Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 3265/2013Usnesení NS ze dne 24.10.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.3265.2013.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

§ 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 3265/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce V. F., zastoupeného JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 4, proti žalovaným 1) Ing. J. K. a 2) D. K., zastoupeným JUDr. Pavlem Srbem, advokátem se sídlem Praha 2, Chodská 23, o 1,500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 76/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. ledna 2013, č. j. 58 Co 527/2012-215, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 28.411,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Pavla Srba, advokáta se sídlem Praha 2, Chodská 23.

Odůvodnění:

Žalobce podal dovolání proti rozsudku ze dne 10. ledna 2013, č. j. 58 Co 527/2012-515, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 22. června 2012, č. j. 11 C 76/2010-181, ve znění opravného usnesení ze dne 30. října 2012, č. j. 11 C 76/2010-208, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu a rozhodl o náhradě nákladů řízení, a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Přípustnost dovolání dovozuje z § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II. bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (např. rozhodnutí 33 Cdo 5391/2008), který vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty vždy spojuje s porušením právní povinnosti.

Předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. splněny nejsou, neboť žalobce podle obsahu podání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) neuplatnil důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o.s.ř.). Dovoláním uplatněné námitky nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž vytýkají nesprávnost a neúplnost skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr o vzniku práva žalovaných na zaplacení smluvní pokuty podle ujednání obsaženém v čl. IV. bodu 3 rezervační smlouvy uzavřené účastníky dne 2. 7. 2010. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu (tj. ze zjištění, že v rezervační smlouvě nebyla sjednána žádná právní povinnost, s jejímž nesplněním by bylo možné spojovat vznik nároku žalovaných na smluvní pokutu, že žádná ze smluvních stran, tedy ani žalovaní, návrh na uzavření kupní smlouvy obsahově odpovídající rezervační smlouvě druhé smluvní straně nepředložila, že věc byla ve stádiu jednání o textu zamýšlené smlouvy a že žalovaní jednostranně v návrhu kupní smlouvy změnili dohodnuté podmínky), než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, který uzavřel, že důvody neuzavření kupní smlouvy byly na straně žalobce.

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 24. října 2013

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru