgr. et Bc. Lubošem Klimentem, advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní 600/21, o 589.668,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 6 C 23/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. října 2013, č. j. 28 Co 16/2011-276, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.261.60 Kč k rukám Mgr. Veroniky Uhlířové, advokátky.

Odůvodnění:

Žalovaný podal dovolání proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně, který potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 11. května 2010, č. j. 6 C 23/2008-220, ve znění opravného usnesení ze dne 23. února 2011, č. j. 6 C 23/2008-256, ve výroku, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 589.668,- Kč s úroky z prodlení.

Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení § 237 o. s. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí na „vyřešení otázky hmotného práva, která podle jeho názoru v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, částečně byla dovolacím soudem rozhodována rozdílně, eventuálně tato otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak – pokud by dovolací soud dospěl k závěru, že již v jeho rozhodovací praxi vyřešena byla“.

Podle § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II. bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části). Domáhá-li se dovolatel revize řešení otázek, ať již hmotného či procesního práva, musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, tzn., že je povinen uvést, v čem se při jejím řešení odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) že jde o otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešenou nebo c) že uvedená právní otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. že tato, již dříve dovolacím soudem vyřešená otázka má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak. Dovolatel ovšem ve vztahu ke čtyřem [označenými písmeny a) až d) - potažmo pod bodem IV. ad 1 a 2 dovolání] formulovaným právním otázkám individuálně a kvalifikovaně nevymezuje předpoklady přípustnosti dovolání; rozvádí pouze důvody, pro které nesouhlasí s tím, jak odvolací soud věc po právní stránce posoudil.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť (posuzováno podle jeho obsahu - § 41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle § 1 odst. 1, 2, § 2, § 7 bodu 6., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 30. 6. 2014 (srovnej čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) - dále jen „advokátní tarif“, tj. částkou 10.660,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 2.301,60 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. ledna 2015

JUDr. Václav Duda

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru