Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 2528/2020Usnesení NS ze dne 18.02.2021

HeslaDovolací důvody
Dokazování
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.2528.2020.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 2528/2020-118

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. Š., bytem XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Matějkou, advokátem se sídlem v Praze 7, Bubenské nábřeží 306/13, proti žalované I. N., bytem XY, zastoupené Mgr. Evou Veltrubskou, advokátkou se sídlem v Kladně, Pekařská 658, o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 20 C 168/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2020, č. j. 24 Co 230/2019-92, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 17.400 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Evy Veltrubské, advokátky.

Odůvodnění:

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozsudkem ze dne 17. 9. 2019, č. j. 20 C 168/2019-55, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal uzavření kupní smlouvy „vyplývající ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní uzavřené mezi účastníky 27. 4. 2018,“ a žalobci uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 71.786 Kč.

Rozsudkem ze dne 30. 1. 2020, č. j. 24 Co 230/2019-92, Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 52.200 Kč. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že povinnost žalované uzavřít budoucí (kupní) smlouvu zanikla, neboť žalobce ji k tomu ve sjednané lhůtě nevyzval (§ 1788 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Zásilka z 10. 5. 2018, kterou žalobce odeslal s využitím provozovatele poštovních služeb, byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Podle § 241a odst. 1, věty první, o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o.s.ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.

Smlouvou o smlouvě budoucí z 27. 4. 2018 se žalobce (budoucí kupující) a žalovaná (budoucí prodávající) zavázali do 10. 5. 2018 uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem byla nemovitá věc (pozemek parc. č. st. XY se stavbou č.p. XY v katastrálním území XY). Účastníci se dohodli na ceně ve výši 2.200.000 Kč, jejíž zaplacení žalobcem na žalovanou označený účet se nedotýkalo povinnosti ve sjednané lhůtě vyzvat k uzavření smlouvy. Výzvu k uzavření budoucí (kupní) smlouvy odeslal žalobce poštovní zásilkou na adresu bydliště žalované 10. 5. 2018. Zdravotní stav v rozhodném období – od 3. do 9. května 2018 – nevylučoval žalobce z jednání spočívajícího v podání poštovní zásilky, případně v osobním doručení výzvy; žalobce se dostavoval k ambulantnímu vyšetření, byl schopen pohybu a nebyl trvale upoután na lůžko.

Žalobce v dovolání nezpochybnil právní závěr odvolacího soudu, podle něhož absence včasné výzvy oprávněné strany k uzavření budoucí (kupní) smlouvy způsobuje zánik povinnosti zavázané strany smlouvu uzavřít (§ 1788 odst. 1 o. z.). Jeho oponentura je založena na kritice skutkového stavu, který odvolací soud převzal z řízení před soudem prvního stupně. Oproti zjištěním, z nichž při právním posouzení vycházel odvolací soud, prosazuje, že odeslání výzvy k uzavření budoucí (kupní) smlouvy dříve než 10. 5. 2018 mu „znemožnilo vážné onemocnění“, a že nemohl zaplatit kupní cenu, neboť žalovaná mu nesdělila číslo účtu. Uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového závěru, než z jakého vyšel odvolací soud. Předloženou argumentací se tak dovolatel domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Spatřuje-li žalobce pochybení soudů obou stupňů v tom, že nevyhověly jeho návrhu na doplnění dokazování znaleckým posudkem k ověření zdravotního stavu v rozhodném období, namítá vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Přestože k takové vadě přihlédnout nelze, není-li dovolání přípustné, dovolací soud odkazuje na rozsudek ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2851/2011, v němž Nejvyšší soud uvedl, že „soud není povinen provést všechny účastníky navržené důkazy, nýbrž je oprávněn (a povinen) v každé fázi řízení vážit, které důkazy vzhledem k uplatněnému nároku či tvrzením účastníků je třeba provést. Je tedy oprávněn posoudit důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z důkazů provede, a současně i rozhodnout, že neprovede ty z důkazů, jimiž mají být prokazovány skutečnosti, které jsou pro posouzení uplatněného nároku nevýznamné nebo které již byly prokázány jinými důkazy. Okolnost, že soud takto postupoval a že neprovedl účastníkem řízení navržený důkaz, nepředstavuje automaticky vadu řízení.“ Nevyhoví-li soud určitému důkaznímu návrhu, musí v odůvodnění rozhodnutí vysvětlit, proč důkaz neprovedl. V projednávané věci soudy obou stupňů přesvědčivě zdůvodnily nadbytečnost dokazování znaleckým posudkem, neboť zdravotní stav žalobce v době od 3. 5. do 9. 5. 2018 byl prokázán zprávou Fakultní nemocnice v Motole, III. chirurgické kliniky 1. LF UK z 13. 9. 2019.

Dovolací soud odmítl dovolání, protože žalobce nepředložil k přezkumu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala jeho přípustnost (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3, věta druhá o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 18. 2. 2021

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru