Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 1177/2020Usnesení NS ze dne 29.10.2020

HeslaDovolací důvody
Vady řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1177.2020.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 1 o. s. ř.

§ 242 odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 1177/2020-220

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce T. Z., podnikatele s místem XY (identifikační číslo XY), zastoupeného Mgr. Milanem Partíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 949/32, proti žalovanému městu Jílové u Prahy, zastoupenému Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, o 473.633,09 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 6 C 281/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2019, č.j. 27 Co 294/2017-191, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 11. 2019, č.j. 27 Co 294/2017-200, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne 30. 3. 2017, č.j. 6 C 281/2016-63, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 555.804,79 Kč s 8,05% úroky z prodlení z 203.604,08 Kč od 16. 7. 2016 do zaplacení a 8,05% úroky z prodlení z 352.200,71 Kč od 2. 8. 2016 do zaplacení, a žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení 65.582 Kč. Vážní lístky a faktury za likvidaci odpadních vod v Mladé Boleslavi a Kladně, na jejichž základě žalobce vyčíslil cenu za vývoz a likvidaci skládkových vod v květnu a červnu 2016, neodpovídají skutečnosti, a proto – uzavřel soud prvního stupně – nelze žalobě vyhovět.

Rozsudkem ze dne 29. 8. 2019, č.j. 27 Co 294/2017-191, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 11. 2019, č.j. 27 Co 294/2017-200, Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci 82.171,70 Kč s 8,05% úroky z prodlení z 34.363,50 Kč od 16. 7. 2016 do zaplacení a s 8,05% úroky z prodlení z 47.808,20 Kč od 2. 8. 2016 do zaplacení, a co do 473.633,09 Kč s příslušenstvím potvrdil; žalobci uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 87.097 Kč. Podle odvolacího soudu účastníci ve smlouvě o spolupráci – inominátním kontraktu – projevili vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 odst. 1, § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z“). Ve vztahu k potvrzujícímu výroku o věci samé dovodil, že žalované město (dlužník) nemá povinnost uhradit žalobci sjednanou cenu za vývoz a likvidaci skládkových vod v květnu a červnu 2016 (dluh), neboť žalobce (věřitel) to, k čemu se smlouvou zavázal, nesplnil (§ 1721, § 1911 o. z.).

Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu v potvrzujícím výroku o věci samé, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

Podle § 237 o.s.ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Odvolací soud opakoval a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2, 4 o.s.ř.), provedené důkazy – výpověď svědka R. N., smlouva o spolupráci, vážní lístky, odůvodnění rozsudku Okresního soudu Praha - západ z 11. 12. 2018, č.j. 17 T 34/2017-1206 a usnesení Krajského soudu v Praze z 19. 3. 2019, č.j. 13 To 58/2019-1243, faktury vystavené statutárním městem Kladno 5. 8. 2016 a 9. 2016, zprávy magistrátu města Kladna s přílohami, písemný záznam „XY - CEKOS - červenec“ – důsledně zhodnotil způsobem vyplývajícím z ustanovení § 132 (§ 211) o.s.ř. a s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vyšel po skutkové stránce z následujícího zjištění.

Žalobce se smlouvou o spolupráci, kterou 23. 6. 2015 schválila rada žalovaného města, zavázal ze skládky odpadu Radlík zajišťovat vývoz a likvidaci skládkových vod za cenu sjednanou ve výši 310 Kč/t bez daně z přidané hodnoty. Článkem IV 1/ se žalované město zavázalo poskytnout a/ „veškeré informace a podklady k plnění podmínek dle této smlouvy,“ b/ „veškerou součinnost nezbytnou pro uskutečnění plnění dle této smlouvy spočívající zejména v poskytnutí veškerých technických informací a pokynů nezbytných k uskutečnění odvozu odpadních vod.“ Povinností žalobce bylo a/ „provádět odvoz skládkových vod na vlastní nebezpečí řádně a v dohodnutých a odsouhlasených termínech dle čl. III 1/ …,“ b/ „podrobit se kontrole prováděných prací ze strany zadavatele …, a to vždy na základě předchozího oznámení oprávněné osoby města,“ c/ „informovat město o veškerých aktivitách týkajících se plnění dle této smlouvy, zejména o množství odvezených skládkových vod, jejich složení dle zadání pro likvidaci apod.“ (článek IV 2/). Z obsahu smlouvy se podává, že předmětem činnosti žalobce byl nejen vývoz skládkových vod, ale i zajištění jejich likvidace, a že vážení odvezené odpadní vody za účelem stanovení jejího objemu bylo povinností žalobce. Vážní lístky, z nichž žalobce stanovil rozsah vývozu odpadních vod a vyčíslil celkový dluh za práce provedené v květnu a červnu 2016, neodpovídají skutečnosti a množství odvezených skládkových vod z jejich údajů nelze zjistit. Skládková voda zlikvidovaná v čističce odpadních vod Kladno - Dubí od 7. 7. 2016 do 26. 7. 2016 v celkovém objemu 2.140 m³ a v srpnu 2016 v celkovém objemu 76 m³ nebyla – s přihlédnutím k časovým souvislostem a kapacitním možnostem skladování vod v deponiích Vestec a Komořany – odpadní vodou odčerpanou v květnu a červnu 2016 ze skládky Radlík, za jejíž vývoz a likvidaci náleží cena sjednaná ve smlouvě o spolupráci.

Správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze poměřovat námitkami, které vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu, a to i kdyby šlo o námitky právní. Tím, že vlastním hodnocením důkazů žalobce předkládá svou verzi skutku – povinnost zajistit vážení, tj. měření množství odčerpaných skládkových vod, tížila žalované město a odpadní voda, kterou vyvezl k likvidaci do čističky odpadních vod Kladno - Dubí, pocházela ze skládky Radlík – zjevně uvedený předpoklad opomíjí. Platí, že skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, nelze dovoláním zpochybnit (§ 241a odst. 1 o.s.ř.); dovolací soud z něj při dalších úvahách vychází.

Namítá-li žalobce, že odvolací soud skutkové závěry založil – také – na odůvodněních rozhodnutí vydaných soudy v trestním řízení, aniž by četl obsah listin, z nichž soudy v trestním řízení vycházely, vytýká vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takové vadě – pokud by jí řízení bylo skutečně postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.); protože tento předpoklad v dané věci splněn není, dovolací soud se touto argumentací nezabýval.

Nepředložil-li žalobce k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru