Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 1896/2020Usnesení NS ze dne 26.11.2020

HeslaSmlouva o smlouvě budoucí
Cena
Dobré mravy
Dovolací důvody
Vady řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1896.2020.4
Dotčené předpisy

§ 50a odst. 1 obč. zák.

§ 39 obč. zák.

§ 241a odst. 1 o. s. ř.

§ 242 odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 1896/2020-449

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Bytového družstva Na výsluní, družstva, se sídlem v Neratovicích, Na výsluní 1380 (identifikační číslo 256 64 506), zastoupeného JUDr. Petrem Hostašem, advokátem se sídlem v Praze 1, Růžová 1416/17, proti žalovanému městu Neratovice, zastoupenému JUDr. Radoslavem Bolfem, advokátem se sídlem v Mělníku, Zádušní 2590/2, o nahrazení prohlášení vůle, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 6 C 27/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2020, č. j. 23 Co 16/2020-395, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalované město je povinno zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Petra Hostaše, advokáta.

Odůvodnění:

Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 3. 10. 2019, č. j. 6 C 27/2019-344, nahradil prohlášení vůle žalovaného (prodávajícího) uzavřít s žalobcem (kupujícím) smlouvu o koupi nemovitých věcí [pozemku p. č. st. 2720, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 443 m², pozemku p. č. st. 2721, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 443 m², v katastrálním území Neratovice, obec Neratovice, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví 10001, spoluvlastnického podílu 37/100 na stavbě č. p. 1380, objekt k bydlení, stojící na pozemku p. č. st. 2721, spoluvlastnického podílu 37/100 na stavbě č. p. 1381, objekt k bydlení, stojící na pozemku p. č. st. 2720, v katastrálním území Neratovice, obec Neratovice, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví 3944] a žalovanému uložil nahradit náklady řízení žalobci (12.844 Kč) a státu (506,25 Kč).

Rozsudkem ze dne 10. 3. 2020, č. j. 23 Co 16/2020-395, Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobci přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 1.452 Kč. Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – smlouvu o budoucí smlouvě kupní, kterou účastníci uzavřeli 26. 11. 1998, posoudil z hlediska ustanovení § 37 odst. 1 a § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“), jako platný právní úkon. Vůle zastupitelů žalovaného města prodat – nikoliv simulovat darování – předmětné pozemky a spoluvlastnické podíly staveb za 1 Kč vyplývá jednoznačně a srozumitelně z předložených listin, dohodnutá cena byla projevem svobodné vůle stran a zohledňovala celou situaci financování a výstavby bytových domů.

Dovolání, kterým žalované město napadlo rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o.s.ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.

Smlouvou ze 14. 8. 1998 (§ 829 a násl. obč. zák.) se účastníci sdružili za účelem „výstavby a spravování bytového domu o 84 bytech na pozemku č. parc. 2714 v kat. ú. Neratovice“, jehož vlastníkem bylo žalované město. K dosažení sjednaného účelu se strany zavázaly poskytnout finanční vklad 53.429.316 Kč včetně úroků do termínů splatnosti podle splátkového kalendáře nejpozději do 1. 3. 2002 (žalobce) a věcný vklad, tj. pozemek parc. č. 2714 v hodnotě 202.250 Kč spolu s finančním vkladem ve formě investiční dotace poskytnuté ze státního rozpočtu ve výši 31.080.000 Kč (žalované město). Na majetku sdružení se podíleli žalobce 63% a žalované město 37%.

Žalované město seznamovalo průběžně občany se situací týkající se bytových domů. O záměru prodat spoluvlastnické podíly domů žalobci informovalo 18. 6. 1997 včetně toho, že finanční prostředky žalobce sdruží s peněžním vkladem žalovaného a poskytnutou státní dotací. Zastupitelstvo žalovaného města na dvacátém zasedání 29. 4. 1998 rozhodlo tak, že souhlasí, aby po dvaceti letech od data kolaudace byl prodán spoluvlastnický podíl města žalobci za symbolickou cenu 1 Kč. Záměr převést vlastnictví byl v souladu s § 36a odst. 4 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zveřejněn na úřední desce.

Dodatek č. 1 z 2. 10. 1998 nahradil text článku I smlouvy o sdružení tak, že účelem sdružení je „výstavba a spravování bytového domu (objektu bydlení) čís. pop. 1380 o 42 bytech se zast. pl. 2721 o vým. 443 m² a bytového domu (objektu bydlení) čís. pop. 1381 o 42 bytech se zast. pl. 2720 o vým. 444m² v k. ú. Neratovice.“ Vlastníkem pozemků je žalované město. Dodatek smlouvy zdůraznil, že objekty bydlení byly zaměřeny geometrickým plánem č. 954-209/98 a dány do užívání na základě kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Neratovice - odboru výstavby a územního plánování z 31. 8. 1998, čj. OVÚP-330-474/98, a rozhodnutím z 9. 9. 1998, čj. VO/1584/98, jim byla přidělena popisná čísla.

Dodatkem č. 2 z 20. 5. 2002 účastníci doplnili smlouvu o sdružení ustanovením týkajícím se zániku sdružení: „Zanikne-li sdružení dosažením účelu, pro který bylo sdružení založeno, zaniká věcné břemeno a zástavní právo dle čl. V. této smlouvy a v katastru nemovitostí bude stavební pozemek a budova domu převedena za kupní cenu 1 Kč do výlučného vlastnictví družstva.“

Smlouvou z 26. 11. 1998 se žalované město zavázalo uzavřít s žalobcem smlouvu, jíž žalobci za 1 Kč prodá spoluvlastnický podíl 37/100 domů č. p. 1381 a 1380 a pozemky (zastavěné plochy) parc. č. 2720 a 2721 v katastrálním území a obci Neratovice. Smluvní strany dohodly, že kupní smlouvu uzavřou nejdříve 8. 9. 2018 a nejpozději 31. 12. 2018 a v článku VIII sjednaly, že „jsou oprávněny se domáhat prohlášení vůle druhé strany soudním rozhodnutím dle § 50a obč. zák., nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření předjímané smlouvy kupní.“ „Závazek založený touto smlouvou zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena.“ „Tato smlouva doplňuje a upřesňuje smluvní vztahy založené smlouvou o sdružení podepsanou mezi stranami dne 14. 8. 1998.“ Přílohami smlouvy o smlouvě budoucí byly kolaudační rozhodnutí z 31. 8. 1998, usnesení z dvacátého zasedání městského zastupitelstva Neratovic z 29. 4. 1998 a výpis z katastru nemovitostí.

K námitce neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí kupní z důvodu „absence ujednání o ceně.

Smlouvou o budoucí smlouvě (pactum de contrahendo) se zakládá mezi subjekty smluvní (kontraktační) povinnost. Podstata smlouvy o uzavření budoucí smlouvy spočívá v tom, že si její subjekty v souladu se širokou smluvní volností písemně shodně a tím závazně ujednají, že spolu do sjednané doby uzavřou smlouvu, na jejíchž podstatných náležitostech se musí dohodnout; dohoda musí postihnout všechny nezbytné obsahové i formální náležitosti budoucí smlouvy odpovídající smluvnímu typu, ke kterému se vztahuje, což znamená, že v případě (budoucí) smlouvy o převodu vlastnictví věci musí být dosaženo dohody o ceně (§ 50a odst. 1 obč. zák.). Kupní cena – úplata za předmět koupě vyjadřující požadavek ekvivalentnosti směny věcí, práv a jiných majetkových hodnot za peníze – musí být stanovena uvedením peněžní částky nebo jiným způsobem, kterým ji lze nepochybně určit. Smluvní strany nejsou vázány či omezeny ve sjednání výše kupní ceny, není-li upravena cenovým předpisem. Mohou si tak sjednat i cenu, která se odchyluje od ceny obvyklé (tržní), zejména, jde-li o cenu podstatně nižší. Platné právo nemá žádné ustanovení o sjednání příliš nízké kupní ceny (laesio enormis), pokud taková cena není v rozporu s cenovými předpisy.

V projednávané věci soud prvního stupně se podrobně zabýval skutečnostmi, na jejichž základě účastníci ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní sjednali cenu ve výši 1 Kč (žalobce se podílel na úhradě nákladů spojených s výstavbou domů, žalované město na dostavbu čerpalo úvěr a obdrželo investiční dotaci ze státního rozpočtu na výstavbu nájemních bytů v obci). Za této situace není námitka neplatnosti smlouvy proto, že obsahem nebo účelem obchází zákon, anebo se příčí dobrým mravům (§ 39 obč. zák.) opodstatněná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3757/2007).

Zbylé výhrady žalovaného v dovolání nesměřují proti právnímu posouzení, nýbrž napadají správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr o platnosti smlouvy o smlouvě budoucí. Odvolací soud převzal skutkové závěry z řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že předmět budoucí koupě byl vymezen v souladu s účelem, pro který obě strany sdružily peněžní a věcné prostředky. Bytový dům o 84 bytech na pozemku parc. č. 2714 v katastrálním území Neratovice je totožný s objekty bydlení uvedenými v dodatku č. 1 smlouvy o sdružení po vypracování geometrického plánu, vydání kolaudačního rozhodnutí a přidělení popisných čísel. Označuje-li dodatek č. 2 předměty budoucího převodu jednotným číslem, reaguje na identifikaci účelu sdružení ve smlouvě ze 14. 8. 1998. Jinak řečeno, co bude předmětem převodu, bylo řádně identifikováno jak ve smlouvě o sdružení a ve zveřejněné informaci (záměru žalovaného města), tak následně ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní. Dovolatel oproti tomu prosazuje, že zveřejněný záměr neoznačoval dostatečně určitě předměty budoucího prodeje a že způsobem financování výstavby domů dohodnutým ve smlouvě o sdružení strany projevily vůli obejít zákon. Námitka dovozující absolutní neplatnost z toho, že městské zastupitelstvo „neprojevilo vůli uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž závazkem by bylo v budoucnu (po 20 letech) uzavřít kupní smlouvu …, nýbrž toliko konečnou kupní smlouvu,“ je natolik absurdní, že nevyžaduje reakci dovolacího soudu. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného – než odvolacím soudem zjištěného – skutkového stavu. Z toho plyne, že žalované město se předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem; jeho právní námitky, byť je podpořilo odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu, jsou z tohoto důvodu bezcenné.

Namítá-li žalované město, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, vytýká vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K té však – pokud by jí skutečně řízení bylo postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.); tento předpoklad však v dané věci splněn není. Dovozuje-li dovolatel porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu z toho, že se odvolací soud řádně nevypořádal s jeho odvolací argumentací, lze poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 100/2013 („Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu dovolání - na újmu uplatnění práv dovolatele“). K tomu lze dodat, že z § 157 odst. 2 o.s.ř., který upravuje náležitosti odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku a přiměřeně se prosazuje i pro odůvodnění rozhodnutí vydaných odvolacím soudem (§ 211 o.s.ř.), ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení. Jak opakovaně vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 3122/09).

Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3, věta druhá o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalované město dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 26. 11. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru