Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 1661/2020Usnesení NS ze dne 29.10.2020

HeslaDovolací důvody
Odpovědnost za vady
spotřebitel
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1661.2020.3
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 1 o. s. ř.

§ 19 odst. 3 předpisu č. 634/1992 Sb.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 1661/2020-225

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce R. R., bytem XY, zastoupeného Mgr. Filipem Kubrychtem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, proti žalované W&P company s. r. o., se sídlem v Plzni - Bolevci, Mozartova 2238/62 (identifikační číslo 263 84 701), zastoupené Mgr. Vojtěchem Fořtem, advokátem se sídlem v Domažlicích, Vodní 90, o 69.900 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 9 C 158/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 1. 2020, č.j. 18 Co 174/2019-154, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 5.082 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Vojtěcha Fořta, advokáta.

Odůvodnění:

Okresní soud v Domažlicích rozsudkem ze dne 30. 4. 2019, č.j. 9 C 158/2017-111, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 25. 10. 2019, č.j. 9 C 158/2017-132, uložil žalované zaplatit žalobci 69.900 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 29. 5. 2017 do zaplacení, 48.338 Kč na náhradu nákladů řízení a 2.700 Kč na náhradu nákladů státu.

Rozsudkem ze dne 8. 1. 2020, č.j. 18 Co 174/2019-154, Krajský soud v Plzni rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a žalobci uložil nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů (63.335 Kč) a státu 4.446 Kč. Odvolací soud žalobcem uplatněné právo z vadného plnění posoudil podle § 2158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Protože reklamovaná závada koupené věci je projevem opotřebení úměrným jejímu stáří, nemá žalobce právo od smlouvy odstoupit (§ 2161 odst. 1, 2, § 2167 písm. b/, § 2169 o. z.). Z ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 634/1992 Sb.“), nelze dovodit, že závada, kterou spotřebitel reklamoval, se uplynutím třiceti dnů nebo delší lhůty stranami dohodnuté stane bez dalšího vadou; jinak řečeno, že marné uplynutí lhůty zakládá fikci existence vady a odpovědnosti za ni.

Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Odvolací soud po té, co doplnil dokazování výslechem znalce Ing. Tomáše Mandyse, Ph.D., vyšel z toho, že smlouvou ze 17. 11. 2016 převedla žalovaná za 69.900 Kč žalobci vlastnické právo vozidla FORD Mondeo Kombi (BWY) diesel, „rok výroby 29. 6. 2006.“ Kupující prohlásil, že – po zkušební jízdě v délce dvou kilometrů – byl podrobně seznámen s obsluhou a technickým stavem vozidla odpovídajícím jeho stáří a opotřebení. Technický stav byl podle záznamu označen stupněm 4 (velmi špatný, tj. horší než špatný, provozní a užitné vlastnosti vozidla jsou velmi ovlivněny, bezpečnost provozu ohrožena, popř. vozidlo nepojízdné /havarované/ vyžadující celkovou opravu). Výměna oleje byla doporučena. Žalobce vozidlo přistavil 18. 4. 2017 do provozovny žalované s tím, že trpí vadou způsobující nepojízdnost. Dopisem z 24. 5. 2017 žalobce s odkazem na § 2001 o. z. a § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. odstoupil od kupní smlouvy. Ze znaleckého posudku z 5. 3. 2019, č. 56-3/2019, a z výpovědi znalce Ing. Tomáše Mandyse, Ph.D., odvolací soud zjistil, že příčinou nepojízdnosti vozidla byla závada systému recirkulace spalin motoru, který slouží ke snížení emisí výfukových plynů. Konkrétně se jednalo o zatuhnutý EGR ventil v otevřené poloze, a to při poslední jízdě vozidlem. Do té doby plnil ventil svoji funkci. Zatuhnutí EGR ventilu je závada vznikající postupným nahromaděním karbonových úsad z výfukových plynů, které skrz ventil proudí. Od 17. 11. 2016 do 18. 4. 2017 vozidlo najelo cca 2500 km. Před vznikem nepojízdnosti byla v motoru značně vysoká hladina motorového oleje (vyšší kouřivost), než kterou předepisuje a dovoluje výrobce (zda v době uzavření smlouvy byla v motoru vyšší hladina oleje, zjistit nelze). Závady EGR ventilu – zanesení, popř. zatuhnutí – u vozidel se vznětovým motorem nejsou při vyšších nájezdech výjimečné, a to bez ohledu na to, v jakém technickém stavu vozidlo je. Jde o závadu související s běžným užíváním vozidla, jejíž projev již v době prodeje a zkušební jízdy „nelze předpokládat.“

To, zda rozhodnutí odvolacího soudu je či není správné, nelze poměřovat výhradami, které vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu, a to i kdyby šlo o námitky právní. Argumentace žalobce má v tomto ohledu základ v polemice se skutkovými zjištěními, na jejichž základě odvolací soud uzavřel, že závada EGR ventilu není vadou ve smyslu § 2161 odst. 1 o. z., zakládající některá z práv kupujícího vyjmenovaných v § 2169 odst. 1, 2 a 3 o. z.

Výrazem ustálené soudní praxe je, že kupujícím uplatněné právo z vadného plnění je důvodné jen tehdy, je-li reklamovaná závada skutečně vadou, vyskytuje-li se u prodané věci v době uplatnění práva z vadného plnění a má-li takovou povahu, jaká je pro uplatnění kupujícím zvoleného práva vyžadována (srov. zhodnocení Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 12. 1982, sp. zn. Cpj 40/1982, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1983 pod č. 22, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3620/2008, a ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3256/2008). Za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1711/2010, uzavřel, že „význam § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. se váže k poslednímu z uvedených požadavků; jako sankci za opožděné vyřízení reklamace stanoví nevyvratitelnou právní domněnku, že kupujícímu (spotřebiteli) svědčí práva z titulu neodstranitelnosti vad, i když jde o vady, které by bylo možno odstranit (§ 622 odst. 1 obč. zák.). Závěr, že nedostatek (závadu) koupené věci, kterou kupující v záruční době reklamoval, se uplynutím lhůty stanovené ve třetí větě § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. stává bez dalšího vadou projevující se jako rozpor s kupní smlouvou (§ 619 odst. 1 obč. zák.), nelze z citovaného ustanovení dovozovat; soud se proto musí vždy existencí tvrzené vady zabývat“ (srov. též rozsudky ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2694/2016, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 90/2018, a ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4556/2010).

Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, s účinností od 1. 1. 2014 – mimo jiné – novelizoval § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. tak, že poslední větu („Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit“) nahradil větou: „Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.“ Právo od smlouvy odstoupit pro vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, poskytoval kupujícímu § 622 odst. 2 občanského zákoníku, právo od smlouvy odstoupit z důvodu jejího porušení podstatným způsobem poskytuje nyní smluvní straně § 2002 odst. 1 a 2 o. z. V obou případech však platí, že se soud musí – bez ohledu na to, zda prodávající reklamaci včetně odstranění vady včas vyřídil – existencí tvrzené vady zabývat. Jestliže o vadné plnění nešlo, nezakládá ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. nevyvratitelnou právní domněnku podstatného porušení smlouvy s důsledky plynoucími z § 2002 o. z.

Výtkami, že odvolací soud neseznámil účastníky s účelem opakovaného výslechu znalce, že jim nesdělil výsledky přípravy jednání a že zaujal odlišný právní názor, aniž by je poučil podle § 118a o.s.ř., namítá žalobce vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takovým vadám – pokud by jimi skutečně řízení trpělo – však dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání. Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. (tj. o otázku, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí záviselo), nýbrž o otázku případné existence či neexistence tvrzené vady řízení ve smyslu § 242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2758/2013, ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. 30 Cdo 185/2014, a ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2266/2014).

Nepředložil-li žalobce k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 29. 10. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru