Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 229/2020Usnesení NS ze dne 25.03.2020

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.229.2020.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 241a o. s. ř.

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 229/2020-182

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce města Hejnice, se sídlem úřadu v Hejnicích, Nádražní 521 (identifikační číslo osoby 002 62 803), zastoupeného Mgr. Jiřím Douskem, advokátem se sídlem v Liberci, Chrastavská 273/30, proti žalovanému Společenství vlastníků pro dům 537, Hejnice, se sídlem v Hejnicích, Sídliště 537 (identifikační číslo osoby 720 27 096), zastoupenému JUDr. Antonínem Šmídkem, advokátem se sídlem v Liberci, Jestřábí 974, o zaplacení 448.375 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 26 C 121/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 14. 6. 2019, č. j. 83 Co 36/2019-166, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci (odvolací soud) rozsudkem ze dne 14. 6. 2019, č. j. 83 Co 36/2019-166, potvrdil rozsudek ze dne 19. 9. 2018, č. j. 26 C 121/2013-138, v části výroku I, kterým Okresní soud v Liberci (soud prvního stupně) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 448.375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 448.375 Kč za období od 14. 6. 2019 do zaplacení, a v části výroku I, týkajícího se specifikovaných úroků z prodlení, jej změnil tak, že žalobu zamítl; současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů účastníků a státu.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že žalobce, který je držitelem licence na rozvod tepelné energie, uzavřel dne 25. 11. 2009 jako prodávající se žalovaným jako kupujícím „Kupní smlouvu na dodávku a odběr tepla“ (dále jen „smlouva“), na základě níž se žalobce zavázal k celoroční dodávce tepelné energie pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody do objektu čp. 537 v Hejnicích a to od 1. 12. 2009. Za žalovaného jednala společnost TROOP TRAIN, s. r. o., která jako jeho majoritní vlastník plnila funkci orgánu společenství. Smlouva obsahovala vymezení předávacího místa a údaj o tom, že teplo bude dodáváno v množství a časovém průběhu podle odběrových diagramů, kteréžto byly pro prosinec 2009 a rok 2010 připojeny jako příloha ke smlouvě. Smlouva zahrnovala též popis základních parametrů teplonosné látky (teplota a tlak), místo a způsob měření, stejně jako dohodu o přístupu k měřícím a ovládacím zařízením. Cena za dodávanou tepelnou energii byla stanovena smlouvou tak, že je věcně usměrňovaná a rovná se maximální ceně tepla v souladu s cenovou kalkulací. Přílohou smlouvy bylo oběma smluvními stranami podepsané „Cenové ujednání“, v němž byla uvedena aktuální cena tepla k 25. 11. 2009 ve výši 453,13 Kč za GJ bez DPH. Žalobce dodával žalovanému teplo podle uzavřené smlouvy od března do prosince 2010. Z vyfakturované ceny za teplo ve výši 495.172 Kč uhradil žalovaný pouze 46.797 Kč. Uvedená skutková zjištění odvolací soud poměřoval ustanoveními § 588 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) a § 76 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona v rozhodném znění (dále jen „energetický zákon“). Uzavřel, že smlouva obsahuje veškeré náležitosti vyžadované § 76 odst. 3 energetického zákona, splňuje též obecné požadavky kladené na právní úkony, a je tudíž platná. Jelikož žalovaný neuhradil žalobci kupní cenu za dodanou tepelnou energii, je jeho nárok na zaplacení žalované částky po právu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud posoudil podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“).

Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).

Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalovaný zpochybnil právní závěr odvolacího soudu, že smlouva, kterou účastníci uzavřeli dne 25. 11. 2009, je platným právním úkonem, skutkovými námitkami. Oproti odvolacímu soudu totiž prosazuje, že smlouva neobsahovala ujednání o výkonu, množství a časovém průběhu odběru tepelné energie, z čehož pak procesně neregulérním způsobem dovozuje, že je neplatná, neboť postrádá náležitost vyžadovanou § 76 odst. 3 písm. a) energetického zákona. Výhrady dovolatele nevystihují dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř. Správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze poměřovat námitkami, které vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu, a to i kdyby šlo o námitky právní. Skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení s úspěchem zpochybnit; je pro dovolací soud závazný.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 3. 2020

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru