Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 3820/2019Usnesení NS ze dne 21.01.2020

HeslaOdklad právní moci
Odklad vykonatelnosti
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.3820.2019.2
Dotčené předpisy

§ 243 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 3820/2019-143

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně S. S., bytem XY, zastoupené Mgr. Jakubem Hrubým, advokátem se sídlem v Pardubicích, Na Hrádku 1940, proti žalované R. Š., bytem XY, zastoupené Mgr. Karlem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 332/14, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 16 C 36/2018, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2019, č.j. 20 Co 135/2019-120, takto:

I. Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2019, č.j. 20 Co 135/2019-120, se zamítá.

II. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2019, č.j. 20 Co 135/2019-120, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek ze dne 18. 12. 2018, č.j. 16 C 36/2018-75, kterým Okresní soud v Trutnově určil, že výlučným vlastníkem vyjmenovaných nemovitostí je žalobkyně, a žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení, a to tak, že žalobu o určení vlastnického práva k nemovitostem zamítl a povinnost k náhradě nákladů řízení uložil žalobkyni.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí. Žalobkyně uvedla, že jí aktuálně hrozí závažná újma, resp. že je závažně ohrožena ve svých právech. Pobírá pouze starobní a vdovský důchod v celkové výši 13.629 Kč měsíčně, jiný příjem nemá. Rovněž vyslovila obavu z úmyslu žalované nakládat s předmětnými nemovitostmi, neboť byla – prostřednictvím svého zástupce – vyzvána k zajištění výmazu poznámky spornosti z katastru nemovitostí týkající se právě projednávané žaloby na určení vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že žalobkyně kromě uvedených nemovitostí nemá jiný majetek, hrozí jí jednáním žalované bezprostřední a závažná újma, neboť zcizením nemovitostí by se její právní postavení i následná vymahatelnost práva dramaticky zhoršily.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Nejvyšší soud v dané věci neshledal důvod pro odklad vykonatelnosti, neboť meritorní výrok rozhodnutí, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o určení vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem zamítl, není výrokem, podle kterého by bylo možné nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci. Odložit vykonatelnost totiž nelze v případech, ve kterých výrok rozhodnutí neukládá žádnou vynutitelnou povinnost, ale například nahrazuje projev vůle nebo jde-li – jako v daném případě – o určení práva či právního vztahu.

U výroku, jímž byla žalobkyni rozhodnutím odvolacího soudu uložena povinnost k peněžitému plnění (náhradě nákladů řízení), je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky žalobkyně navrhla také odložit.

Nejvyšší soud přihlédl k tomu, že případná dispozice žalované s nemovitostmi po výmazu poznámky z katastru nemovitostí by se mohla závažným způsobem dotknout poměrů žalobkyně domáhající se zrušení rozhodnutí, jímž odvolací soud zamítl žalobu o určení vlastnického práva, které předchozím rozhodnutím soud prvního stupně vyhověl a předpoklady pro odvolání daru ze strany žalobkyně považoval za splněné. Právní vztahy, týkající se daných nemovitostí, by měly – i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí – do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí zůstat nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.

Nejvyšší soud proto rozhodl, aniž by tím předjímal výsledek rozhodnutí o dovolání ve věci samé, tak, jak je uvedeno výše.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 1. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru