Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 1170/2000Usnesení NS ze dne 30.05.2000

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2000:33.CDO.1170.2000.1

přidejte vlastní popisek

33 Cdo 1170/2000

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce JUDr. B. G., Csc., proti žalovanému A. P., o zaplacení částky 19 025 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 27 C 70/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. března 2000 č. j. 14 Co 296/2000-7, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud Plzeň – město usnesením ze dne 13. března 2000 č. j. 27 C 70/2000-4 vyzval žalobce, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení dodal soudu řádnou žalobu ve dvojím písemném vyhotovení, když v jeho podání ze dne 29. února 2000 nejsou dostatečně vylíčeny rozhodující skutečnosti, označeny a připojeny důkazy, jichž se žalobce dovolává a ze žaloby není zřejmé, z jakého důvodu požaduje žalobce na žalovaném, aby mu zaplatil právě částku 19 025 Kč. Žalobce poučil, že pokud vady ve stanovené lhůtě neodstraní, soud řízení podle § 43 odst. 2 o.s.ř. zastaví.

Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, v němž navrhl zrušení napadeného usnesení, neboť podle jeho názoru podal u Okresního soudu Plzeň – město řádnou žalobu, která obsahuje potřebné náležitosti.

Krajský soud v Plzni jako soud odvolací shora označeným usnesením odvolání odmítl, neboť dospěl k závěru, že není přípustné.Podle § 201 o.s.ř. totiž účastník může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Zákon pak vylučuje podání odvolání mj. proti rozhodnutím, která jsou vyjmenována v § 202 odst. 2 o.s.ř. a mezi něž patří usnesení, jímž se vrací podání k opravě. Tím zákon míní výzvu soudu podle § 43 o.s.ř. k opravě nebo doplnění nesprávného nebo neúplného podání.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž uvedl, že jeho žaloba má všechny náležitosti podle § 42 a § 79 o.s.ř. Soud prvního stupně ani odvolací soud ho nepoučily, jak je třeba opravu nebo doplnění žaloby provést. Žalobce má proto za to, že mu soudy odnímají možnost jednat před soudem. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen “Nejvyšší soud”) jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou a je podle § 238a odst. 1 písm. e) přípustné, přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu podle § 242 odst. 1 a 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v § 237 odst. 1 o.s.ř., popřípadě jinými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci. Takové vady ze spisu nezjistil. Pokud dovolatel uvádí, že je dán dovolací důvod podle § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., není tato jeho námitka opodstatněná. Podle uvedeného ustanovení a ustanovení § 241 odst. 3 písm. a) je dovolání důvodné tehdy, byla-li účastníku řízení v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Námitka dovolatele není odůvodněná již z toho důvodu, že nesprávný postup soudu by se musel projevit v průběhu řízení a nikoliv rovněž v rozhodnutí, jak tvrdí dovolatel. Navíc v daném případě odvolací soud postupoval správně. Soud prvního stupně totiž vyzval žalobce k odstranění vad, resp. k doplnění jeho podání. Usnesení soudu prvního stupně tedy mělo charakter usnesení, jímž bylo vrácení podání k opravě, jak správně konstatoval odvolací soud. Jde přitom o usnesení, proti němuž není odvolání přípustné /§ 202 odst. 2 písm. d) o.s.ř./. Odvolací soud proto odvolání správně podle § 218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž ho mohl věcně posuzovat. Jeho rozhodnutí je tedy i z hlediska právního posouzení správné a Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. dovolání zamítl.

Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že odvolání by samozřejmě bylo přípustné proti usnesení soudu prvního stupně, jímž by bylo zastaveno řízení podle § 43 odst. 2 o.s.ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovanému žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. května 2000

JUDr. Zdeněk Des, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru