Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 203/2008Usnesení NS ze dne 30.01.2008

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.203.2008.1

přidejte vlastní popisek

33 Cdo 203/2008

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně M. M., zastoupené advokátem, proti žalovanému M. M., zastoupenému advokátkou, o určení vlastnictví, vedené u Městského soudu v B. pod sp. zn. 21 C 317/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v B. ze dne 7. června 2007, č. j. 13 Co 456/2006-111, ve znění opravného usnesení ze dne 7. června 2007, č. j. 13 Co 456/2006-116, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.

Odůvodnění:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v B. ze dne 7. června 2007, č. j. 13 Co 456/2006-111, ve znění opravného usnesení ze dne 7. června 2007, č. j. 13 Co 456/2006-116, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v B. ze dne 7. srpna 2006, č. j. 21 C 317/2004-91, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá z hlediska kritérií § 237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam.

Dovolatelka prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. otevřela dovolacímu přezkumu správnost posouzení, zda v řízení zjištěné chování žalovaného vůči ní lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Řešení této otázky však postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe, neboť úvaha, zda chování obdarovaného lze kvalifikovat jako chování hrubě porušující dobré mravy, se odvíjí od posouzení všech zvláštností každého případu individuálně a závěry v konkrétním případě tak lze jen velmi obtížně zobecnit. Výklad pojmu „rozpor s dobrými mravy“, který je významný z hlediska aplikace § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, podal Nejvyšší soud České republiky ve svých rozhodnutích již opakovaně. Namátkou lze zmínit např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Odo 538/2003 ze dne 25. 10. 2004, který se (v souladu s ostatními judikáty dovolacího soudu) vyjadřuje obecně i k aplikovatelnosti § 630 obč. zák. tak, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o kolizi s dobrými mravy. Odvolací soud rozhodl v posuzovaném případě v intencích uvedeného výkladu, a není proto opodstatněná výtka dovolatelky, že jeho rozhodnutí je v rozporu s hmotným právem.

Skutkový základ sporu nelze v daném případě zpochybnit, je pro dovolací soud závazný (srov.doslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř.). Námitky, jimiž dovolatelka odvolacímu soudu vytýká neúplnost skutkových zjištění (konkrétně, že chování žalovaného mělo být zjišťováno komplexněji a nikoli jen v době, která byla zmíněna žalobou), nemohou přípustnost dovolání v dané věci založit a dovolací soud, který teprve přípustnost dovolání zvažuje, se jimi nemohl zabývat (srov. znění § 241a odst. 3 o. s. ř.).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalovanému náklady vynaložené v souvislosti s vyjádřením k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky ve výši 5.000,- Kč (§ 5 písm. b/, § 14 odst. 1 ve spojení s § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.,v platném znění) a z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300,- Kč (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. ledna 2008

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru