Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 4250/2009Usnesení NS ze dne 16.12.2009

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.4250.2009.1

přidejte vlastní popisek

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně E. B., zastoupené advokátkou, proti žalovanému M. Ž., zastoupenému

advokátkou, o zaplacení 123.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku

pod sp. zn. 7 C 1/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 14. května 2009, č. j. 69 Co 127/2009-342, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech dovolacího řízení částku 7.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.

Odůvodnění:

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky

v Olomouci ze dne 14. května 2009, č. j. 69 Co 127/2009-342, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. ledna 2008, č. j. 7 C 1/98-318,

ve znění opravného usnesení ze dne 27. října 2009, č. j. 7 C 1/98-322, v části, jíž byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni 123.000,- Kč se zde specifikovaným příslušenstvím, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je spjata

se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přestože žalovaný v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., ve skutečnosti uplatnil - jak vyplývá z obsahu jeho dovolání - dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř. mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít (srov. výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř.). Podstatu dovolacích námitek totiž tvoří výtky týkající se nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Žalovaný je přesvědčen, že žalobkyně žádným z důkazů neprokázala, že účastníci uzavřeli smlouvy o půjčkách a že mu na jejich základě předala peníze. Žádný ze svědků totiž „poskytnutí půjček konkrétně nepotvrdil, neboť nikdo z nich

při údajném půjčování peněz nebyl přítomen, nemohlo být vymezeno ani období, kdy k předání peněz mělo dojít, ani konkrétní výše částky, která mu měla být půjčena“. Právní závěry odvolacího soudu jsou tak v „extrémním nesouladu s provedenými důkazy a nemohou být podkladem pro spravedlivé rozhodnutí“. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) nepochybil ve svých skutkových závěrech a uvěřil jeho verzi, že si od žalobkyně žádné peníze nepůjčil, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci a žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly

v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 7.060,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 4

ve spojení s § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1, § 18 odst. 1 a § 16 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 16. prosince 2009

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru