Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 2838/2020Usnesení NS ze dne 29.10.2020

HeslaDovolací důvody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.2838.2020.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 1,3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 2838/2020-1123

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) D. B., bytem XY, b) M. M., bytem XY, Slovenská republika, c) manželů A. N. a V. N., oba bytem XY, Švédsko, d) L. T., bytem XY, e) L. B., bytem XY, f) B. S., bytem XY, g) P. P., bytem XY, h) M. J., bytem XY, i) manželů J. B. a V. B., oba bytem XY, j) manželů V. H. a O. H., oba bytem XY, k) Individual leasing s.r.o., se sídlem v Praze 8, Šaldova 466/34 (identifikační číslo 273 91 621), l) manželů J. D. a M. D., oba bytem XY, m) H. B., bytem XY, a n) T. K., bytem XY, zastoupených JUDr. Tomášem Uzlem, advokátem se sídlem v Praze 6, Dejvická 306/9, proti žalované CTR Atmospherica Aviation a. s., se sídlem v Praze 10, Francouzská 454/74 (identifikační číslo 264 56 176), zastoupené JUDr. Jiřím Štaidlem, advokátem se sídlem v Praze 2, Apolinářská 445/6, o odstranění vady, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 11 C 124/2012, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2020, č. j. 18 Co 358,359/2019-1080, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jiřího Štaidla, advokáta.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 29. 5. 2019, č. j. 11 C 124/2012-996, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 19. 8. 2019, č. j. 11 C 124/2012-1012, uložil žalované „odstranit vadu věci - vstupního parteru budovy na adrese XY, který je prostorově vymezen na plánu tvořícím přílohu tohoto rozsudku, a to tak, že sejme skladbu parteru a odhalí hydroizolaci, kterou odvodní a celoplošně opraví nebo vymění, řádně osadí odtokové žlaby, zajistí odtok použitím dvoustupňových vpustí řádně napojených na hydroizolaci, vymění zápachové uzavírky za tvarovky typu 'koleno' s usazením zápachových klapek, vymění stávající betonovou skladebnou dlažbu v pojezdové části za monolitický povrch (beton nebo asfalt) a provede osazení obrubníků v provedení dle projektu pro stavební povolení umístěných tak, aby byla prostorově oddělena pojezdová plocha od plochy nepojezdové, a to do 90 dnů od právní moci rozsudku,“ a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Rozsudkem ze dne 5. 2. 2020, č. j. 18 Co 358, 359/2019-1080, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů přiznal žalované 70.425,50 Kč a státu 68.211 Kč. Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – právní vztah účastníků podřadil ustanovením § 612 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“). Za vytčené závady (zatékání do garážových stání) by žalovaná odpovídala žalobcům (kupujícím) jako prodejce a zhotovitelka objektu za podmínek § 499 a § 619 a násl. obč. zák. Z důkazů provedených v řízení před soudem prvního stupně, zejména ze závěrů posudků znalců Ing. Marka Novotného, Ph.D. a Ing. Vratislava Škvora, odvolací soud zjistil, že bytové jednotky s garážovým stáním i samostatná garážová stání byly předány kupujícím bez závad, tj. ve shodě s kupními smlouvami (§ 616 obč. zák.). Následné zatékání do garáží přes parter nebylo způsobeno vadným projektem či vadným provedením díla, nýbrž nesprávným používáním parteru, jehož vnější vrstva nebyla konstruována jako pojezdová, ale jen jako pochozí se schopností snést zatížení při zásahu požárních vozidel. Porušení hydroizolace, dlažby a odtokových žlabů vrchní skladby parteru způsobilo nepřiměřené a trvalé zatížení při parkování, brždění a rozjezdech automobilů. O pochozím charakteru parteru, na který platil zákaz vjezdu vozidel mimo vozidel zásobování, byli žalobci informováni.

Dovolání, kterým žalobci napadli rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

Podle § 237 o.s.ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Námitky žalobců uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr. Oproti skutkovému stavu zjištěnému odvolacím soudem prosazují, že parter nebyl dimenzován jen jako pochozí, že porušení jeho vrchní skladby ovlivnila chybná konstrukce střešního pláště a že zatékání do garážových stání způsobilo použití skladebné dlažby namísto dlažby zámkové. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Žalobci přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, neboť dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že žalobci se předloženou argumentací domáhají přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Řádné vymezení důvodu dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení, předpokládá, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§ 241a odst. 3 o.s.ř.). Výtka, podle níž žalovaná odpovídá za vytčenou vadu z titulu správy objektu, je natolik nekonkrétní, že dovolacímu soudu, jehož úkolem není přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední, neumožňuje určit meze přezkumu právních závěrů, na nichž odvolací soud své rozhodnutí založil. Není rovněž zřejmé, které konkrétní kritérium přípustnosti přiřazují právě k otázce odpovědnosti žalované z titulu správy objektu, tj. zda se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, zda jde o otázku, kterou dovolací soud rozhoduje rozdílně, zda tato otázka nebyla dovolacím soudem dosud vyřešena či zda jím již vyřešena byla, ale měla by být posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Pro úplnost je nutno uvést, že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 (§ 211) o.s.ř., nelze napadnout dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o.s.ř.

Nepředložili-li žalobci k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).

Nesplní-li žalobci dobrovolně co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru