Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 3318/2019Usnesení NS ze dne 24.03.2020

HeslaDovolací důvody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.3318.2019.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 3318/2019-141

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně J. N., bytem XY, zastoupené Mgr. Lumírem Veselým, advokátem se sídlem v Praze 2, Belgická 196/38, proti žalované A. L., bytem XY, zastoupené JUDr. Mgr. Helenou Horskou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova 792/40, o 300.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 183/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2019, č. j. 55 Co 28/2019-102, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 11.858 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Lumíra Veselého, advokáta.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 25. 10. 2018, č.j. 10 C 183/2018-35, uložil žalované zaplatit žalobkyni 300.000 Kč s 8,5% úroky z prodlení od 1. 4. 2018 do zaplacení; současně ji zavázal k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 62.432 Kč.

Rozsudkem ze dne 27. 3. 2019, č.j. 55 Co 28/2019-102, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 23.716 Kč. Právní vztah účastnic odvolací soud podřadil ustanovením § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a uzavřel, že zapůjčitelka (žalobkyně) má vůči vydlužitelce (žalované) právo na vrácení peněžité zápůjčky.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Odvolací soud vyšel z toho, že žalobkyně podle smlouvy poskytla žalované 7. 10. 2016 částku 200.000 Kč a 3. 11. 2016 částku 100.000 Kč; žalovaná se zavázala do března 2017 peníze vrátit. Prominutí dluhu dohodou účastnic nebylo v řízení prokázáno.

Námitky žalované uvedené v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr o trvání dluhu ze smlouvy o zápůjčce. Podle dovolatelky „sled nepřímých důkazů o vývoji vztahů žalobkyně a žalované … svědčí o tom, že dluh z předmětné zápůjčky byl prominut.“ Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení, vychází-li z jiného skutkového stavu, než ze kterého vyšel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudy nižších stupňů a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 (§ 211) o.s.ř., dovolacímu přezkumu nepodléhají. Předloženou argumentací se tak žalovaná domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

K vadám řízení ve smyslu § 242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka splněna není, je bezcenná výtka týkající se absence poučení podle § 118a o.s.ř. ve vztahu k tvrzením o rozsahu a výši odměny za péči poskytovanou žalobkyni a o splatnosti (započtení) vzájemné pohledávky.

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 24. 3. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru