Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 1788/2016Usnesení NS ze dne 29.03.2018

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.1788.2016.1
Dotčené předpisy

§ 241 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 1788/2016-330

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobců a) L. G. a b) P. G., proti žalované SMART Capital, a. s. se sídlem v Olomouci, Hněvotínská 241/52, identifikační číslo 26865297, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 380/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 26. 11. 2015, č. j. 75 Co 296/2015-261, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 11. 11. 2012 (ve znění jejího doplnění ze dne 31. 12. 2012 a ze dne 23. 1. 2013) se žalobci domáhali zrušení rozhodčího nálezu JUDr. Veroniky Fryšákové Šimánkové ze dne 6. 8. 2012, č. j. 10040/2011; zároveň požádali o ustanovení právního zástupce.

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 3. 2013, č. j. 28 C 380/2012-50, jejich žádost zamítl.

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 6. 2013, č. j. 75 Co 145/2013-61, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (nezastoupený advokátem) dovolání (čl. 86a spisu). Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a ustanovil mu zástupce v řízení o zrušení rozhodčího nálezu.

Usnesením ze dne 10. 10. 2013, č. j. 28 C 380/2012-87, Okresní soud v Olomouci žalobcům nepřiznal osvobození od soudních poplatků.

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením ze dne 27. 2. 2014, č. j. 75 Co 460/2013-96, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobcům přiznal osvobození od soudního poplatku ze žaloby v rozsahu 90 %.

Usnesením ze dne 3. 9. 2014, č. j. 28 C 380/2012-162, Okresní soud v Olomouci zamítl žádost žalobce P. G. o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 28. 6. 2013, č. j. 75 Co 145/2013-61.

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením ze dne 22. 12. 2014, č. j. 75 Co 420/2014-179, usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 3. 9. 2014, č. j. 28 C 380/2012-162, potvrdil.

Usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 22. 12. 2014, č. j. 75 Co 420/2014-179, žalobce napadl dovoláním (čl. 193 spisu) v němž současně zopakoval žádost o ustanovení zástupce s tím, že u něj došlo ke změně poměrů v tom směru, že dostal výpověď z pracovního poměru. Podáním ze dne 1. 6. 2015 doplnil svou žádost o sdělení, že je od 1. 6. 2015 nezaměstnaným a je veden na Úřadu práce v Otrokovicích a že požaduje přiznání osvobození od soudních poplatků.

Usnesením ze dne 23. 6. 2015, č. j. 28 C 380/2012-244, Okresní soud v Olomouci (dále jen „soud prvního stupně“) nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Přihlédl ke sdělením Úřadu práce – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktního pracoviště v Otrokovicích ze dne 9. 6. 2015 a ze dne 11. 6. 2015, ke sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení ve Zlíně ze dne 9. 6. 2015, ke sdělení České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 6. 2015, ke zprávě Městského úřadu v Otrokovicích – odboru dopravně správnímu, oddělení evidence vozidel ze dne 18. 6. 2015, k výpisu z katastru nemovitostí LV pro obec a katastrální území N. a LV pro obec a katastrální území O., k internetovému výpisu z živnostenského rejstříku a k lustraci v insolvenčním rejstříku, jakož i k tomu, že žalobce nedoložil ke své nové žádosti formulářové prohlášení, o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, v důsledku čehož mu nemůže být přiznáno osvobození od soudních poplatků a v návaznosti na to mu nemůže být taktéž ustanoven zástupce z řad advokátů.

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením ze dne 26. 11. 2015, č. j. 75 Co 296/2015-261, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Shodně s ním vyšel z toho, že žalobci bylo doručeno formulářové prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech s výzvou k jeho vyplnění, které žalobce vyplněné soudu nedoručil, a tak nelze objektivně posoudit nejen jeho poměry, ale i poměry manželky, s níž žije ve společné domácnosti. Uvedené pak brání tomu, aby žalobci bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, což má bezprostřední dopad i do zkoumání podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů.

Proti posledně uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce, nezastoupený advokátem, dovolání.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 14. 3. 2016, č. j. 28 C 380/2012-268, žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání proti usnesením odvolacího soudu ze dne 22. 12. 2014, č. j. 75 Co 420/2014-179, a ze dne 26. 11.2015, č. j. 75 Co 296/2015-261, zvolil zástupcem konkrétního advokáta a jeho prostřednictvím podal ve stanovené lhůtě řádné dovolání. Žalobce nedostatek advokátního zastoupení v dovolacích řízeních neodstranil.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II. bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. - dále jen „o. s. ř.“).

Podle § 241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odst. 1). To neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odst. 2 písm. a)]. Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v § 241 odstavci 2 písm. a) o. s. ř., advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odst. 4).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele (v daném případě fyzické osoby, která nemá právnické vzdělání), jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření; nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).

Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že žalobce hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové poměry tak, aby bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., a že proto u něj nelze pokládat za splněné předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu § 30 o. s. ř.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s odkazem na závěry odborné komentářové literatury (srov. Putna, M. in Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 953) dovodil, že má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení jeho žádosti (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jeho usnesení ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1180/2013, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013, a ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1940/2013). Z uvedeného vyplývá, že břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014). Zásadně tedy platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná.

Nejvyšší soud sdílí závěry odvolacího soudu, že žalobce úplným a věrohodným způsobem neprokázal své poměry významné pro rozhodnutí o jeho žádosti. Pouhé tvrzení, že „obdržel výpověď a advokáta si nemá z čeho zaplatit“, aniž by předložil doklady osvědčující jeho neschopnost obstarat si finanční prostředky (své majetkové poměry), neumožňuje soudu posoudit jeho objektivní (ne)možnost splnit předpokládanou poplatkovou povinnost z hlediska všech rozhodných aspektů. Hodnověrnost žalobce zpochybňuje i okolnost (kterou dosud neuvedl, ale která byla zjištěna soudy), že od 3. 11. 2004 pracuje na základě dohody o pracovní činnosti pro firmu INDEX NOSLUŠ s. r. o., přičemž příjem z takové činnosti neuvedl a ačkoliv podle předchozích zjištění soudů nepobírá žádné dávky státní sociální podpory, žádné dávky pomoci v hmotné nouzi, není poživatelem žádného důchodu, nevysvětlil, z jakých finančních zdrojů hradí běžné potřeby své a své rodiny.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dovodil, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a žalobce přes výzvu soudu prvního stupně neodstranil nedostatek povinného zastoupení, bylo řízení o jeho dovolání zastaveno (§ 241b odst. 2 část věty před středníkem a § 104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.).

Protože tímto rozhodnutím se řízení nekončí, rozhodne o nákladech řízení soud prvního stupně (odvolací soud).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. března 2018

JUDr. Václav Duda

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru