Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 4076/2019Usnesení NS ze dne 24.03.2020

HeslaVady podání
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.4076.2019.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 4076/2019-112

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně ČEZ Prodej, a.s., se sídlem v Praze 4, Dubová 1/425 (identifikační číslo 272 32 433), zastoupené JUDr. Danielem Volopichem, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, proti žalovanému A. K., naposledy bytem XY, zastoupenému Mgr. Andreou Stachovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, o 28.589 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 3 C 219/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2019, č.j. 30 Co 60/2019-100, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v záhlaví uvedeném rozhodnutí potvrdil rozsudek ze dne 20. 11. 2018, č.j. 3 C 219/2017-78, kterým Okresní soud Praha - východ – mimo jiné – uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 28.589 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení 7.890,36 Kč; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že žalovaný je od 4. 5. 2017 v prodlení se závazkem zaplatit žalobkyni cenu za elektřinu, její dopravu a související služby vyplývající z uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19. 4. 2013.

Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud odmítl (§ 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 /srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb./, dále jen „o.s.ř.“). Dovolání nevymezuje, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (§ 241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto obligatorní náležitost již nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu § 237 o.s.ř. či jeho části. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013). Povinností dovolatele tedy je uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.

Žalovaný k přípustnosti dovolání uvedl, že „… se domnívá, že otázka soudem vyřešená týkající se posouzení, zda byl … řádně vyzván k úhradě dlužného plnění, měla být posouzena jinak“. Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel nedostál ani se zřetelem k celkovému obsahu podání.

Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o.s.ř., jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, které obstálo i v ústavní rovině /usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13/).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 3. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru