Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 1162/2020Usnesení NS ze dne 19.05.2020

HeslaOdklad vykonatelnosti
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1162.2020.1
Dotčené předpisy

§ 243 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 1162/2020-179

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce Z. M., bytem XY, zastoupeného Mgr. Miloslavem Jančíkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, B. Němcové 432, proti žalované KOVSTA s. r. o., se sídlem ve Zlíně, 3. května 1263 (identifikační číslo osoby 293 20 470), zastoupené Mgr. Luďkem Nývltem, advokátem se sídlem v Brně, Štefánikova 131/61, o zaplacení 1.600.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 38 C 84/2019, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 19. 11. 2019, č. j. 60 Co 257/2019-154, takto:

Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne ze dne 19. 11. 2019, č. j. 60 Co 257/2019-154, se zamítá.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Zlíně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 28. 6. 2019, č. j. 38 C 84/2019-111, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 1.600.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 9. 10. 2018 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.600.000 Kč od 4. 10. 2018 do 8. 10. 2018 (výrok II.) a žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 207.050 Kč k rukám jeho zástupce (výrok III.).

Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně (odvolací soud) rozsudkem ze dne 19. 11. 2019, č. j. 60 Co 257/2019-154, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. potvrdil; současně žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 18.150 Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Žalovaná tvrdila, že se nachází v situaci, kdy výkon napadeného rozhodnutí zapříčiňuje její finanční destabilizaci, negativně ovlivňuje její solventnost a postavení na trhu. Dále uvedla, že v souvislosti s výkonem rozhodnutí jí hrozí neodčinitelná újma, jelikož nedostojí svým obchodním závazkům a utrpí její dobrá pověst. Prosazuje, že odklad vykonatelnost napadeného rozhodnutí nezpůsobí újmu jiným osobám, naopak je v zájmu třetích osob a ve veřejném zájmu.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je úspěšnost dovolání nepravděpodobná.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 5. 2020

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru